Proti válce, proti Putinovi, proti patriarchátu! Demonstrace k MDŽ v Praze přešla přes „Juditin most“

Mezinárodní den žen oslavila dnes v Praze více než stovka žen a mužů demonstrací v centru Prahy. Feministický protest vyjádřil solidaritu s Ukrajinou a odpor k válce.

Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec

Přestože začátek března je letos v Praze mrazivý, sešlo se na demonstraci k Mezinárodnímu dni žen na Karlově mostě více než sto lidí. Tématem letos nemohlo být nic jiného než válka na Ukrajině, kterou před necelými dvěma týdny zahájilo Rusko. „Fuck Putin, Fuck Patriarchy,“ znělo heslo, které skandoval dav a které se rovněž objevilo na piketech. „Rozhodli jsme se, že nebudeme kvůli Putinově agresi rezignovat na své plány,“ vysvětlila mluvčí z organizace Beastie Girlz. „Genderové nerovnosti a násilí na ženách nikam nezmizely a vlivem války a z ní plynoucí krize se budou ještě prohlubovat. Proto si ceníme pospolitosti, kterou tady dnes tvoříme a která bude mít do budoucna sílu patriarchát narušovat a odstraňovat.“ Genderové nerovnosti a války spolu podle demonstrujících úzce souvisí.

Za symbol akce byl organizátorkami vybrán obraz ukrajinské malířky Marie Prymačenko, v němž proklíná jadernou válku. Prymačenko sama válku zažila a svojí tvorbou upozorňovala na její hrůzy. „V neděli 27. února ruská armáda vypálila muzeum ve městě Ivankiv, kde měla malířka řadu obrazů. Jak výmluvné! Tento příběh ukazuje esenci války. Nesmlouvavá agrese převálcuje všechno,“ vysvětlila mluvčí volbu obrazu této umělkyně. Porodní asistentka Ivana Königsmarková připomněla také osmdesát tisíc těhotných Ukrajinek, které jsou nyní stižené válkou, a ocitly se tak v extrémně obtížné situaci.

Akce pokračovala pochodem přes Karlovův most, který byl pro účely feministické oslavy překřtěn na most Juditin, jak se jmenoval dříve. Pochod s několika zastávkami s uměleckým programem trval necelé dvě hodiny a skončil u Míšeňské kavárny, kde následovala diskuse. Tématem byly války a migrace z genderové perspektivy a v panelu zasedly čtyři expertky se zkušenostmi s pomocí uprchlíkům. Mluvily mimo jiné o tom, že ani útěk z války neznamená konec násilí. Ženy bývají vystavené agresivnímu jednání i po cestě do exilu a často i tam. Původci násilí mohou být z řad úředníků či policie, z majority přijímajích států, ale i vlastní komunity. Války produkují násilí, které se až příliš často dotýká žen, a to i těch, které se před válkou snaží utéct s dětmi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čtěte dále