Foto Morten F, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0
Od prvního dne invaze na Ukrajinu se po celém Rusku shromažďují lidé a spontánně protestují. Policie tvrdě zakročuje a zadržela už více než třináct a půl tisíce protestujících, hlavně v Moskvě a v Petrohradě. Hned první den po invazi to bylo více než 1500 lidí, z toho 830 v Moskvě. Poslední víkend bylo zadrženo asi 4500 lidí. Informovala o tom nezávislá lidskoprávní skupina OVD-Info, monitorující média. Protesty přesto pokračují na náměstích měst od Finského zálivu až po Ochotské moře.
Ne válce
V Moskvě měli nad protestujícími, z nichž někteří nesli ručně psané transparenty s hesly v ruštině a ukrajinštině, převahu těžkooděnci. Mnozí lidé drželi plakáty s nápisy „Ne válce“, „Rusové jděte domů“ a „Mír Ukrajině“. Demonstrantům hrozí v závislosti na obvinění pokuta od 200 do 300 tisíc rublů (tedy 35–53 tisíc korun) a až třicet dní ve vazbě, uvádí web OVD-Info. Ovšem nejen v ruských metropolích vyjadřují protestující svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu. Protesty probíhají i v Irkutsku, Omsku, Astrachani, Togliatti, Saratově a Vladivostoku.
Putin čím dál zřetelněji vede dvě války najednou: jednu na Ukrajině a jednu doma.
Vedle monitorující aktivity se skupina OVD-Info snaží také pomoci protestujícím a jejich blízkým. Každý den na svém webu zveřejňují jména zatčených, aby lidé mohli najít informace o svých blízkých. Kvůli nedůvěryhodnosti oficiálních informací spoléhá tato nezisková organizace na zdroje z terénu.
K protiválečným protestům se vyjádřil starosta Moskvy Sergej Sobjanin, který vyzval Moskevčany, aby nenásledovali provokatéry, jejichž cílem je narušit vedení města a nastolení atmosféry chaosu. „Všechny pokusy o organizování pouličních nepokojů budou zmařeny,“ dodal. Kirill Gončarov, člen federálního předsednictva strany Jabloko, napsal na svém kanálu Telegramu: „Nikoho nevyzýváme, aby dnes v 19 hodin vyšel na pokojný protest proti válce kdekoli v centru Moskvy.“ Kvůli bezpečnosti se protesty přesouvají na sociální sítě, kde se proti invazi vyjadřují ruské celebrity, sportovci, herci nebo zpěváci. Také jeden z nejviditelnějších vůdců ruské opozice Alexej Navalnyj vyzval na Instagramu, aby Rusové nemlčeli a šli protestovat. Aby otevřeně bojovali proti válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, aby nebyli vyděšení a nemlčeli.
Cenzura médií
Kromě strany Jabloko a občanských aktivistů se proti válce veřejně vyslovilo přes 190 novinářů. „My, korespondenti ruských médií a experti píšící o zahraniční politice, odsuzujeme vojenskou operaci, kterou Rusko zahájilo na Ukrajině,“ uvedli novináři listu Kommersant v prohlášení zveřejněném na Telegramu.
„Zatímco tisíce protestujících po celém Rusku vycházejí do ulic, aby odsoudili válku, Kreml se nadále snaží potlačit kritiku státu a nutí domácí média, aby podporovala jeho politiku. Použitím síly k rozehnání protiválečných shromáždění a cenzurou tisku se ruské úřady propadají stále hlouběji do represí, zatímco odpor veřejnosti proti válce roste,“ uvedla ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a Střední Asii Marie Struthers.
Všechna ruská média jsou nyní „povinna používat informace a údaje, které dostávají“. Roskomnadzor, neboli ruský úřad pro dohled nad internetem a komunikacemi, požaduje, aby ruská média informovala o „vojenské operaci“ na Ukrajině pouze s odkazy na ruské oficiální zdroje. Za neuposlechnutí tohoto příkazu hrozí zablokování webových stránek a pokuta v přepočtu až 1,4 milionu korun.
Cenzura postupně přitvrzuje. Roskomnadzor už zablokoval několik ukrajinských médií spolu s oficiálními webovými stránkami ukrajinského ministerstva zdravotnictví a pohraniční stráže. Informovala o tom ruská redakce BBC. V pátek také ruská federální komunikační agentura Rossvyaz oznámila, že zablokuje webové stránky BBC, Hlasu Ameriky, Rádia Svobodná Evropa a dalších zahraničních médií za šíření „falešných“ informací.
Přesun protestů na sociální sítě
Strach z represí způsobil, že veřejně vyjadřuje svůj nesouhlas s invazí pouze menšina Rusů. Protiválečné hnutí však získává podporu na internetu, a to především prostřednictvím sociálních sítí a šifrovaných služeb, jako jsou Telegram a Signal, jejichž prostřednictvím se lidé navzájem informují na základě neoficiálních zdrojů. Na sociálních sítích s hashtagy #нетвойне (Ne válce) a #ЯпротивВойны (Jsem proti válce) vyslovují lidi svou solidaritu s Ukrajinou a nesouhlas s Putinovou agresí. „Jsem Rus – a lituju toho. Válka proti Ukrajině není válka Rusů, ale Putinova válka,“ obrací se někteří na Twitteru zády k Putinově režimu.
Ve čtvrtek ruská vláda oficiálně zablokovala Facebook a pokračuje s restrikcemi Twitteru, které se dotýkají milionů uživatelů v Rusku. Vláda bojuje proti informacím ze západních médií a neoficiálním zprávám, které se šíří mezi ruskou populací. V souvislosti s omezením médií ruský prezident také podepsal zákon umožňující uvěznění na patnáct let za šíření „fake news“ o invazi.
Petice má přes milion podpisů
Ruským internetem koluje řada petic a otevřených dopisů. Ruští právníci se například odvolávají na porušování Charty OSN ze strany Ruska. Svůj odpor vůči válce na YouTube zveřejnili také ruští vědci. Nejvýznamnější z mnoha iniciativ je petice na portálu Change.org s názvem Zastavte válku s Ukrajinou, kterou založil ruský politický aktivista Lev Ponomarev. Petice požaduje „okamžité příměří ze strany ruských ozbrojených sil a jejich okamžité stažení z území suverénního státu Ukrajina“. Pokud sesbírá milion podpisů, znamená to podle Ponomareva, že jsou proti válce desítky milionů lidí – i vzhledem k obtížím, které mají mnozí Rusové s přístupem k internet. Ruská populace nicméně čítá přes 140 milionů lidí.
„Putin čím dál zřetelněji vede dvě války najednou: jednu na Ukrajině a jednu doma,“ napsal ve čtvrtek ve svém tweetu Sam Greene, profesor politologie na londýnské King’s College a autor knihy Putin proti lidem. „Během prvního týdne se mu ani v jedné moc nedaří.“ Domácí nepokoje mohou Putinovi v nadcházejících dnech či týdnech způsobit zásadní problémy, zvláště jakmile začnou mezinárodní sankce dopadat i na obyčejné Rusy.