Foto NATO, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0
„Jsme přesvědčeni, že pro Švédsko a bezpečnost švédského lidu bude nejlepší, když vstoupíme do NATO. Jako premiérka se postarám o to, aby tento krok získal v parlamentu širokou podporu,“ uvedla v neděli večer premiérka Magdalena Andersson ve svém proslovu. Krátce předtím na tiskové konferenci podpořila vstup do Severoatlantické aliance i její strana – sociální demokraté, kteří ve Švédsku tvoří menšinovou vládu.
Zástupce Turecka, prezident Recep Tayyip Erdogan, označil možný souhlas se vstupem severských zemí za stejnou chybu jako přijetí Řecka, kterého podle něj Turecko lituje.
Členství v NATO ale nemělo u sociálních demokratů podporu vždycky. I po začátku ruské invaze na Ukrajinu se ke vstupu stavěli odmítavě. Hlavním důvodem byla obava o ohrožení nezávislosti švédské zahraniční politiky. „Je důležité, aby švédská bezpečnostní politika zůstala stabilní, jasná a dlouhodobá,” uváděla vládnoucí strana ještě koncem února na svých stránkách. Koncem dubna potom premiérka označila vypsání referenda o případném vstupu do NATO za špatný nápad s tím, že taková otázka by podle ní neměla být řešena referendem.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance ale postupem času se stále se vyostřujícím konfliktem na Ukrajině stoupala. Během dubna se podle dat agentury Demoskop dostala z 51 na 57 procent. Oproti Finsku, kde je pro vstup až 77 procent, jde tedy o menší číslo, podpora ale zároveň stále stoupá. Vliv na to má i sousední Finsko, které na rozdíl od Švédska s Ruskem sdílí 1 326 kilometrů dlouhou hranici a až do revoluce v roce 1917 bylo součástí Ruské říše. Možná i kvůli negativní historické zkušenosti a sdílené hranici bylo Finsko ke vstupu do Aliance od začátku daleko vstřícnější.
Pro bezpečnost i severskou pospolitost
Andersson v nedělním proslovu uvedla, že udělá vše proto, aby vstup do NATO měl v Riksdagu, švédském parlamentu, co největší podporu. Rozhodnutí musí podpořit minimálně dvě třetiny poslanců a poslankyň. To by patrně nemuselo činit velký problém. Vstup do NATO totiž dlouhodobě podporuje i Umírněná strana, která je z opozičních stran nejsilnější. Její předseda a lídr opozice Ulf Kristersson nejnovější rozhodnutí sociálních demokratů s nadšením přijal: „Nyní budeme generací, která opustí od neangažovanosti a neutrality. Nyní se stavíme za svobodný svět, za prohloubení severské, seversko-baltské a evropské spolupráce a vstupujeme do společenství pro svobodu, demokracii a mír.“
Vstup už několik let podporují i Centristé, kteří jako důvod uvádějí členství Norska, Dánska a Islandu. Příchod Švédska by pak podle nich posílil severskou dimenzi Aliance. Tuto tezi podporuje i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, mimo jiné bývalý norský premiér, rovněž za sociální demokracii (Norskou stranu práce). Vstup obou zemí vítá a podle svých slov se bude snažit, aby byl co nejrychlejší.
Vy nám vstup, my vám Kurdy
Naopak proti se stále vymezuje švédská Levicová strana, která vládní názorový obrat označila za unáhlený. Její předsedkyně Nooshi Dadgostar má obavy, že porušení neutrality může ohrozit švédskou bezpečnost. Kritizuje i fakt, že o vstupu nemohli rozhodnout voliči. „Švédsko je již více než 200 let vojensky neangažované, což je cesta, díky níž se naše země vyhnula válkám. Vláda to chce nyní hodit přes palubu. A to po mimořádně uspěchaném procesu, v němž voliči neměli možnost zaujmout stanovisko. Švédové se nemohli vyjádřit k rozhodnutí, které ovlivňuje bezpečnost nás všech.“ Dadgostar, která je dcerou válečných uprchlíků z Íránu, vyjádřila znepokojení i nad jadernými zbraněmi, které jsou podle ní největší hrozbou lidstva.
V posledním bodě Nooshi Dadgostar varuje před tím, co budou muset severské země podstoupit, aby se zavděčily tureckému prezidentu: „Mělo by snad Švédsko obětovat Kurdy, aby se zavděčilo Erdoganovi?“ Vstup obou zemí do NATO totiž musí podle pravidel schválit všechny členské země. Zástupce Turecka, prezident Recep Tayyip Erdogan, označil možný souhlas se vstupem severských zemí za stejnou chybu jako přijetí Řecka, kterého podle něj Turecko lituje. Jako důvod nepřijetí uvádí, že obě země na svém území hostí organizace, které usilují o vznik samostatného Kurdistánu. Ve středu ale podle Financial Times Ankara uvedla, že Finsko a Švédsko se můžou stát členy, pokud dosáhnou s Tureckem vzájemné dohody.
V pondělí premiérka vystoupila společně s Ulfem Kristerssonem na tiskové konferenci, která se konala bezprostředně po mimořádné schůzi Riksdagu o bezpečnostní politice. Přestože levicová Andersson a pravicový Kristersson často stojí na opačné straně názorového spektra, nyní se shodují. Společně oznámili, že Švédsko se bude ucházet o členství v NATO. Ve středu potom Jens Stoltenberg v Bruselu přijal zástupce Finska a Švédska, aby od nich převzal přihlášky. Jejich členství může odsouhlasit už blížící se červnový summit v Madridu. Následně ale bude muset všech třicet dosavadních členů rozhodnutí ratifikovat ve svých parlamentech, což zabere nějaký čas. Premiérka věří, že celý proces nebude delší než rok.
Autorka je studentka žurnalistiky.