Ursula von der Leyen. Foto Evropský parlament, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
Evropská komise zveřejnila směrnici, která má za cíl sjednotit kriminalizaci násilí na ženách ve všech sedmadvaceti státech. Jednotlivé země mají upravit své zákony tak, aby bylo jasné, že znásilnění je sex bez souhlasu. Česko by tak muselo současnou legislativu změnit. „Chci, aby Evropa byla na straně žen, poskytovala jim ochranu a podporu,“ řekla k novince představené 8. března předsedkyně komise Ursula von der Leyen.
Proti redefinici zákona se naopak vyjádřily strany KSČM a SPD. Sociální demokraté, ale například ani nynější nejvýraznější vládní ODS, na opakované otázky Konsentu nereagovaly.
Přestože znásilnění už je ve všech zemích Unie trestným činem, osmnáct států včetně Česka ho definuje jako styk, který byl vynucen násilím, nebo při něm bylo vyhrožováno násilím, jinou těžkou újmou, případně pachatel využil bezbrannosti oběti. To dlouhodobě kritizují experti a expertky. „Bezbrannost se totiž v praxi většinou vykládá jako situace, kdy je oběť někde svázaná, opilá, nebo v kómatu, ale už se moc nebere v úvahu to, že člověk může být paralyzovaný strachem, a tedy bezbranný,“ řekla Alarmu zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová. „Bezbrannost může být i to, že oběť takzvaně ztuhne, což je jedna z nejčastějších stresových reakcí, kdy tělo přijde o možnost obranné reakce, protože se připravuje na blízkou smrt a chce, aby vás to co nejméně bolelo. Tělo se tak snaží člověka disociovat od situace, která hrozí,“ vysvětlila advokátka Lucie Hrdá, která se v praxi věnuje mimo jiné i domácímu a sexuálnímu násilí. „V zemích Evropy, kde se dbá na to, aby byly oběti trestných činů chráněny, už definice na základě souhlasu je. U nás je definice šovinisticky stará,“ říká Hrdá v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu.
Konsent prováděl před volbami anketu mezi kandidujícími českými politickými stranami ohledně toho, jestli by byly ochotny upravit zákon právě tak, jak s tím nyní přichází Evropská komise. Změnu tehdy hodlali podpořit ANO, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09 a Zelení. Ve svých programech to měli uvedeno jen PirSTAN a Zelení. Proti redefinici zákona se naopak vyjádřily strany KSČM a SPD. Sociální demokraté, ale například ani nynější nejvýraznější vládní ODS, na opakované otázky Konsentu nereagovaly. „ODS, ČSSD, Přísaha, Volný blok, Svobodní a Soukromníci nám přes četné urgence nebyli schopni poskytnout vyjádření svých stran a ani se o této problematice nezmiňují ve svých volebních programech,“ psaly organizace zabývající se lidskými právy ve společném prohlášení před volbami. Podle informací Alarmu strany ani dodatečně po volbách své hledisko nedodaly, takže zůstává nejasné.