Portrét Yvana Colonny. Foto Hierry Ehrmann (CC BY 2.0)
Protest na Korsice, kterého se zúčastnilo sedm tisíc lidí, se zvrhl v násilné střety s policií. Tři sta protestujících v kuklách použilo Molotovovy koktejly k útoku na policii a státní instituce. Dav zapálil také daňový úřad, uvedla místní prefektura v prohlášení. Policisté odpověděli slzným plynem a vodním dělem.
Korsický jednašedesátiletý nacionalista a aktivista za nezávislost Yvan Colonna zůstává v kómatu po útoku islamistickým radikálem.
Na severu Korsiky se v uplynulých týdnech konala řada demonstrací včetně několika střetů s policií. Pobouření spustilo napadení korsického nacionalisty Yvana Colonny, který si odpykává trest za vraždu Claude Érignaca. Colonna byl napaden pětatřicetiletým spoluvězněm Franckem Elongem Abé ve věznici v jižní Francii. Lidé v průvodu, často se zakrytými tvářemi, skandovali hesla proti „vražednému francouzskému státu“. Při střetech bylo doposud zraněno 102 lidí včetně 77 policistů.
Útok na korsického nacionalistu
Korsický jednašedesátiletý nacionalista a aktivista za nezávislost Yvan Colonna zůstává v kómatu po útoku islamistickým radikálem. Útok vedl k výzvě, aby byli nacionalističtí vězni převezeni z francouzské pevniny na ostrov. Colonna si odpykával doživotní trest za vraždu Claude Érignaca, který jako prefekt Korsiky ztělesňoval moc francouzského státu na ostrově s dlouhou historií separatistického násilí.
Po incidentu soudci zapsali Elonga Abého, který Colonnu ve vězení napadl a škrtil, do rejstříku podezřelých kvůli obvinění z „pokusu o vraždu s teroristickým pozadím“. Podle prvotní rekonstrukce Colonna používal rouhavé výrazy, což mělo být jedním z důvodů napadení. Elong Abé se ho pokusil uškrtit, když byli na vězeňském dvoře. Vyšetřování útoku stále pokračuje.
„Všichni Korsičtí lidé jsou mobilizovaní proti nespravedlnosti a požadují pravdu, a kromě toho i skutečné politické řešení,“ vysvětluje Gilles Simeoni, autonomistický prezident korsické výkonné rady. Simeoni, Colonnův bývalý právník, také požádal o zřízení vyšetřovací komise, která by objasnila, co se ve věznici v Arles stalo. „Nevěříme francouzským úřadům,“ vysvětlil korsický politik.
Reakce pevninské Francie
Úřady dlouho odmítaly Colonnovu žádost o převoz na Korsiku s tím, že kvůli jeho provinění se stal vězněm se zvláštním statusem, který znemožňoval přesun. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v pátek uvedl, že země je připravena jednat o autonomii Korsiky. Oznámil to dva dny po příjezdu na středomořský ostrov, kam po dnech nepokojů přijel vyjednat klid. Gilles Simeoni nabídku uvítal, ale vyjádřil nutnost nezůstat pouze u slov.
Ve snaze zmírnit napětí minulý týden premiér Jean Castex zvláštní status vězně Colonnovi odejmul. Řekl také, že povolí přesun dvou dalších odsouzených členů skupiny, která Érignaca zabila, na Korsiku. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil Korsice diskusi o autonomii. Paříž je přesvědčena, že může zadržet síly nezávislosti právě poskytnutím větší autonomie. Sám ministr Darmanin zopakoval, že „budoucnost zůstává plně ve Francouzské republice.“
Francii čekají 10. a 24. dubna prezidentské volby a korsická otázka se v kampani zjevně drží. Podle ultrapravicové kandidátky Marine Le Pen „přejít od vraždy prefekta k příslibu autonomie je katastrofální zpráva.“
Francouzská vláda je připravena diskutovat o institucionálních záležitostech a debata bude zahájena během druhého funkčního období prezidenta republiky – pokud Macron obhájí svoji pozici. Mezi prezidentskými kandidáty je ale nejen současný prezident po volbách ochotný poskytnout Korsice institucionální autonomii.
Vláda reprezentovaná Darminem v diskusi s korsickou veřejností podmínila dialog zastavením násilných protestů a návratem ke klidu. Dlouhotrvající spor mezi Korsikou a Francií by tedy mohl ovlivnit nadcházející francouzské prezidentské volby. Korsika je francouzský územní celek s populací zhruba 350 tisíc lidí a rozhodnutí udělit jí autonomii by bylo bezprecedentní.
Separatisté na Korsice
Nacionalistická koalice, která se na ostrově dostala k moci v roce 2015, usilovala o větší autonomii. Od roku 1991 se ostrov těší větší míře autonomie než jiné francouzské regiony, zejména v oblasti vzdělávání, životního prostředí a dopravy. Paříž však mnohé z požadavků odmítla včetně toho, aby byla korsičtina uznána jako oficiální jazyk vedle francouzštiny a aby „političtí vězni“ jako Yvan Colonna dostali amnestii.
Korsika je jednou z nejchudších oblastí Francie s malým množstvím průmyslu. Hlavními příjmy je vedle cestovního ruchu produkce vína, pěstování citrusových plodů nebo broskví a chov hospodářských zvířat.