Foto Kremlin.ru
Poté, co se 90 procent Češek a Čechů postavilo nepřekvapivě na stranu Ukrajiny, došlo dokonce i Miloši Zemanovi, že by neměl být posledním přítelem Putina v Evropě. Ruského diktátora proto prohlásil za blázna a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému chce udělit nejvyšší státní vyznamenání. Je třeba ocenit, že Zeman touto proti putinovskou otočkou dezorientoval část svých voličů. Tu část, která se překrývá s voliči Tomia Okamury. Nicméně jen těžko smaže, co posledních devět let ve funkci prezidenta předváděl.
Ať už Putin dělal v minulosti cokoli, měl v nejvyšších patrech české politiky pro své kroky pochopení.
Neprozřel však pouze současný prezident, ale také jeho předchůdce Václav Klaus, který trávil v Rusku více času než Miloš Zeman, kdy tam prošlapával cestu impériu oligarchy Petra Kellnera. Bezprostředně po útoku Ruska na Ukrajinu vydal Klaus a jeho partička krátkou tiskovou zprávu, v níž odsoudil napadení suverénní země a vyjádřil smutek z lidského utrpení. V dalších větách naznačil, že je Ukrajina obětí sporu. Tedy, že není subjektem, ale hřištěm, na němž hraje někdo jiný, což byla Klausova doktrína předchozích let. O dva týdny později v rozhovoru s Čestmírem Strakatým označil Klaus Putina za de facto mrtvého. Současně se vymezil proti tomu, že by sám snad byl přítelem Vladimira Putina nebo příznivcem Ruska.
Ukrajinu rozbil Západ organizováním Majdanů
Klaus má navíc problém nejen s Putinem, ale i se Zemanem, když v rozhovoru prohlásil: „Když teď čtu, jak dnešní prezident Zeman píše dopisy Putinovi ‚Milý Vladimíre‘, tak já bych se nikdy nesnížil k tomu, že bych použil křestní jméno, vždyť to prostě vůbec nepadá v úvahu. V mých dopisech bylo formálně: ‚Vážený pane prezidente‘.“ Klaus coby prezident mluvil i v Česku na oficiálních jednáních s Putinem zásadně rusky, aby se u nás cítil jako doma. Od Putina naopak dostal vyznamenání za přínos ruské kultuře. Když Putin obsadil Krym, nechal se Klaus opakovaně slyšet, že Krym je ruský a Putin byl k jeho obsazení donucen Západem, i když by si raději užíval zasloužený klid po úspěšné olympiádě v Soči.
Že by za to snad mohl Putin, označil Václav Klaus v dubnu 2014 na debatě jedné vysoké školy za „zásadně dětinský, nesmyslný názor (…) Rozeštvání Ukrajiny, rozehrání této ukrajinské karty v žádném případě nezpůsobil Putin, to způsobili naši soudruzi v západní Evropě a ve Spojených státech (…) Rozeštvat Ukrajinu a organizovat ty Majdany, to byla cestička, jak Ukrajinu rozbít,“ běsnil Václav Klaus. Chudák Vladimir Putin musel sebrat Ukrajině Krym a rozpoutat konflikt na Donbase, kam posílal své neoznačené vojáky. Za nic z toho nemohl. Podobně jako nyní nemůže za to, že bombarduje ukrajinské domy, nemocnice a školy.
Ať už Putin dělal v minulosti cokoli, měl v nejvyšších patrech české politiky pro své kroky pochopení. Pochopení od představitelů států bývalých sovětských vazalů, kteří ho svou servilitou ubezpečovali v tom, že jeho vadná představa o sovětské sféře vlivu je legitimní.
Zeman chtěl na Ukrajinu poslat vojska NATO
V otázce Krymu nebyla zpočátku podpora prezidenta Miloše Zemana vůči Putinovi tak jednoznačná, jako tomu bylo u exprezidenta Klause. Zeman nejprve okupaci Krymu i vyhlášení referenda o jeho samostatnosti v podstatě odsoudil. Dokonce řekl, že pokud Rusko napochoduje na Ukrajinu, měla by zasáhnout vojska NATO.
Krizové momenty přišly později. To, když v říjnu 2017 na shromáždění Rady Evropy prohlásil, že ruský Krym už je hotová záležitost a Rusko s Ukrajinou by se měly dohodnout na kompenzacích. V souvislosti s konfliktem na Donbase pak Zeman navrhl federalizaci Ukrajiny, což byl shodou okolností také názor Moskvy. Moskva nesouhlasila pouze s částí o kompenzacích. Vůči Zemanovi se ohradil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. O měsíc později se Zeman s Putinem setkal osobně, a kromě uznání ruského Krymu doporučil český prezident také zrušení evropských sankcí vůči Moskvě.
Nicméně Zeman v tomhle nebyl sám. Před deseti lety se dostalo větší pozornosti ruským performerkám bojujícím proti Vladimiru Putinovi, Pussy Riot. A nebyl to Zeman, kdo na ně zaútočil jako první. V Brně na strojírenském veletrhu prohlásil v roce 2012 tehdejší premiér Petr Nečas, že českému exportu škodí falešné adorování Pussy Riot a módní dalajlámismus.
Umělé a falešné adorování Pussy Riot
Nečas prohlásil: „Musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu. Dovolil bych si zmínit dvě – umělé a falešné adorování takových záležitostí jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou povzbuzovanou především novináři a má to potom dopad v konkrétních exportních teritoriích.“
A přidávali se další. Třeba další sluha konzervativního řádu a pořádku, chodící parodie křesťanských hodnot, kardinál Duka, který přirovnal performance Pussy Riot k řádění Stalina. Tuto bouřlivou reakci tehdy vzbudilo vystoupení Pussy Riot na začátku roku 2012 v moskevském chrámu Krista Spasitele, kde zapěly modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina, což bylo nejen z dnešního pohledu velmi jasnozřivé přání. Tři z žen skončily před soudem a dvě ve vězení. Z Česka však dostal Vladimir Putin vzkaz, že je to tak v pořádku, protože my vidíme byznys za vším. Miloš Zeman se k odsudkům těch, které se nebály Putinovi postavit, přidal v roce 2014 svým slavným vystoupením na téma „pasy“, kdy disidentky označil za kurvy. Ty později na dotaz médií odpověděly, že Miloš Zeman je obyčejný patriarchální hlupák, který nechápe, co se v Rusku děje. Trvalo osm let, než Zeman zjistil, že měly pravdu.
Novináře je třeba zlikvidovat, radil Zeman Putinovi
To ale předbíháme. V roce 2017 zachytily kamery Miloše Zemana, když procházel s Vladimirem Putinem okolo novinářů v čínském Pekingu. Zeman v té chvíli Putinovi řekl, že je novinářů příliš a měli by se likvidovat. To řekl prezidentovi země, která je pro novináře jednou z nejnebezpečnějších na světě. Mírnit ho musel dokonce sám Putin, který reagoval slovy, že likvidovat netřeba, stačí omezovat. Omezovat, jako třeba Annu Politkovskou, novinářku a kritičku Vladimira Putina a jeho brutální války v Čečensku, za kterou měl Putin stát dávno před tribunálem v Haagu. Politkovskou našli v říjnu 2006 zastřelenou v jejím bytě.
Asi posledním velkým veřejným vystoupením Miloše Zemana v zájmu Vladimira Putina byly loňské Vrbětice, kdy na území České republiky vyhodili ruští agenti do vzduchu vojenský sklad. Tehdy vyvrcholilo Zemanovo navážení se do české BIS, kterou již roky předtím soustavně zesměšňoval za její opakované upozorňování na nárůst ruského vlivu v České republice. K Vrběticím Zeman týden mlčel, aby nakonec řekl, že to mohlo být jakkoli. Což bylo ve shodě s bývalým prezidentem Václavem Klausem.
Putinovi otroci Klaus a Zeman
Všechno to Zemanovo lísání se k Putinovi se odehrávalo v situaci, kdy jeho nejbližší dva spolupracovníci, Vratislav Mynář a Martin Nejedlý, oba bez bezpečností prověrky, zato s čilými vazbami na Rusko a zájmy ruského byznysu v České republice.
Klaus i Zeman nejspíš na Putinovi obdivovali jeho absenci hodnot, pragmatismus, cynismus, považovali ho za chladného, racionálního a mocného. Za někoho, kdo je před změkčilými Evropany o krok napřed a vedle koho, když se přitulí, budou působit podobně mocně jako on.
Autor je redaktor Alarmu.