Pepřáky a houkadla. Hnutí Pro život navrhuje pomáhat znásilněným Ukrajinkám prevencí

Aktivisté z kontroverzního katolického uskupení Hnutí Pro život kritizují pomoc znásilněným ženám na Ukrajině. Jde o další z řady nebezpečných postojů, které tato organizace dlouhodobě zaujímá.

Záchranář Vít Samek uveřejnil na sociálních sítích naléhavou prosbu. Žádal, aby lidé přispěli na nákup pilulek nouzové antikoncepce, kterou je možné užít několik dní po pohlavním styku. Jeho prosba měla však naprosto brutální podtón: týkala se znásilněných žen a dívek na Ukrajině, které se staly oběťmi válečných zločinů vojáků armády Ruské federace. Podle informací, které Samek poskytnul, je tento problém v oblastech, ze kterých ustupovala ruská armáda, obzvláště palčivý.

Ne nadarmo je proto znásilnění v mezinárodním právu posuzováno jako válečná zbraň.

Hrůzy, které si musely prožít ukrajinské ženy a dívky, v řadě případů nejspíše i děti, musí být nepopsatelné. Brutalita, se kterou se vojáci dopouštějí znásilnění nevinných civilistek nebo dětí, patří k tomu nejodpornějšímu, co s sebou válka přináší. Ne nadarmo je proto znásilnění v mezinárodním právu posuzováno jako válečná zbraň. Otřesná svědectví o znásilňování a sexuálním násilí jakožto válečném zločinu přinesl před časem britský deník The Guardian a připomněl mimo jiné i děsivá zvěrstva v ukrajinském městě Buča, kde byla nalezena spálená a umučená těla několika lidí včetně jednoho nahého ženského. Objevují se stále děsivější případy, kdy mají holčičky vaginální poranění. A dokud válka potrvá, budou trvat i tyto otřesné válečné zločiny.

Pilulka ničemu nepomůže

Samkova žádost o pomoc vzbudila řadu solidárních reakcí: lidé začali posílat peníze na pilulky jako je ellaOne nebo Postinor, aby se jich dalo nakoupit co nejvíce a urychleně putovaly ke znásilněným ženám. Ale Samkova prosba se dočkala také pohoršení. Poměrně nepřekvapivě přišlo ze strany ultrakonzervativní katolické organizace Hnutí Pro život, které v posledních letech proslulo především odporem proti interrupcím. To se totiž na svém facebookovém profilu proti tomuto typu pomoci jasně vymezilo a nabídlo jinou variantu: posílat na válkou zbídačenou Ukrajinu houkadla, pepřáky a elektrické paralyzéry, aby se prý zabránilo dalším znásilněním. „Postinor žádnou ženu před znásilněním neochrání,“ uvedli na svém facebooku. „Skutečným lékem pro jakoukoliv znásilněnou ženu není nějaká tableta.“

Je symptomatické, že z celého facebookového příspěvku vypadly ty, kterých se pomoc týkala: ženy, které zažily (pravděpodobně naprosto traumatizující, mučivé a brutální) znásilnění. Na ně Hnutí Pro život úplně zapomnělo. Představa pomoci, spočívající v nějaké imaginární prevenci jakoby úplně opomíjela skutečnost, že na Ukrajině právě probíhá válka. Že cílem Samkovy pomoci není vyzbrojit ženy a nechat vše na jejich sebeobraně, ale nabídnout znásilněným ženám okamžitou, akutní pomoc. Těžko si představit, že by jakákoliv žena chtěla mít po hrůzném zážitku znásilnění s vojáky okupační armády dítě. Tato situace mimo jiné ukazuje na důležitost legálních umělých potratů i jakékoliv antikoncepce, což ultrakonzervativci také dlouhodobě odmítají. Po desítkách a stovkách šokovaných a pobouřených komentářů nakonec Hnutí Pro život příspěvek smazalo.

Fakt akční neziskovka

Kampaň „Nesoudíme, pomáháme“, která v posledních letech masivně expandovala do veřejného prostoru, podpořila celá řada známých osobností. Najdeme mezi nimi moderátorku Danielu Drtinovou, herce Martina Dejdara, režiséra Jiřího Stracha nebo moderátora Marka Ebena, architekta Davida Vávru či Janu Jochovou z Aliance pro rodinu a mnohé další. Někteří z podporovatelů, třeba moderátorka Veronika Sedláčková nebo umělkyně Ester Geislerová, se od organizace již distancovali.

Díky kontaktům na Aleše Juchelku, kterému dělá jedna z hlavních představitelek Hnutí pro život – Zdenka Rybová – asistentku, se hnutí dokonce dostalo v roce 2019 i na jednání s premiérem Andrejem Babišem. Ten jej označil za „fakt akční neziskovku“ a ocenil plán na zvýšení porodnosti v České republice.

Během nedávné doby také toto Hnutí rozeslalo svou protipotratovou agendu do většiny českých domácností, a to prostřednictvím služeb České pošty. Samo Hnutí si tuto spolupráci i přístup České pošty opakovaně pochvalovalo, jak doložil server extra.cz. „Pozitivně přijal projekt Nesoudíme. Pomáháme i generální ředitel České pošty Roman Knap. To má hned dva konkrétní efekty. Nadace České pošty publikovala rozhovor s koordinátorkou projektu Jaroslavou Trajerovou ve firemním časopise Poštoviny. Ten vychází v nákladu 35 tisíc výtisků a dostává jej každá pošťačka a každý pošťák. A především jsme dostali výraznou slevu na obeslání všech domácností v České republice,“ uvádí Hnutí Pro život ve svém textu.

S interrupcí nesouhlasí. V žádném případě

Kromě jiných aktivit je Hnutí Pro život také pořadatelem každoročního pochodu nazvaného Národní pochod pro život. Ten se, podobně jako celá řada dalších aktivit tohoto hnutí, odehrává pod záštitou pražského Arcibiskupství, které má k uskupení dlouhodobě velmi blízko. Hlavní proponenti Hnutí Pro život se netají tím, že ideálním vzorem rodinné politiky je pro ně Polsko. Mluvčí Hnutí Pro život a také asistentka poslance ANO Aleše Juchelky Zdenka Rybová se třeba v reakci na zpřísnění protipotratové legislativy u našich severních sousedů vyslovila proti všem potratům. „S interrupcí nesouhlasím. A to v žádném případě,“ řekla v pořadu Vertikála Českého rozhlasu Rybová. Jedinou výjimkou je pro ni ohrožení života ženy. „Mně přijde ještě brutálnější, že rozsudku smrti vystavujeme děti nemocné, bezbranné,“ prohlásila Rybová – v tomto duchu mluví pravidelně.

Ale to není zdaleka všechno: Rybová například na výročí smrti Anežky Hrůzové sdílela příspěvek o rituální vraždě, což však, podobně jako většinu jejích velmi kontroverzních výroků, její zaměstnavatel Aleš Juchelka přešel. Během koronavirové pandemie také Hnutí Pro život pod záštitou Arcibiskupství uskutečnilo mši, na niž i samotné Arcibiskupství lákalo návodem, jak obejít protiepidemická opatření.

Na problém upozornil Deník N. Hnutí na svém Facebooku svolávalo na mši i věřící z jiných okresů spolu s nabídkou na zajištění potřebných dokumentů. V reakci na to, že v té samé době probíhala na Staroměstském náměstí pieta za oběti koronaviru, pronesla tehdy Zdenka Rybová: „Ta pieta je krásná a kvituji to. Jsme za tuto příležitost vděčni. Je to extenze té piety. Jsem za to vděčná. Pokud počítáme oběti na životech za poslední rok, v klidu tam můžeme zahrnout i oběti potratů.“ Na svém profilu pak Rybová zneužívala pandemii k šíření vlastní protipotratové propagandy. A přesně to samé dělají zástupci Hnutí Pro život i v případě války na Ukrajině.

Představa, že se poslední výroky Hnutí Pro život nějak zásadně vymykají jeho celkovému směřování i sebeprezentaci, je mylná. Svou agresivitou a prosazováním tvrdé, ultimátní protipotratové ideologie jejich kontroverzní facebookový post přesně zapadá do profilu Hnutí. Nešlo o ojedinělý exces, ale o setrvání na postojích, které Hnutí Pro život prosazuje dlouhodobě – necitlivě, nevkusně a se snahou politizovat všechny možné problémy za účelem prosazování vlastní agendy. V ní nehraje roli snaha pomoci ženám, ale propagovat zákaz interrupcí a zároveň kritizovat antikoncepci.

Od antikoncepce k nekrofilii

Bližší pohled do Oběžníku Hnutí pro život, které stejná organizace se stejným vedením vydává už více než dvě desetiletí, nabízí úplně jiný obrázek, než kterým se hnutí snaží prezentovat na billboardech s usměvavou dívkou. Běžně se v nich dočtete třeba to, že „antikoncepce dává falešnou jistotu, ta vede k promiskuitě a tím k potratům a pohlavním nemocem.“ Sama Zdenka Rybová se třeba k antikoncepci vyjadřuje opakovaně, v jednom z textů v Oběžníku z ledna roku  2012 mimo jiné zpochybňuje třeba fungování a účinnost kondomů: „Mnozí, kteří odmítají chemickou antikoncepci, se k nim s důvěrou utíkají; existuje zde mj. i mýtus, že např. kondom efektivně chrání proti pohlavním chorobám.“ Antikoncepci pak Hnutí označuje za něco, co vede k „potratovému myšlení“.

V Oběžnících lze také najít texty, které mluví o romských rodinách jako o spodině. Takový text s názvem Třetí dítě? Cikáni? Ne, především vzdělaní napsal Matyáš Zrno v roce 2019, jindy zase navrhoval podporovat vyšším finančním ohodnocením dětí jen ty rodiny, které nepobírají sociální dávky. „To proto, aby pomoc směřovala k ekonomicky aktivním rodinám,“ vysvětluje Zrno. A objevují se i typická varování „šikmou plochou“, kdy od antikoncepce vede cesta k nekrofilii. „Když pohlavní aktivita přestane sloužit k plození dětí a stane se pouhou zábavou, padají zábrany vůči jiným možnostem se- xuální aktivity: homosexuální styk, pedofilie, bestialita, nekrofilie, …zdánlivě soukromé  záležitosti, za které společnost platí rozpadem vztahů a rodin a vysokými výdaji v sociální sféře,“ upozorňuje například v roce 2012 David Prentis – člen Rady Hnutí Pro život ČR, ředitel Ligy pár páru.

Nejlépe však postoje Hnutí shrnuje sama Rybová, pro niž negativní zpětná vazba zatím nehrála větší roli. Ve snaze obhájit skandální vyjádření na Facebooku řekla v rozhovoru s Prokopem Vodrážkou pro Deník N: „Zjednodušit násilníkům cestu tím, že budou páchat násilí bez následků, tedy bez rizika, že se narodí dítě, nevidím jako formu charitativní aktivity.“ V tom samém rozhovoru pak Rybová spekuluje i nad tím, co bude až válka skončí. „Doufejme ale, že konflikt jednou skončí a ta žena může posléze požadovat třeba doživotní výživné či odškodné za to násilí, když označí násilníka a dokáže, že došlo k následkům.“ říká Rybová. To, že si tyto následky ponesou jen a výhradně znásilněné ženy, ale Rybovou ani „její“ hnutí nezajímá, jen konstruuje své ideologické, dogmatické pozice. A platí to nejen v období války. Ve světle válečných hrůz jsou nebezpečné názory Hnutí Pro život najednou jen mnohem jasněji vidět.

Autorka je redaktorka Alarmu.

Organizace Hnutí Pro život momentálně vede soudní spor s redakcí Alarmu. Žaluje naši redakci kvůli tomu, že ji komentář zveřejněný na našich stránkách označil za „protiženské“ a  „fundamentalistické“ hnutí. Pokud nás chcete v této právní bitvě finančně podpořit, učiňte tak skrze portál Darujme.cz. Jakýkoliv příspěvek bude pro nás v tomto ohledu klíčový a umožní nám dále se právně bránit před podobnými snahami o umlčování veřejné kritiky.

Čtěte dále