Čína se teď společně s Ruskem dožaduje podílu na rozhodování o světovém řádu, říká sinolog Gardáš

O čínském vnímání současného válečného konfliktu na Ukrajině, rusko-čínských vztazích i mezinárodních a geopolitických ambicích Čínské lidové republiky jsme si v Kolapsu povídali se sinologem Davidem Gardášem.

Podcast Kolaps nadále pokračuje v mapování různých aspektů aktuálně probíhajícího konfliktu na Ukrajině. V minulosti se zaměřoval na situaci na bojišti, jadernou válku, sledoval ukrajinskou perspektivu a analyzoval třeba i ideologii současného Ruska. Důležitou součástí tohoto konfliktu je ale také to, jak se na celou záležitost dívá Čínská lidová republika a co je od ní možné v tomto ohledu očekávat. Právě na to se zaměřil nejnovější díl. Do studia totiž přišel sinolog a analytik projektu Sinopsis David Gardáš, který se specializuje na geopolitiku a mezinárodní vztahy současného čínského režimu se zřetelem na finanční a bankovní sféru.

Jak vypadá oficiální výklad současné války na Ukrajině pohledem stávající vládní garnitury? Co se na Ukrajině v očích čínských komunistických funkcionářů teď děje?

To samozřejmě nemůžeme říct s úplnou jistotou. Politika a diplomacie mají vždy dvě roviny. Jedna je ta veřejná, která se sděluje skrze média veřejnosti. A druhá je ta zákulisní, která je plná různých dohod, geopolitických machinací. Pro Čínu má ukrajinský konflikt několik rovin. Představuje strategickou nejasnost a rozpolcenost postoje čínského režimu. Důležitým faktorem je partnerství s Ruskou federací, s níž 4. února v den zahájení Zimních olympijských her v Pekingu Čína podepsala takzvaný Olympijský pakt. Ten pakt stvrdil vzájemné sbližování těchto dvou režimů a zemí.

Jaké další faktory Čína v souvislosti s konfliktem dnes zvažuje? Co ekonomické úvahy?

Evropská unie a Spojené státy jsou momentálně pro Čínu mnohem důležitějším obchodním partnerem než Rusko. To samozřejmě hraje roli. Roli hraje ale také to, že Čína dbá dlouhodobě na to, aby byla zachována územní celistvost a integrita jednotlivých států ve světě. To je potřeba chápat v kontextu dění v Tibetu, Sin-ťiangu nebo na Tchaj-wanu.

Vladimir Putin a čínský Si Ťin-pching podepsali už zmiňovaný Olympijský pakt. Co bylo obsahem tohoto prohlášení?

Vztahy mezi Čínou a Ruskem jsou de facto nejlepší za posledních sedmdesát let. Naposledy byly takto dobré za Mao Ce-tunga a Stalina v padesátých letech. Mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem dnes existují jisté osobní sympatie. Dochází ke sbližování těchto státních režimů a užší ekonomické spolupráci. Nejdůležitější součástí Olympijského paktu je vymezení se vůči Západu a Spojeným státům. Označují to za vzdor vůči hegemonismu a nastavení demokratizace světového řádu. Usilují o multilaterální přístup a existenci vícero globálních center, které budou určovat globální normy a podílet se na řízení světa. A je docela zajímavé, že tento pakt zmiňuje i respektování rozdělení světa po druhé světové válce, což má docela závažné implikace pro bývalé sovětské republiky i satelitní státy včetně Česka.

Čtěte dále