Foto Platforma pro sociální bydlení
Projekty přístupu Housing First, který je známý v USA, Nizozemí nebo Skotsku, byly v Česku dosud realizovány v Jihlavě, Plzni, Mostě nebo Českých Budějovicích. Celkově jich ministerstvo práce a sociálních věcí podpořilo třináct. Jejich úspěšnost je 86 procent, což je srovnatelné s projekty v zahraničí. Rodiny, které díky programu bydlí, dříve přespávaly na ubytovnách, u známých nebo v nebytových prostorech. Housing First je na rozdíl od běžně uplatňovaného prostupného systému založeno na myšlence, že bydlení je potřeba lidem v nouzi poskytovat v první řadě a bez podmínek. V momentě, kdy mají domácnosti zajištěné bydlení, začínají ve většině případů i díky podpoře sociálních pracovníků zlepšovat své životy i v jiných oblastech. Ministr Marian Jurečka zmiňuje jako jeden z ukazatelů úspěšnosti Housing First například návrat dětí z dětských domovů zpět do rodin.
Za úspěchem projektů stojí podle společné tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva pro místní rozvoj a platforem sdružujících experty na sociální bydlení koordinovaná spolupráce zástupců obcí, poskytovatelů sociálních služeb, odborníků v regionech a podpora zvenku. Během konference o Housing First, která se v těchto dnech odehrává v Praze, se však sociální pracovníci, politici a experti často dotýkali tématu chybějícího zákona o sociálním bydlení či o podpoře v bydlení, který by mohl zajistit trvalé financování pro další zabydlování a související sociální práci. Chybějící legislativní rámec identifikovala jako hlavní překážku řešení bytové krize také zpráva OECD připravená Česku na míru.
Nacházíme se na konci pilotní fáze a na začátku změny celkového přístupu. Je k tomu však potřeba ucelený program.
„Podpora sociálních pracovníků musí trvat tak dlouho, jak ji klient potřebuje, a to mohou to být i léta,“ zdůraznil během konference Ondřej Skála z platformy Sociální bydlení. „Naše dosavadní projekty byly limitované nastavením financování pouze na několik let.“ Bez celorepublikového rámce daného zákonem jsou jednotlivé obce a neziskové organizace nuceny promýšlet způsoby, jak dosáhnout na dotační výzvy v momentě, kdy je potřeba navazující program. „Nacházíme se na konci pilotní fáze a na začátku změny celkového přístupu. Je k tomu však potřeba ucelený program, který by pomáhal dlouhodobě jakožto součást politiky bydlení,“ dodal Skála. „Na pilot musí něco navazovat,“ uvedla na konferenci vedoucí dostupného bydlení a sociálního začleňování plzeňského magistrátu Karolína Vodičková. „Teď jsme v situaci, kdy vymýšlíme další a další pilotní projekty, abychom mohli pokračovat. V zahraničí jsme viděli, že piloty fungují. Následně přišlo financování ze státních rozpočtů,“ dodala Vodičková.
Kromě potřeby financování se také často ozývalo téma multidisciplinárního nastavení týmů, které v různých městech pomáhají klienty zabydlovat. „Mnoho klientů má duševní poruchy a navázané zdravotní problémy, týmy proto potřebují mít po ruce experty ke konzultacím, které přesahují rámec sociální práce,“ shrnul Skála. Housing First je určeno pro nejzranitelnější skupinu obyvatel – podle dat prezentovaných na konferenci trpí duševními poruchami asi čtvrtina zabydlených lidí. Třetina z nich má za sebou domácí násilí. (O zkušenostech, které získali během pilotních projektů sociální pracovníci v Brně, se dovíte více například tady.)
Podle několika dalších expertů je také důležité získávat finance na destigmatizační kampaň. Část veřejnosti má totiž stále za to, že Housing First pomáhá lidem, kteří si za svá selhání mohou sami, a společnost pak na jejich ubytovávání tratí. Podle doporučení OECD i českých odborníků, například z PAQ Research nebo Centra pro společenské otázky SPOT, kteří se tématem zabývají, je však pro společnost z dlouhodobého hlediska naopak ekonomičtější pracovat na rozšiřování bytových fondů sociálního a dostupného bydlení. „Snažíme se dělat naše politiky kompetentnějšími, edukovat je, aby věděli, o čem přesně hlasují,“ uvedl jihlavský radní Daniel Škarka. „Pokud se nezmění současné vnímání situace zastupiteli, budeme muset získat větší porozumění kraje,“ dodal Škarka, který byl jedním z těch, kteří by uvítali systémovou podporu od státu.
Na konferenci byl přítomen také radní pro bydlení hlavního města Prahy Adam Zábranský, který mimo jiné uvedl, že se povedlo zabydlet rodiny ve čtyřech stovkách městských bytů. Přetlak je ale velký, město registrovalo přes dva tisíce žádostí o městský byt. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše pracuje momentálně ministerstvo pro místní rozvoj na posílení financování programu z různých zdrojů. „Musíme pracovat na mnoha liniích souběžně. Proto společně s kolegy z Ministerstva práce a sociálních věcí chystáme zákon o podpoře v bydlení – tady bych chtěl ocenit, že se nám úspěšně daří v minulosti často kritizovaná mezirezortní spolupráce. Na Ministerstvu pro místní rozvoj se potom intenzivně zabýváme úpravou dotačních titulů tak, aby byly lépe využitelné pro rychlou výstavbu v obcích, snažíme se konečně dotáhnout stavební zákon do podoby, která bude stavebníky co nejméně brzdit, pracujeme na digitalizaci stavebního řízení. Souběžně jednáme o posílení financování výstavby z národních i evropských zdrojů, přemýšlíme i o zapojení soukromého sektoru a úpravě legislativy, která by zjednodušila družstevní výstavbu,“ uvedl ministr.
„Způsob, jakým se Housing First v Česku rozvíjí, je unikátní i v evropském měřítku. Jsme svědky rekordního zapojení obcí i neziskových organizací, projekty mají podporu důležitých ministerstev a směřujeme k jejich systémovému ukotvení. Můžu tak s nadšením říct, že Housing First je na nejlepší cestě k tomu, aby do dalších let pomohlo významnější části lidí v bytové nouzi,“ dodala ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.