Foto Facebook primátoky Brna
Koalice Spolu chce v nadcházejících komunálních volbách v redukované podobě obsadit brněnský magistrát. Z trojkoalice vypadli lidovci, kteří ODS na jižní Moravě nepotřebují. Zatímco na úrovni státu by se modlili za překročení pětiprocentní hranice, v Brně jsou doma, a tak se lidovecký náměstek primátorky Petr Hladík stane jejím nejvýznamnějším vyzyvatelem. ODS se spojila v koalici s TOP 09, která se v minulých komunálních volbách nepřiblížila ani k hranici čtyř procent, a toto spojení je tak pro ni zcela nezbytné. ODS tím nejspíš získá pár procent k dobru, a to se počítá. Pokud se nic dramatického nestane – a v Brně se obecně neděje nic, natož cokoli dramatického –, čeká město po volbách nejspíš stávající primátorka Markéta Vaňková i stávající lidovecký náměstek Petr Hladík. Zbytek je v tuto chvíli otázkou.
S takovými ambicemi by mohl město řídit kdokoliv – a ani to nemusí být člověk. Třeba automat na kafe v podchodu, který také nabízí stále dokola totéž.
Spojení dvou pravicových stran uvedl v Brně premiér Petr Fiala. Zdůraznil úspěchy a stabilitu. Ohlásil některá nová jména, třeba dlouholetého ředitele Městského divadla Stanislava Mošu nebo majitele hokejového klubu Kometa Libora Zábranského. Složení koalice vystihuje současný duch Brna coby přerostlého maloměsta bez ambicí. K tomu se ředitel divadla, které se soustředí na muzikály a divadelní hry, jež pochopíte i v kómatu, nebo šéf hokejového klubu, hodí dokonale. Už chybí jen někdo z pivovaru, trenér fotbalistů, ředitel zoo a možná farář, aby si byl každý zcela jistý, že žije uprostřed grotesky.
Teplá voda pro všechny
„Záleží mi na tom, aby Brno bylo nadále dobrou adresu,“ řekla na úvodní tiskové konferenci primátorka města, které dělá vše proto, aby lidi vyhnalo z ulic a ve kterém si rostoucí počet lidí ani nemůže dovolit bydlet nebo prostě kde bydlet nemá, protože nabídka bytů k pronájmu i ke koupi je mizivá. Na tiskové konferenci přitom Vaňková pro budoucnost města nenabídla v podstatě nic. Zásadním projektem pro primátorku není něco, co by z města udělalo příjemné místo k životu, ale pokračování v megalomanských projektech. Tentokrát jde o projekt na přivedení horké vody z Dukovan do Brna. Což je skvělý plán, který je však postaven na poměrně nejistém předpokladu, že někdo někdy postaví v Dukovanech nové reaktory. Pokud k tomu nedojde, bude mít Brno desítky kilometrů trubek vedoucích odnikud nikam.
Brno tak chce reagovat na současnou vyhrocenou energetickou situaci a současně tím ukazuje, jak se mentálně nachází mimo evropský standard. Pokud na severu primátoři měst zpracovávají plány na uhlíkově neutrální města využívající decentralizované zdroje energie, veřejnou dopravu a cyklistiku, v Brně vsází na jadernou kartu a v dopravě na auta. Vaňková na tiskové konferenci ocenila spolupráci s novou vládou jazykem, který si v ničem nezadá s vyjádřením tajemníka okresního výboru KSČ v polovině osmdesátých let: „Spousta těch projektů, které má Brno připraveno, se může posunout dopředu rychleji právě proto, že ta diskuze s těmi nejvyššími orgány je velmi pragmatická a vede k tomu kýženému cíli.“ Nakonec i propojení Dukovan a Brna je projekt normalizace.
Celé martýrium dokreslila dvojka nové koalice za TOP 09 Anna Putnová, která se na tiskové konferenci možná vůbec poprvé vyjádřila veřejně k Brnu. Vysokoškolská pedagožka pravila, že zahraniční studenti v Brně oceňují fungující jízdní řád a uklizené ulice. Bohužel si neuvědomila, jak tristní takové hodnocení vlastně je, když mladí studenti o Brnu nedokáží říct nic lepšího, než že zde jezdí včas tramvaje. Nicméně hodnocení je to výstižné, nic lepšího se v tuto chvíli o Brnu asi ani říct nedá.
Vaňková udělala z Brna město nepřátelské k životu
Pod vedením Markéty Vaňkové se z města postupně stává bezcharakterní administrativní entita, která řeší desítky let pořád dokola totéž bez ohledu na okolní svět: dostavět městský okruh, postavit někde sportovní stadion, zvýšit počet parkovacích míst a odsunout nádraží z centra města někam jinam. S takovými ambicemi by mohl město řídit kdokoliv – a ani to nemusí být člověk. Třeba automat na kafe v podchodu, který také nabízí stále dokola totéž.
Brno přitom zažívá plíživý, ale trvalý úpadek, který ovšem není většinou patrný pro nikoho, kdo neopouští hranice města. Úpadek je zjevný až po opuštění hranic nejen města, ale celé země – potom je náhle jasné, že jinde v Evropě běží čas kupředu a města se nezasekla v jakési bizarní smyčce, v níž se měří pokrok množstvím aut v centru města nebo počtem administrativních budov se skleněnou fasádou. Takové dobrodružné cesty však současné vedení není schopno, a tak neplánuje nic dalšího než prohlubování pozice skanzenu, který byl kdysi alespoň levný a s poměrně dostupným bydlením. To už bohužel neplatí.
Auta budou úplně všude
Zatímco se jinde rozšiřují oblasti, kam auta nesmí, a města se tak stávají živoucími prostory, kde je radost se procházet ulicemi a trávit v nich čas, Brno se v posledních letech vydalo přesně opačným směrem. Brněnská pěší zóna, kdysi výstavní část města, se stala bez nadsázky zdevastovaným a nebezpečným prostorem, jímž projíždí kolony aut nebo zde po celý den parkují. Dokonce i městský okruh je pro pěší příjemnějším místem než Masarykova ulice s rozbitou dlažbou, která není dimenzována pro funkci výpadovky. Chodníky jsou zavaleny parkujícími vozidly a v podstatě neuplyne den, aby v Brně auto nesrazilo člověka. Ale současnému vedení nestojí utrpení obyvatel za pozornost. Ta je naopak upřena na budování další infrastruktury pro auta, kterých se jinde v Evropě snaží města z dobrých důvodů zbavovat a jejich pohyb omezovat. Brno je natolik pozadu, že už ani není nutné vyrážet do Evropy. Větší podporu cyklistiky nalezneme i v okresních městech, jako je Břeclav nebo Vyškov.
Toto zaostávání je absurdní také s ohledem na skutečnost, že jednou z hlavních devíz Brna je prostorová blízkost, kdy je možné se kamkoli v širším centru dostat pěšky. Vedení města však po dekády dělá vše proto, aby tento takřka jediný benefit Brna zničilo.
Zato se město soustředí na budování obskurních staveb, jako je nová hokejová hala za v tuto chvíli neznámý počet miliard pro dlouhodobě bezvýznamný hokejový tým. Vedení města se ani neobtěžovalo vyhlásit na podobu haly veřejnou architektonickou soutěž, z níž by mohla vzejít zajímavá stavba. Místo toho ji vytvarovala brněnská developerská společnost a hala bude umístěna do areálu Výstaviště, které bylo před sto lety výstavní skříní brněnské architektury. Už není.
Podstatné je, že hala bude blízko výpadovce na dálnici a bude u ní velké parkoviště. To jsou zhruba mantinely fantazie brněnské ODS v čele s Markétou Vaňkovou. Město v hale utápí peníze, které by přitom potřebovalo jinde. Nedávná snaha najít pro halu nájemce skončila fiaskem. Každý si totiž umí spočítat, o jak ekonomicky nevýhodný projekt se jedná. Jediným zájemcem byla brněnská hokejová Kometa, která však svou žádost stáhla. Zato se její ředitel Libor Zábranský ocitl na čtvrtém místě právě ohlášené kandidátky. Hokejová hala se tak o svůj osud bát nemusí. Peníze se na ni najdou bez ohledu na cokoli a provoz prodělečné arény, který nechtějí zajišťovat ani sami hokejisté, pro něž se staví, bude nejspíš dotovat město. Kdyžtak ji mohou hokejisté sdílet s Městským divadlem a časem fúzovat v jeden soubor – tak jako fúzovala pěší zóna s městským okruhem a život v Brně se hřbitovem.
Autor je redaktor Alarmu.