Foto Pakkin Leung/ Rice Post, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Česká ženská lobby v novém prohlášení upozorňuje na genderový rozměr současné uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině. „Česká migrační politika dlouhodobě míří hlavně na muže v produktivním věku, kteří zde pracují. Nyní ovšem do Česka přicházejí ženy s dětmi, které se o tyto děti potřebují postarat,“ píše ve své zprávě Česká ženská lobby sdružující mnoho českých organizací zabývajících se ženskými právy. Upozorňuje mimo jiné na potřebu přizpůsobit české školy a školky tak, aby se do nich mohly co nejdříve začlenit ukrajinské děti.
Je nutné poskytnout extrémně zranitelným skupinám veškerou možnou zdravotní i psychologickou podporu.
Situace mužů migrujících za prací je zkrátka jiná než situace matek prchajících před válkou, které se musí starat o děti a nebudou moci hned pracovat. „V minulých letech jsme zaznamenali případy, kdy například školky nechtěly přijímat děti migrantů,“ řekla Alarmu programová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Eva Čech Valentová. Podle Valentové se dá říct, že všechny strukturální nerovnosti, které ovlivňují ženy v Česku, budou ve zvýšené míře dopadat i na běženkyně. V české společnosti chybí podpora flexibility práce ze strany zaměstnavatelů, zkrácené úvazky a podobně. Muži nenesou stejný podíl na péči o dítě, a zaměstnavatelé proto počítají spíše s nimi.
Ženy migrantky pak dlouhodobě musí brát to, co na ně za takových okolností zbyde. Často jde o brigády mimo regulérní pracovní trh. „Mnoho ukrajinských žen v Česku tradičně pracuje v domácnostech, což je sektor šedé ekonomiky, který nelze nijak kontrolovat,“ dodává Eva Čech Valentová. Podle neziskových organizací bude proto potřeba omezit byrokracii při uznávání zahraničních kvalifikací a vzdělání a nechápat uprchlice jen jako levnou pracovní sílu. „Nastavení migrační politiky nesmí podporovat automatické zařazování ukrajinských občanek a občanů do nízkokvalifikovaných pozic,“ apeluje Česká ženská lobby.
Část migrujících tvoří ženy s novorozenci, které budou v Česku dále ekonomicky znevýhodněny, a těhotné ženy. Česká ženská lobby proto navrhuje brzké zařazení služeb samostatných porodních asistentek do veřejného systému péče, jak to vyžaduje i směrnice Evropské unie. Stejně tak bude třeba postarat se o migranty ve vyšším věku, kteří budou potřebovat zdravotní a sociální péči.
Organizace sdružené pod hlavičkou České ženské lobby dále upozorňují na situaci menšin. Z Ukrajiny před válkou utíkají nejen Ukrajinci, ale například i ukrajinští Romové nebo občané jiných zemí pracující či studující na Ukrajině. „Pomoc lidem nesmí být limitována pouze na ukrajinské občany a občanky, měla by jasně odmítnout rasově či etnicky motivovanou diskriminaci,“ píše se ve zprávě. Stejně tak se s vyšším rizikem komplikací během migrace mohou potýkat příslušníci sexuálních menšin. Například transgender lidé mají své specifické zdravotní potřeby. Patriarchální rámec prostředí války nahrává i homofobii, šikaně, genderově i sexuálně podmíněnému násilí. „Je nutné poskytnout extrémně zranitelným skupinám veškerou možnou zdravotní i psychologickou podporu,“ píší organizace.