Foto OSN, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0
Tálibán se v Afghánistánu ujal moci v letech 1996 až 2001 a následně byla jeho vláda svržena vstupem amerických vojsk do země. Tentokrát Tálibán slibuje měkčí verzi islamistické vlády než před dvaceti lety. Nicméně okolní státy stále čelí odlivu afghánských obyvatel ze země. Za posledních dvacet let odešly ze země přes tři miliony lidí. „Země se pomalu vrací k předchozímu tvrdému režimu,“ řekl pro Alarm aktivista za lidská práva Mirwais Kakar, který se denně setkává s afghánskými uprchlíky v pákistánském městě Kvéta ležícím poblíž hranic jižního Afghánistánu. „Je to opravdu špatné. Každý den potkávám prchající lidi,“ uvedl Kakar. Afghánci odcházejí v obrovských počtech. „Vidím mladé dívky, uprchlice z Afghánistánu, které jsou v hledáčku lidí provozujících byznys s prostitucí.“
Dnešní islamistická vláda
Tálibán obsadil hlavní město Kábul v polovině srpna 2021, když se do té doby panující a Západem podporovaná vláda zhroutila a Spojené státy spolu se spojeneckými jednotkami se ze země stáhly. Současná tálibánská vláda je tvořena především z etnické skupiny Paštunů, která tvoří více než třetinu celého obyvatelstva. Většina států mezinárodního společenství současnou tálibánskou vládu neuznává. Podle západního hlediska by vláda měla reprezentovat zájmy všech obyvatel a být inkluzivní. Tuto představu politiky ale nová vláda rozhodně neuskutečňuje.
Paštunská tradice se odráží například ve vládním postoji k ženám, neboť ty jsou tradičně upozaďovány.
„Afghánská ekonomika je poměrně závislá na finančních prostředcích zvenčí, a pokud chce Tálibán nějaké finanční toky udržet, musí jít střední cestou a tyto zájmy balancovat,“ řekla pro Alarm doktorandka politologie Patricie Sušovská. „V prvních dnech vláda povolila afghánské reportérky v televizi nebo protesty proti změně režimu, ale s postupem času a s opadajícím zájmem o situaci v zemi začala vláda více prosazovat islámská pravidla. Vláda se uchyluje ke krokům, které jsou více v souladu s její ideologií,“ vysvětluje Sušovská současné změny v Afghánistánu. „Paštunská tradice se odráží například ve vládním postoji k ženám, neboť ty jsou tradičně upozaďovány.“ Vzdělávání dívek je proto okrajovou, až kontroverzní otázkou. Z konzervativního pohledu není třeba, aby dívky uměly víc než psát, číst a porozumět výkladu náboženství.
Otevřete školy dívkám
Více než dvě desítky dívek a žen pořádaly po několik dní protesty před ministerstvem školství v hlavním městě Kábulu poté, co tálibánská vláda až do odvolání uzavřela střední školy pro dívky. V posledním březnovém týdnu se dívky středních škol po celém Afghánistánu vrátily do škol. Měla se obnovit výuka pro dívky všech věkových kategorií. Po pár hodinách však ministerstvo oznámilo změnu. Dívky mohou chodit do školy jen do šesté třídy.
„Otevřete školy! Spravedlnost!“ skandovali demonstranti začátkem dubna v Kábulu. Někteří měli v rukou školní učebnice nebo drželi transparenty s nápisem „Vzdělání je naše základní právo, nikoli politický plán“. Skupinka se rozešla, když na místo dorazili bojovníci Tálibánu.
„Vyzýváme vůdce Islámského emirátu, aby do týdne otevřeli dívčí školy,“ citovala na tiskové konferenci v Kábulu aktivistka Halima Nasari z prohlášení vydaného čtyřmi organizacemi bojujícími za práva žen. Ministerstvo školství zatím neuvedlo jasný důvod pro změnu své politiky, ale mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín agentuře AFP řekl, že před znovuotevřením škol je potřeba vyřešit některé „praktické problémy“.
Konec afghánského opia?
Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda prohlásil, že je v celé zemi s okamžitou platností přísně zakázáno pěstování máku. Zákaz přichází v době, kdy se Tálibán snaží utišit mezinárodní obavy ohledně kontroly drog. „Pokud někdo poruší dekret, úroda bude okamžitě zničena a s porušovatelem bude zacházeno v souladu s právem šaría,“ dodal Achúndzáda na tiskové konferenci v Kábulu. Nařízení rovněž zakazuje vyrábět, používat nebo přepravovat další narkotika.
Kontrola drog je jedním z hlavních požadavků mezinárodního společenství vůči Tálibánu, který usiluje o formální mezinárodní uznání, aby mohl zrušit sankce, které vážně brzdí bankovnictví, obchod a rozvoj. Pěstování máku je nicméně klíčovým zdrojem příjmů pro mnoho zbídačených farmářů v zemi. Farmáři uvedli pro Reuters, že produkce opia se v posledních měsících zvýšila. Pěstování opia je pro mnoho lidí jediným způsobem, jak přežít uprostřed zoufalé a nestabilní ekonomické situace. Podle OSN čelí země s přibližně 23 miliony lidí potýkajících se s akutním nedostatkem potravin humanitární krizi. Šéf OSN Antonio Guterres minulý týden uvedl, že někteří Afghánci se uchýlili k „prodeji svých dětí a částí jejich těl“, aby získali peníze na jídlo.
„Zákaz pěstování opia dává smysl z náboženského hlediska,“ myslí si doktorandka Sušovská. „Drogy a alkohol nemají v konzervativním výkladu islámu žádné místo.“ Vládní rozhodnutí si Sušovská vysvětluje dvěma způsoby. První, nicméně nepravděpodobné, vysvětlení je, že radikálové nemají dostatek zkušeností s vládnutím a hospodařením. Druhým vysvětlením je kalkul. Hned po oznámení zákazu totiž vzrostla cena opia. Tálibán je přitom s velkou pravděpodobností zapojen do přeprodávání opia a na jihu země právě probíhá sklizeň. „Pokud to ale se zákazem myslí vážně, může to mít pro zemi, která již nyní čelí humanitární krizi, fatální dopady,“ domnívá se Sušovská. „Uvidíme, jestli se mezinárodní prostředí rozhodne ‚přehlédnout‘ diskriminaci afghánských dívek a žen a podpoří boj s podvýživou a hladem, na něž nyní afghánské děti umírají,“ dodala.