Boy Wonder. Foto: Ty nikdy
Trnavský rapper Boy Wonder si budoval ve svých textech image věčně zkouřeného flákače hned od prvního momentu, kdy se kolem roku 2007 objevil na scéně jako člen dvojice Turbo Boost. Jeho sólová sláva následně rostla s každým singlem a po impozantním debutu Špinavý poet z roku 2012 se zdálo, že má našlápnuto k velké kariéře. Úspěchy slavily i jeho spolupráce s Ideou v projektu Boyband, akorát že několikrát slibované druhé sólové album se odkládalo tolikrát, až se z toho stal tak trochu „vtip na pokračování“.
Hemžení lidské civilizace sleduje rapper z bezpečného odstupu i v úvodu nové desky, ale tentokrát mu humor moc nepomáhá.
Dlouho očekávaná deska teď konečně vychází – po dlouhých deseti letech od debutu. Možná by se to dalo svést na notorickou nespolehlivost pouličního zevla, kterému čas v marihuanové intoxikaci běží jinak – jak ale Boy Wonder naznačuje mezi řádky, nahrávka nazvaná Jeseň 2015: Človek z planéty Zem rekapituluje ne úplně šťastné období jeho života. Období, kdy mu rapová sláva najednou přišla jako naprostá zbytečnost.
Boy Wonder měl desku původně vydat už během inkriminovaného podzimu 2015, ale tehdy se v jeho životě nejspíš stalo něco zásadního, co ho přinutilo změnit plány. K nespecifikované události z doby před šesti a půl lety se rapper vrací na několika místech alba, není ale moc konkrétní. Nejvíc o ní mluví ve skladbě Jeseň 2015, kde nejprve popisuje svoji triumfální cestu nesmělého kluka z rodiny trnavské nižší střední třídy na pódia velkých festivalů.
Rapová sláva ale má i své stinné stránky: „Keď zhasnú svetla, sem to zase já. / Ten dávny boj o ktorom nečítaš v esejách. / Já padám do sna, neviem sa z neho prebrat. Mám pocit, že to prehrám,“ rapuje Boy Wonder a jeho zpověď pak pokračuje: „Já často som si pripadal na svete sám, aj keď ruky v klubu smerovaly k nebesám. (…) Píše sa rok 2015, jeseň, já želal som si navždy zmiznúť preč. / Dávaj bacha na to, čo si želáš, bitch.“
Boy Wonder tehdy skutečně zmizel. Deska nevyšla a chvíli o něm nebylo vůbec slyšet. V následujících letech natočil několik singlů, za zmínku stojí třeba chytlavý Ukáž mi lásku z roku 2019 s krásně bizarním videoklipem. V mezičase také hostoval na deskách jiných rapperů a v roce 2020 vydal EPčko Superdivní pod hlavičkou projektu Ladyboys. Spolu se svým spolupracovníkem, který si říká Kansiik, se tady stylizovali do rolí mimozemšťanů, kteří přiletí na planetu Zemi, a objevují taje lidské civilizace. Byla to tak trochu variace na sci-fi komedii Srdečný pozdrav ze zeměkoule ze začátku osmdesátých let s Lasicou a Satinským, ale mnohem sprostší a sžíravější.
Svět plný chyb
„Čaute ľudia. Ľudia z planéty Zem. Je to už dávno čo sme sa videli naposledy. Spravil som si výlet, ktorý sa nečakane pretiahol o pár rokov a nebudem vám klamať, začali ste mi chýbať,“ byla slova, kterými Boy Wonder ohlásil aktuální desku už v prosinci 2020. A i tentokrát se fanoušci museli obrnit trpělivostí. Hemžení lidské civilizace sleduje rapper z bezpečného odstupu i v úvodu nové desky, ale tentokrát mu humor moc nepomáhá. První skit Narodeniny a skladba Človek z planéty Zem je o někom, kdo zvažuje, zda se vůbec vrátit do světa, který má tolik chyb. „Hladal som v svete ludskost, našiel som nenávisť, bože,“ konstatuje, ale pak skutečně volí návrat.
Následující hodinu nahrávky pak nabízí střípky ze života rappera, který pochopil, že smysl života není materiální. Místo tradičního rapového chvástání si spíše všímá negativ slovenské společnosti: „Chorí ľudia, dýchaš toxický vzduch. Ženská sa bojí po zotmeniu ísť von, nazi generácie, kurvy a tebe vadí LGBT ľudia.“ Vymezuje se proti nacistům a rasistům všeho druhu: „Nezajímala ma farba, je to jen obal, pod ktorým sú podstatné veci.“ A také připomíná, že slovenské soudy mají stále možnost poslat lidi do vězení kvůli troše marihuany.
„Preklínam všetkých tých ľudí, čo kolem sebe stavia ploty, vedia piču, farbu, sexualitu, náboženstvá, politiku,“ vzkazuje Boy Wonder a definuje svůj světonázor. Ve skladbách Celkom horúce leto a Je to už dávno se odráží vzpomínky na patrně fatální milostný vztah: „No keby v tú noc vybuchla Zem / Keby ma v tedy jeblo a už nikdy nevstanem / Bolo mi to jedno, ja držal som ťa v rukách“.
I když mluví o svých temných chvilkách, nikdy nesklouzne do sebelítosti – trapové nebo drillové beaty drží desku v euforičtějších polohách. Boy Wonder umí i klasický rapový „shit talk“, příkladem je skladba Neuzná Vamťa. Jediný slabší moment desky přijde v Digi Digi Bom, kde se spolu s MC Geyem pustí do jakési parodie rapového battlu a výsledek je spíš rozpačitý než humorný.
Generační pojivo
Když Boy Wonder v roce 2012 vydal desku Špinavý poet, zařadil se do první ligy té odnože slovenského rapu, která vědomě stála mimo hlavní proud, a vymezovala se civilními tématy proti otřepaným klišé mainstreamu. Moja Reč nebo Modré Hory v nultých letech definovaly poetiku rapových outsiderů, Boy Wonder ale stál i mimo tuto partu. Byl vždy víc pankáč než intelektuál, nebál se ani moderních trapových beatů, a navíc vydával (a vydává) na českém labelu Ty Nikdy Records, tedy trochu stranou dění na Slovensku.
V posledních letech dostal rapový civilismus Boy Wondera souputníky z nové rapové generace – Fvck_Kvlt a Edúv syn přichází z punkového prostředí, první jmenovaný dodnes žije v Trnavě a Boy Wonder mu hostoval na průlomové desce Zabijem sa! Je mezi nimi ale pořád generační rozdíl, zmiňovaní mladí rappeři by nejspíš o událostech z podzimu 2015 mluvili otevřeněji, Boy Wonder je nechává zakryté tajemstvím. O to víc je ale příběh jeho úniku z rapového světa vzrušující.
„Keď sa človek za pár rokou pozre na svet zhora, každý rozdiel sa schová,“ rapuje Boy Wonder na desce jako rapper, který nepotřebuje dělat ramena, aby zněl uvěřitelně. Za deset let se rap na Slovensku řádně posunul a vyrostl, Boy Wonder ale zůstává jistotou.
Autor je hudební publicista.