Foto Natalie Grainger / Unsplash
Peníze na stromech samozřejmě rostou, stačí je, tedy ovoce různého druhu, otrhat a za abstraktní prostředek směny vyměnit. Asi jich pravda nebude dost, soudě podle toho, že v naší zemi nemáme mezi sadaři mnoho miliardářů. Za to se zdá, že víc peněz bude ležet v podzemí, protože miliardářů, kteří se zabývají dolováním peněz v podobě uhlí máme vyloženě nadbytek.
Nicméně pokud přijde Fialovi a jeho vládě normální v situaci, kdy se inflace řítí kamsi do neznáma, zmrazit státním zaměstnancům platy, pak nejspíš také on předpokládá, že peníze na stromech přece jen rostou a úředníci si je tam natrhají.
Nebo spíše neexistují, jak ukazuje nejen kouzlení Elona Muska, jemuž stačí napsat jeden tweet, aby hýbal hodnotou své Tesly na akciovém trhu o desítky procent a povídání o tom, že peníze nerostou na stromech, by asi vůbec nepochopil. Ale holt Musk nežije v 17. století, tedy v České republice.
Nicméně pokud přijde Fialovi a jeho vládě normální v situaci, kdy se inflace řítí kamsi do neznáma, zmrazit státním zaměstnancům platy, pak nejspíš také on předpokládá, že peníze na stromech přece jen rostou a úředníci si je tam natrhají. Nebo budou po práci prodávat na chodníku jablka jako kdysi státní zaměstnanci v Rusku.
Jestli to ale nebude spíše tak, že se Fialově vládě peníze ze stromů spíše nechce trhat. Ale tady by asi přišlo vhod jiné rčení, podle něhož bez práce nejsou koláče. To samozřejmě také není pravda, protože nejvíce koláčů mají ti, kdo se k práci ani nepřiblíží. Viz výše.
Nicméně znovu a nikoli naposledy si připomeňme, že ještě minulý rok byl rozpočet zhruba o sto miliard větší, protože byly trochu vyšší daně: komu se nelení, tomu se zelení a každá země má takový rozpočet, jaký si vyrobí.
Chudí a dojemní
U české pravice se těší značné oblibě představa vznešené chudoby. Politici pronáší věty o potřebě se uskromnit a v koutku oka se jim leskne slza dojetí při vzpomínce na Babičku Boženy Němcové: prostou, skromnou a moudrou ženu, která by ani dnes neváhala skočit přes plot pro poletující duté vlákno, antialergenní náhradu peří.
Musíme si všichni utáhnout opasky, říkají ti, kdo si myslí, že je to jen metafora, zatímco lidé s utaženými opasky stojí ve frontách potravinových bank. Problém totiž začíná ve slově všichni, což jsme zažili již během dvouleté epidemie. Nejbohatší bohatli a nejchudší chudli. Jedni seděli doma a utahovali opasky, druzí skupovali investiční byty. A tak za poslední rok zdražily byty v Brně o 20 procent a v převážně chudém Ústí nad Labem o neuvěřitelných 57 procent. Lze si tak trochu vsadit, že tuto cenovou kalamitu nezpůsobily rodiny s dětmi, které spíše utahovaly opasky, protože peníze nerostou na stromech a peněženky nejsou nafukovací. Zvláště když máte děti.
Nakonec nezbude, než aby si někteří opasky utáhli okolo krku a důstojně zemřeli. Není totiž pravda, že všichni trochu zchudneme, to bude platit leda v průměru. Ve skutečnosti naopak úzká skupina extrémně bohatých zbohatne ještě více a zbytek bude romanticky zápolit s cenami nájmů, energií a jídla.
Že je rozpočet nafukovací a peníze rostou na stromech se snažil pravda dokázat Andrej Babiš, jehož ministryně financí neustále někde nacházela zatoulané miliardy. Babiš výdaje navyšoval a současně snižoval příjmy, kdy snížení daní znamenalo plošné zvýšení příjmů pro bohatší část společnosti. Babiš byl feudálem, který rozhazoval drobné z projíždějícího kočáru. Babiše dojímaly trochu jiné věci než Fialu.
Petr Fiala v posledním rozhovoru pro Deník tvrdí, že nikde nejsou peníze, které by bylo možné vzít a rozdat, a současně, že podstatným faktorem zdražování je zadlužení českého státu. Není to pravda a stále zůstává záhadou, jak je možné mít jedno z nejnižších zadlužení v Evropě a současně jednu z nejvyšších inflací.
Po Babišovi přichází vláda, která odmítá zvyšovat příjmy rozpočtu – škrtit tedy bude výdaje. Není to přírodní zákon, ale vědomé rozhodnutí, které se snaží schovat za slova o utahování opasků, penězích na stromech a chudnutí, které se netýká nikoho z těch, kdo se u něj dojímají. Snad je příliš nedojmou výsledky příštích voleb, protože voliči s utaženými opasky bývají poněkud neklidní.
Autor je redaktor Alarmu.