Anna Vinklárková a Vladimír Kubinec. Foto Alarm
Podle architektky Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a Vladimíra Kubince, předsedy bytového družstva Na Jarově, které sousedí s pozemky nově vznikající čtvrti, se zatím zdá, že Nový Žižkov budou formovat spíš zájmy developerů než zájmy obyvatel hlavního města. Nic nenasvědčuje tomu, že se bude v místě Nákladového nádraží Žižkov stavět současné bytové krizi adekvátní počet sociálních a dostupných bytů. A o tom jestli bude čtvrť zelená a kvalitní pro své obyvatele i okolí, se toho zatím moc neví. Vladmír Kubinec zastupuje znepokojené obyvatele Jarova, kteří se bojí, že kvalitu bydlení v jejich čtvrti nová výstavba naopak zhorší. „Jarov je malé pražské sídliště v zeleni, kde lidé bydlí klidně, mají kousek za domem Malešický lesopark a jsou tramvají za deset minut v centru. Tahle kvalita života může být narušená,“ souhlasí Vinklárková, která se v Arnice věnuje projektům spadajícím pod kampaň Praha – město pro život.
„Okolní Žižkov je typické blokové město vzniklé v době, kdy platil regulační plán a zákon o sociálním bydlení. Je to něco, k čemu vedení Prahy vzhlíží, splňuje totiž parametry města krátkých vzdáleností. A tvrdí, že to, co nově vznikne v okolí Nákladového nádraží Žižkov, bude mít tyto kvality,“ říká architektka. „Chystá se však schválit neuvěřitelně volné podmínky pro developera.“ Podle Vinklárkové tak město novou čtvrť nechává napospas volné ruce trhu. „Koeficienty zástavby jsou nastavené velmi vysoké, město tvrdí, že čtvrť bude hustá jako Žižkov, ale bude hustá skoro dvojnásobně. Kromě dvou škol plánovaných na neadekvátně malých pozemcích není u ostatní vybavenosti vůbec jisté, že vznikne. Je zakreslená jen v podkladové studii, která není závazná. Developer prostě bude stavět to, co je pro něj výhodné.“
Obyvatelé Jarova se podle Kubince v první řadě obávají nové Jarovské třídy. „Nesouhlasíme s jejím umístěním. Částečně bude vyvedená z koridoru bývalé železniční přípojky k Nákladovému nádraží. Bude vysunutá tak moc, že povede několik metrů od domů, které tam dnes jsou,“ vysvětluje Kubinec. „Když se někde mimo Prahu staví dálnice, tak se staví taky obchvaty. Nám teď chce město přivést do relativně klidné lokality silnici, po které budou denně projíždět desítky tisíc aut.“ Podle Kubince by Jarovští proti nové silnici neprotestovali, pokud by vedla koridorem stávající železniční přípojky. Po té dnes nic nejezdí a lze po ní k budově Nákladového nádraží dojít pěšky. „Tak, jak to plánuje dosud platný územní plán. Je to tak ideální. Proč silnici posouvat směrem k nám?“
Obyvatelé Jarova jsou podle předsedy družstva zklamaní z toho, že město ustupuje developerům. „Na území, kde měla původně Jarovská třída vést, má developer krásnou plochu pro zastavění. Naše zdraví, klid a životní prostředí se tedy dává developerům, to nás rozčiluje. Já osobně jsem jako předseda družstva, které má přes 400 bytů, napsal dopis stovce pražských zastupitelů. Představte si, že ani jeden nepovažoval za vhodné mi odpovědět. To je podoba práce zastupitelů v Praze. Developeři se o stávající obyvatele samozřejmě nestarají, ale já bych čekal, že to budou dělat oni. Místo toho se vychází vstříc někomu, kdo tam teprve bude bydlet. A to ani nevíme kdo to bude a v kolika procentech bytů.“
Vinklárková potvrzuje, že vedení města příliš nereaguje ani na Arniku, která se na Žižkově pokouší znepokojené skupiny obyvatel propojit a dopomáhat jim k zastoupení v debatách o podobě budoucí čtvrti. „S developery se přitom jedná každé dva týdny. Přitom není ještě ani schválená změna územního plánu. Jsme teprve na začátku, to znamená, že se toho dá ještě hodně ovlivnit. Stojí to energii a prostředky, ale byla by to menší cena, než jakou zaplatíme později, pokud město nechá developery dělat, co chtějí.“
Zástupkyně Arniky vysvětluje, že dokud nebude schválená změna územního plánu, developeři jako je Sekyra Group, Penta nebo Finep, kteří mají v oblasti stavět, nebudou moci začít (s výjimkou části u Basilejského náměstí, kde už staví Central Group.) „Vedení města by jim mohlo říct, že jim povolí zdvojnásobení kapacity území, když za to Praha dostane polovinu bytů z onoho navýšení. To znamená, že by získala čtvrtinu bytů ze zástavby třeba za nákladovou cenu.“ V oblasti má vzniknout až 11 tisíc nových bytů, které pojmou až 23 tisíc nových obyvatel. „Místo toho město dostane pouhou miliardu a půl díky nově zavedeným příspěvkům developerů městu,“ dodává Vinklárková. „To by mi za to, upřímně, ani nestálo. Za to město získá pouze pozemky pro jednu ze škol a pro Jarovskou třídu, možná postaví jednu školku a tím skončí.“
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček, který byl hostem jednoho z nedávných vydání podcastu Bulvár, odpovídá na námitky proti nedostatečně razantnímu postupu města zpravidla tím, že by větší razance mohla developery odradit a přimět je k tomu, aby pozemky nechali léta ladem. Podle Hlaváčka by to prohloubilo bytovou krizi. Anna Vinklárková s tímto názorem nesouhlasí. „V Praze se teď v nových developmentech prodávají byty za takové ceny, které si normální rodina stejně nemůže dovolit. 30–40 procent skoupí investoři. Pokud nedokážeme zabránit tomu, aby kdokoliv na globálním trhu mohl uložit peníze právě do těchto nemovitostí, tak nám nová čtvrť řešit bytovou krizi nepomůže. Klidně potom ty pozemky můžeme nechat ladem třeba do té chvíle, než dospějeme do situace, že budeme mít zákon o sociálním bydlení.“