Performace Ne!musíš to vydržet na FAMU. Foto iniciativa Ne!musíš to vydržet
„Vedoucímu dílny se nejdřív můj námět líbil, ale jakmile jsem ho pozměnila, bylo zle. Místo konstruktivní kritiky si do scénáře dosazoval své vlastní významy a pokaždé se choval nepříjemně, když jsem se rozhodla vydat se jiným směrem, než jakým nastínil on. (…) Vysmíval se mým nápadům před ostatními studujícími na dílně, s každou verzí byl čím dál kritičtější. (…) Pokračoval v tom i pár týdnů před státnicemi, i když věděl, že už nemám čas scénář překopat. Vedení jeho práce spočívalo v tom, že mi například řekl, že pokud neheterosexuální orientace postavy nemá v příběhu funkci, má být postava heterosexuální. (…) Vnímala jsem ho jako silnou autoritu a bála jsem se protiřečit. Často jsem myslela na to, že si něco udělám, zničilo mi to sebevědomí, rozjely se mi úzkostné stavy. Za ten ,katastrofický scénář‘, jak ho nazval můj vedoucí, jsem u státnic dostala B.“
Tuto a několik desítek dalších anonymních odpovědí na otázky shromážděné v dotazníku předčítala ve čtvrtek večer skupinka studentek a studentů ve vestibulu pražské FAMU. Navázali tak na podobnou performanci, kterou uspořádali jejich kolegyně a kolegové z DAMU. „Chceme, aby studující věděli, kam se obrátit v případě, že chtějí řešit problémy spojené se studiem na FAMU. Cílem je vytvořit bezpečné prostředí, kde si studující a vyučující budou vzájemně naslouchat a budou si oporou,“ zaznělo ve vestibulu budovy ve čtvrtek večer. Performanci přihlížely asi dvě stovky lidí, záznam najdete zde.
Nejkošatější výpovědi se týkaly nevhodného, manipulativního a ponižujícího chování pedagogů a pedagožek vůči studujícím. Důraz při tom studenti ve svých odpovědích kladli na to, že častěji se vyučující nevhodně chovají k ženám.
Iniciativa se v dotazníku ptala, zda se studentstvo cítí na škole bezpečně, zda se setkalo s nekonstruktivní kritikou při tvůrčí práci, s rasismem, xenofobií, transfobií, sexismem, diskriminací nebo sexualizovaným násilím. Své odpovědi poskytlo celkem 75 studujících českých programů, a 19 studentů a studentek zahraničních programů. Celkově na škole studuje 530 lidí, 94 jsou studenti a studentky zahraničních programů. Nejkošatější výpovědi se týkaly nevhodného, manipulativního a ponižujícího chování pedagogů a pedagožek vůči studujícím. Důraz při tom studenti ve svých odpovědích kladli na to, že častěji se vyučující nevhodně chovají k ženám. Ty jsou na škole zvyklé slýchat nejen hodnocení své práce, ale také svého vzhledu. Někteří pedagogové pak jejich talent a schopnosti hodnotí právě na základě toho, že je identifikují jako ženy.
„Osobně se cítím bezpečně, ale moje kamarádky na škole zažily sexuální nátlak. Sice si na pedagoga stěžovaly, ale nic se mu nestalo. FAMU tedy jako bezpečnou půdu nevnímám,“ zněla výpověď jednoho ze zahraničních studentů. V dalších výpovědích zaznívaly zmínky o učitelích, kteří zvou studentky opakovaně na rande či s nimi spí. Se sexualizovaným obtěžováním se podle iniciativy setkalo 31 procent studujících, kteří vyplnili dotazník. 21 procent označilo svoji zkušenost jako sexuální nátlak. 9,5 procent má zkušenost se sexuálním násilím, 6 procent s pokusem o znásilnění, 5 procent se znásilněním.
„V prváku mě pedagog z dokumentu nazval ,sexuální gadgetkou‘, nevím, co to mělo znamenat, a vadilo mi to. Jiný mi řekl, že my ženy jsme byly dlouho v jeskyni, a tak máme divné nápady na filmy. Zažila jsem různé flirtování vyučujících se studujícími i ponižování studujících. Pedagog z dokumentu nám v prváku řekl, že v našem ročníku jsme byly všechny pěkné kurvy, opět nevím, proč to řekl,“ uvedla v dotazníku jedna ze studentek. „Nám v prváku na produkci někdo z mužů pedagogů řekl, že z nás nebudou pořádné producentky, protože budeme mít děti a kariéru přerušíme. Že prý je to dobře vidět i na zastoupení v tomto oboru,“ uvedla jiná. „Žena by neměla být za kamerou, protože když má menstruaci, je nestabilní,“ dozvěděla se jiná studentka na katedře kamery. „Vedoucí mé dílny mi řekl, že moje volba mít dvě hlavní hrdinky lesby není dobrá a opodstatněná. Že je to prý teď módní, a že se mu to nezdá dobrý.“
Někteří se v odpovědích vzdálili aktuální vypjaté atmosféře na škole a všímali si například toho, že se na FAMU téměř nedostávají studenti ze sociálně slabšího prostředí či výše platů vyučujících. „Co škola dělá, aby podpořila šance sociálně znevýhodněných studentů? Angažuje se v tom, aby se zvýšilo povědomí o možnostech studia i mimo české středostavovské či intelektuální rybníčky? Tristní je také odměňování pedagogů a pedagožek. Pokud nejsou zajištěni odjinud, nemají šanci v Praze ani zaplatit nájem. Lidé mají pocit, že to musí vydržet, přitom na FAMU působí mnoho vlivných osobností. Jak je možné, že se toto téma nedaří otevírat?“
Performance se shodou okolností odehrála přibližně týden poté, co atmosféru na škole rozvířil únik e-mailové konverzace několika vyučujících, například známého scenáristy Petra Jarchovského, vedoucího katedry kamery Jaroslava Brabce nebo moderátora Václava Moravce, který na FAMU také vyučuje. Ta se týkala společného postupu vůči děkance Andree Slovákové i studentům, kteří mají odlišný názor na směřování školy než skupina pedagogů. Ačkoliv se převážná část vyučujících i studujících vymezila vůči porušení listovního tajemství, na pondělním plénu akademické obce FAMU vyjadřovala drtivá většina mluvčích znepokojení nad obsahem e-mailů, v nichž nechyběla velmi urážlivá vyjádření směrem ke studujícím a jejich úsudku. V reakci na zveřejnění e-mailů už dva vyučující rezignovali na svá místa.
„Ve světle debaty se vyjevuje, jak důležité je dávat hlas studentkám a studentům, kteří disponují omezenými mocenskými prostředky, nemají takový přístup do médií a nemůžou problémy řešit jednoduše tím, že ze školy odejdou,“ zaznělo ve čtvrtek na FAMU od performujících. Část výpovědí shrnutých v dotaznících se také týkala atmosféry strachu z reakcí jednotlivých vyučujících či postojů celých kateder při podepisování otevřených dopisů a vyjadřování názorů na veřejných platformách. Přes mnoho negativních výpovědí však zaznívala i pozitivní hodnocení. Často šlo také o doporučení, jak se náročné studium zvládnout dá – obklopit se pečujícím kruhem spolužáků a spolužaček, který manipulativní a násilné chování odsuzuje, a naslouchat především vyučujícím schopným formulovat věcnou kritiku.
Autorka je redaktorkou Alarmu.