Foto Eva Blue, Flickr, Creative Commons, CC BY-NC 2.0
Průzkum mezi 1 788 respondenty z řad učitelů ukázal, že více než pětina (22 procent) z nich odejde z profese do dvou let. Hlavním důvodem odchodu ze školství je velká pracovní zátěž. Více než polovina respondentů (52 procent) uvedla, že pracovní zátěž je „nezvladatelná“, nebo „nezvládnutelná většinu času“, což znamená meziroční nárůst o 17 procent.
„Zoufale se chci dostat ze vzdělávání kvůli pracovnímu vytížení, neustálému sledování a papírování,“ svěřil se jeden učitel v průzkumu.
„O pracovní zátěži se neustále mluví jako o strašákovi této profese. Z profesní podstaty nemá práce učitelů jasný konec. Vždy je prostor pro zlepšení výuky nebo oznámkování více úkolů,“ řekla deníku Alarm učitelka s osmiletou zkušeností v britském školství, která si přeje zůstat v anonymitě.
„Učitelé chtějí pro své studenty to nejlepší a často si sami musí vytyčit hranici, aby si v určitou chvíli řekli, že už je toho dost,“ dodala učitelka. Průzkum ukázal, že dvě třetiny učitelů ve státem financovaných školách v Anglii pociťují stres nejméně po 60 procent pracovního času.
Vytíženost a tlak ze všech stran
Pracovní vytíženost byla klíčovým motivem pro 65 procent respondentů, kteří plánovali odejít do dvou let. Významným faktorem byly také obavy z nízké míry důvěry ze strany veřejnosti a vlády.
„Tlaky přicházejí shora i zdola a jednotliví učitelé bojují o ochranu sebe samotných a své pracovní doby. V tomhle je bohužel systém nedokáže ochránit,“ řekla britská učitelka deníku Alarm. Nepomáhá tomu ani to, že ve Spojeném království není tato profese obecně dostatečně respektována, což odrážejí i platové tabulky. Učitelé jako důvod odchodu uvedli právě i své platy či přílišnou zodpovědnost. „Zoufale se chci dostat ze vzdělávání kvůli pracovnímu vytížení, neustálému sledování a papírování,“ svěřil se jeden učitel v průzkumu. „Znám však několik lidí, kteří se přesunuli na soukromé školy ve snaze dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem,“ vyjádřila svůj pohled na problematiku státem financovaných škol britská učitelka.
Naprostá většina respondentů průzkumu tvrdila, že jejich pracovní náplň je náročná. Pouze jeden z padesáti učitelů zmínil, že se dá pracovní vytížení zvládnout po celou dobu. Minulé průzkumy, včetně těch vládních, obvykle stanovují pracovní dobu kolem 50 hodin týdně. To je hodnota vysoko nad průměrem.
Situace se zhoršuje také neúspěšným obsazováním volných míst. Skoro tři čtvrtiny (73 procent) učitelů uvedly, že se v tomto směru poměry od začátku pandemie zhoršily. Vloni v létě byly kvůli pandemii zrušeny zkoušky GCSE a A-level a nahrazeny systémem hodnocení přímo učiteli. Zvýšila se tak jejich pracovní zátěž a tlak na známkování, které může ovlivnit navazující vzdělávání studentů, uvedli učitelé pro BBC.
Vláda nepochopila problémy, kterým učitelé čelí
Dr. Mary Boustedová, společná generální tajemnice odborové organizace NEU, vyzvala vládu, aby se zamyslela nad nepochopením problémů, kterým učitelé čelí. „Zůstáváme profesí s nejvyšším počtem neplacených odpracovaných hodin, a ještě jsme výrazně v tomto nad mezinárodním průměrem,“ řekla tajemnice. Dodala, že je to neudržitelné a současná situace může vést pouze k vyhoření.
„I když mít dlouhé prázdniny je určitá výsada, tak dovolená neodvrátí syndrom vyhoření,“ sdělila Alarmu britská učitelka. „Práce učitelů je přece jenom velmi nerovnoměrná. V jednu chvíli je neuvěřitelně náročná, zatímco jindy máme dlouhé prázdniny,“ řekla učitelka. „Zaměstnanci jsou blízko vyhoření a další odcházejí nebo vážně uvažují o odchodu ze vzdělávání,“ uvedl jeden učitel pro průzkum.
Boustedová dodala, že by vláda udělala dobře, kdyby situaci nejen vzala na vědomí, ale i přispěla k vyřešení problému velké pracovní zátěže. „Zjištění našeho průzkumu ukazují, že ať už jde o nedodržení náborových cílů, odchod talentovaných učitelů z profese, zhoubné účinky represivního a hluboce chybného inspekčního systému nebo letitý dopad reálných škrtů v platech, vždy jde o rozhodnutí na úrovni celostátní politiky,“ řekla Boustedová.
Boustedová vyzvala ministerstvo školství, aby podniklo kroky k nápravě v době, kdy je příliš mnoho zaměstnanců propouštěno a zároveň nenacházíme dostatek nových. „Do značné míry je to způsobeno tím, že učitelská práce je neatraktivní a neudržitelná,“ dodala.
„I když statistiky naznačují, že mnozí chtějí profesi opustit, tak znám jen velmi málo těch, kteří tak nakonec učinili,“ řekla britská učitelka pro deník Alarm. „Jako člen kolektivu, který se některé z problémů snaží zmírnit alespoň na naší škole, potřebuji podporu od celého školského systému Spojeného království, abych změnila očekávání od profese jako celku,“ dodává k tomu anonymizovaná britská učitelka. Kurzy pro zaměstnance o duševní pohodě ke kýžené proměně školství samy o sobě určitě nepovedou.
Mluvčí britského ministerstva školství k výsledkům průzkumu řekl: „Uvědomujeme si tlak, kterému byli zaměstnanci ve školách a na univerzitách vystaveni, a jsme jim nesmírně vděční za jejich úsilí, odolnost a služby nyní i během pandemie covid-19. (…) Přijali jsme opatření a budeme i nadále podnikat kroky ke zlepšení míry pracovní zátěže a pohody učitelů a vedoucích, proaktivně spolupracujeme s tímto sektorem, abychom porozuměli příčinám takových problémů a zlepšili jednotlivá nastavení a intervence.“