Foto Flickr, CC BY-NC-ND 2.0
Když ve čtvrtek ruské jednotky vpadly na Ukrajinu a titulní strany tuzemských deníků psaly o začátku války, uklidňoval premiér Petr Fiala občany tím, že jsme členy NATO a ozbrojený útok nám nehrozí. Premiérky Finska a Švédska se na členství v Severoatlantické alianci odvolat nemohly, jelikož ani jedna ze jmenovaných zemí členem NATO není. Švédská premiérka Magdalena Andersson i finský prezident Sauli Niinistö se nicméně v pátek zúčastnili mimořádného summitu NATO, přestože obě země jsou pouze partnery, nikoli členy. Andersson tento krok zdůvodnila tím, že cílem setkání bylo ukázat jednotu zemí NATO a jejich nejbližších partnerů. Stupňující se ruská agrese ale znovu v obou zemích otevřela diskusi, zda se nestát členy.
Na rozdíl od NATO Švédsko při podpoře Ukrajiny nezahálelo.
Přestože ještě v lednu finská premiérka Sanna Marin v rozhovoru řekla, že vstup Finska do NATO není pravděpodobný, situace na Ukrajině vrhla na téma členství země v Severoatlantické alianci nové světlo. Minulý čtvrtek už Marin prohlásila, že ačkoli Finsko momentálně nečelí vojenské hrozbě, je jasné, že se debata o vstupu do NATO změní. Přestože sama Marin byla dříve ohledně vstupu odmítavá, nyní je shovívavější. Zároveň doplnila, že vstup by vyžadoval podporu vlády i veřejnosti. To se brzy ukázalo jako reálné. Občanská iniciativa požadující referendum sesbírala během pár dní potřebných 50 tisíc podpisů, které jsou ve Finsku potřeba k tomu, aby se zákonem zabýval parlament. Jako hlavní důvod pro vstup autoři uvádějí výrazné zlepšení schopnosti Finska bránit se před vnější hrozbou. Podporu má vstup v opoziční Národní koalici i vládní Lidové straně.
Švédsko váhá
O tom, zda se na základě dění na Ukrajině, připojit k NATO, se diskutuje i v sousedním Švédsku. Švédská premiérka se ovšem, na rozdíl od své finské kolegyně, k otázce členství staví odmítavě. „Švédský postoj ohledně nečlenství v NATO stále trvá,“ uvedla s tím, že Rusko nepředstavuje hrozbu pro švédské hranice. I její domovská strana sociálních demokratů členství v NATO odmítá. „Nezařazení do vojenské aliance dává Švédsku svobodu jednat v každé situaci způsobem, který nejlépe podporuje mírový rozvoj a zajišťuje nezávislost švédské zahraniční politiky. Je důležité, aby švédská bezpečnostní politika zůstala stabilní, jasná a dlouhodobá,“ píší na svých stránkách. Zároveň ale považují partnerství s NATO za důležitou součást své bezpečnostní i obranné politiky.
Na rozdíl od NATO ale Švédsko při podpoře Ukrajiny nezahálelo. Už v pátek byla Magdalena Andersson vedle lídrů pobaltských republik jednou z prvních, kdo Ukrajině nabídli vojenskou, technickou a humanitární pomoc. V neděli na tiskové konferenci premiérka spolu s ministrem obrany upřesnila, že půjde o pět tisíc protitankových střel NLAW, pět tisíc neprůstřelných vest, pět tisíc helem a 135 tisíc polních dodávek jídla. Země tak učinila poprvé od druhé světové války.
Politická komentátorka Ewa Stenberg svém komentáři ale vyzývá švédskou vládu, aby když už kvůli situaci na Ukrajině změnila názor na vývoz zbraní, změnila i názor na členství v NATO. „Pouhé partnerství s NATO neposkytuje obranné záruky. Má-li Švédsko pomoc přijmout, musí se také zapojit a přispět,“ apeluje komentátorka Dagens Nyeheter na premiérku a její vládu.
Z politiků se zatím pro vstup do NATO vyjádřil zastupitel Skellefteå a člen opoziční Umírněné strany Andreas Löwenhöök. „Švédsko musí urychleně posílit svou obranu na všech úrovních a zintenzivnit své úsilí o posílení národní obranyschopnosti – hrozba ze strany Ruska je zde a nyní,“ naléhá Löwenhöök. Zároveň kritizuje fakt, že mezi severskými zeměmi dává Švédsko na obranu nejnižší podíl HDP, a dodává, že jeho strana Umírněných to chce změnit. Stejný názor ohledně vstupu do NATO má i redaktorka listu Expressen a bývalá členka Liberální strany Linda Jerneck, podle které by mělo Švédsko do Severoatlantické aliance vstoupit, dokud to jde.
Švédské sociální demokraty v jejich přístupu k NATO podporuje Levicová strana. „Vojenská neangažovanost je nejlepším základem nezávislé zahraniční politiky,“ argumentuje Levice. Pohled na vstup do NATO přesně opisuje rozložení sil ve švédském Riksdagu. Zatímco Levice je tradičním partnerem sociálních demokratů, liberálové (kterým průzkumy předpovídají, že se v září do Riksdagu nedostanou) byli v minulosti koaličním partnerem Umírněné strany, jejíž předseda Ulf Kristersson nyní představuje lídra opozice. Parlamentní volby se budou konat 11. září a vládnoucí sociální demokracie zatím s 31 procenty suverénně vede. Umírněná strana, která zatím v průzkumech obsadila druhé místo, na ni s 21 procenty značně ztrácí a navíc ji na druhém místě ohrožují populističtí Švédští demokraté.
Autorka studuje žurnalistiku.