Bezprecedentní únik informací z Nejvyššího soudu vrhl USA do potratového chaosu

V pondělí večer zveřejnil server Politico šokující únik informací z amerického Nejvyššího soudu. Jeho předmětem byl náčrt rozhodnutí většiny soudců na zrušení slavného rozhodnutí Roe vs. Wade z roku 1973, které v USA de facto zlegalizovalo potraty. Únik způsobil ve Washingtonu naprosté politické zemětřesení, a to hned z několika důvodů. Jednak proto, že se v historii amerického Nejvyššího soudu nikdy nestalo, aby podobný draft unikl na veřejnost. Jednak proto, že naplňuje obavy amerických demokratů, kteří v posledních letech bijí na poplach, že se soud chystá podobné rozhodnutí vydat a tím zrušit federální ochranu práva na potrat.

Je ovšem nutné zdůraznit, že zatím rozsudek Roe vs. Wade nebyl zrušen. Kdyby však byl náčrt uniklého rozhodnutí skutečně soudem zveřejněn, byl by to definitivní konec takto uzákoněných potratů. V aktuální podobě by dokonce nové rozhodnutí teoreticky umožnilo jednotlivým státům zakázat potraty i bez výjimek například pro potrat po znásilnění. Zároveň by ale ani zrušení Roe vs. Wade neznamenalo, že by v celých USA přestaly být potraty legální.

Situace podobná tomuto úniku ve Washingtonu nikdy nenastala, trefuje se přímo do středobodu kulturních válek a jak republikánům, tak demokratům poskytuje spoustu nové munice.

Zrušena by byla federální garance práva na potrat, ale samotná legalita by závisela na legalitě jednotlivých států. Mnohé státy, ve kterých dominují republikáni, v posledních letech zpřísňují existující potratové zákony a některé dokonce schvalují zákony de facto zakazující potraty, které by byly aktivovány právě v případě pádu Roe vs Wade. Stejně tak řada z těchto států (jmenovitě například Texas nebo Mississippi, jehož nový potratový zákona právě posuzuje uniklý draft) v posledních letech zpřísňovala svou existující potratovou legislativu, potraty omezovala a prakticky k nim ztěžovala přístup, zatímco nominálně právo na potrat zachovávala. Naopak „demokratické“ státy často upevňují legislativu, která právo na potraty garantuje.

„Zaznamenané hlasy republikány dosazených soudců pro zrušení Roe vs. Wade by se zapsaly do historie jako zvrhlost a jedno z nejhorších a nejškodlivějších rozhodnutí moderní historie,“ odsoudili obsah úniku demokratičtí šéfové obou komor Kongresu Nancy Pelosi a Chuck Schummer. Zatímco demokraté se soustředí primárně na dopad zrušení Roe vs. Wade, republikánští politici jsou zhrozeni ze samotného úniku. Jednoznačně ho interpretují jako formu nátlaku na soudce a poukazují na to, že americký Nejvyšší soud má být apolitickou a výsostně nezávislou institucí. „Levice pokračuje ve svém útoku na Nejvyšší soud tímto bezprecedentním porušením důvěrnosti, zjevně za účelem zastrašování. Soudci se nesmí podvolit tomuto pokusu narušit proces. Neustupujte,“ reagoval republikánský senátor Josh Hawley.

Spekulace o zdroji i záměru

Je nutno podotknout, že v tuto chvíli není známo, kdo za únikem stojí, ani co si od úniku daný člověk sliboval. Stejně tak nejde brát návrh za hotovou věc: v této fázi není neobvyklé, že některý ze soudců změní názor. Nejdivočejší variantou je, že by za únikem stál přímo někdo ze soudců; o něco pravděpodobnější je, že to byl některý z jejich asistentů. Obojí však je v tuto chvíli spekulace. I kvůli tomu nejde jednoznačně říct, co přesně má být záměrem úniku. Nasnadě je samozřejmě vysvětlení, že byl únik učiněn ve snaze vyhecovat americké demokraty a vytvořit nátlak na soud, aby se z draftu nestalo závazné rozhodnutí.

Na druhou stranu je tu ještě jedna varianta. Z draftu, který zjevně vznikal od loňského prosince, vyplývá, že pro zrušení Roe vs. Wade byli ochotni hlasovat soudci Clarence Thomas, Samuel Alito, Neil Gorsuch, Bret Kavanaugh a Amy Coney Barrett. Proti měli být Sonia Sotomayor, Elena Kagan a Stephen Breyer (Breyer sice na začátku roku oznámil, že na konci aktuálního období odejde do důchodu, ale zatím u soudu stále je a jeho nástupkyně Ketanji Brown Jackson, v této věci bude takřka jistě hlasovat stejně jako on). Tyto hlasy jdou celkem očekávatelně po stranické linii – soudci a soudkyně dosazení republikány jsou pro zrušení, ti „demokratičtí“ jsou proti. Samy o sobě by takto rozložené hlasy stačily na zrušení Roe vs. Wade, nicméně chybí tu jedno jméno – předseda soudu John Roberts.

Roberts byl sice dosazen v roce 2005 na místo předsedy Georgem W. Bushem, ale svoje vedení soudu se většinou snažil pojímat poměrně konsenzuálně. Nezřídka tak proto paradoxně hlasuje stejně jako jeho demokraty dosazení kolegové. Uniklý návrh zrušení Roe vs. Wade nebyl napsán Robertsem, ale Samuelem Alitem, a to, jak chce hlasovat Roberts, z něho není úplně zřejmé. Proto se nabízí i varianta, že únik může být snahou o nátlak právě na Robertse.

https://twitter.com/ValerioCNN/status/1521316796103487489

Pro obě politické strany může být případná podpora Robertse důležitá. Pokud by se přiklonil na jejich stranu, mohli by zastánci zrušení Roe vs. Wade poukazovat na to, že i „konsenzuální“ předseda Roberts byl pro zrušení. Pokud by se naopak přiklonil na stranu disentu, mohli by zastánci zachování Roe vs. Wade říkat, že se jen ti nejkonzervativnější soudci utrhli z řetězu. Ale ani kdyby Roberts hlasoval proti zrušení Roe vs. Wade, nestačilo by to na zastavení tohoto obávaného rozsudku. K tomu by potřeboval přesvědčit alespoň jednoho „konzervativního“ kolegu nebo kolegyni – teoreticky by se nabízel někdo z trojice Gorsuch, Kavanaugh, Coney Barrett. To jsou některé varianty, které se nabízejí, ale je nutné znovu zdůraznit, že v tuto chvíli opravdu nelze říct, která z těchto spekulací o záměrech za únikem může být relevantní (nebo jestli všechno nebylo úplně jinak).

Bezprecedentní chaos

Únik je natolik bezprecedentní, že se jen těžko dá odhadovat, co bude následovat. Kauza má už teď potenciál přihrát politické body bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten zvládl během svého mandátu jmenovat hned tři soudce, ale s jejich hlasováním nebyli v minulosti Trumpovi konzervativnější voliči úplně spokojeni. Naopak to, že podle uniklého draftu jsou všichni tři Trumpovi nominanti ochotni zrušit Roe vs. Wade, rozhodně neprojde bez povšimnutí u americké křesťanské pravice, pro kterou je právě toto v posledních dekádách justičním svatým grálem.

Spíše teoretickou otázkou zůstává, co únik a případné zrušení Roe vs. Wade může rozehrát u jiných washingtonských institucí. Bílý dům s případným záměrem Nejvyššího soudu zvrátit tento rozsudek neudělá v tuto chvíli nic. Kongres by ale čistě teoreticky mohl. Místo toho, aby bylo federální právo na potrat hájeno rozsudkem z roku 1973, mohl by Kongres schválit legislativu, která by rozhodnutí nahradila. Ostatně z podobných důvodů můžete i mezi skalními zastánci na práva na potrat, jako byla nejvyšší soudkyně Ruth Baader Ginsburg, najít kritiky rozhodnutí Roe vs. Wade. Rozhodnutí z roku 1973 si totiž poněkud extenzivně vykládá americkou ústavu, aby právo na potrat obhájilo (dle konzervativních kritiků jej prostě zcela vyčarovalo). Podobně argumentuje i Alito v uniklém návrhu.

Demokraté sice aktuálně ovládají obě komory Kongresu, ale v Senátu disponují jen nejtěsnější možnou většinou. Ve stočlenné horní komoře navíc stále existuje obstrukční nástroj zvaný filibuster, kvůli němuž na drtivou většinu schválení nestačí prostá většina hlasů, ale je jich třeba přes šedesát. Letos na jaře se tak pokoušeli demokraté v Senátu prohlasovat propotratovou legislativu, ale návrh neprošel přes hlasy republikánů a konzervativního demokrata Joea Manchina. A i kdyby podobná legislativa prošla, je otázka, jestli by ji soud, který byl případně ochotný zrušit Roe vs. Wade, nezrušil také.

V tuto chvíli však není jasné ani to, jestli se Nejvyšší soud skutečně ke zrušení Roe vs. Wade odhodlá, a celá kauza se může rozehrát mnoha způsoby. Situace podobná tomuto úniku ve Washingtonu nikdy nenastala, trefuje se přímo do středobodu kulturních válek a jak republikánům, tak demokratům poskytuje spoustu nové munice. Jestli je v tuto chvíli něco jasné, pak to, že únik je velkou ránou pro reputaci amerického Nejvyššího soudu.

Autor je redaktor Alarmu.