Hnutí za dostupné bydlení ve střední a východní Evropě vzdorují neoliberální transformaci měst

Seriál textů východoevropských levicových médií ELMO ukazuje na specifika bytového trhu a bytové politiky ve střední a východní Evropě, kde krize bydlení akceleruje mnohem rychleji než v západní Evropě.

Platforma pro východoevropská levicová média ELMO (Eastern European Left Media Outlet) bude vydávat vícejazyčnou sérii dosud nepublikovaných tematických textů, které hledají odpověď na otázku: Jak hnutí orientovaná na bydlení a život ve městech vzdorují postsocialistickému imperativu, který se snaží proměnit města střední a východní Evropy v rozšíření, kopie či satelity neoliberálních západních měst? Texty budou současně zveřejňovány v několika jazycích na platformách členských organizací ELMO (LeftEast, Merce, Platzforma & Gazeta de Artă Politică) v druhé polovině června. Následně se bude 30. června v 18 hodin konat panelová diskuse, jíž se zúčastní Alona Liasheva (Ukrajina), Ana Džokić (Srbsko), Enikő Vincze (Rumunsko), Vitalie Sprînceană (Moldavsko) a Táňa Zabloudilová (Česká republika).

Současná krize bydlení se tak proměnila v krizi domova, přičemž kořenem této nespravedlnosti v kontextu střední a východní Evropy stále zůstávají dlouhodobé procesy neoliberální westernizace.

Od roku 2020 zažíváme smrtící pandemii, která zviditelnila již probíhající krizi bydlení: mnoho z nás po celém světě nemá možnost zůstat „doma v bezpečí“. Současná krize bydlení se tak proměnila v krizi domova, přičemž kořenem této nespravedlnosti v kontextu střední a východní Evropy stále zůstávají dlouhodobé procesy neoliberální westernizace. Krizi dále umocňuje skutečnost, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu se uprchlíci, kteří odcházejí do jiných částí země i do zahraničí, ocitají v přeplněných městech s nedostatkem sociálního bydlení i dalších nezbytných sociálních služeb a nezbývá jim než zápolit na předraženém trhu s bydlením.

Zastánci neoliberalismu považují postsocialistická města – a zrovna tak společnosti, jejichž součástí jsou – za neúplná, chaotická a necivilizovaná. Více než 30 let jsou naše města na komunální i celostátní úrovni tlačena k tomu, aby zapadala do formy takzvaně civilizovaného západního neoliberálního města. Takové bájné město vychází vstříc životnímu stylu střední a vyšší třídy, brání se jinakosti, účinně se zbavuje všech sociálních a veřejných funkcí a současně se poddává vůli nadnárodních realitních developerů.

V této situaci místní a regionální sociální hnutí bojují proti nucenému vystěhovávání a za právo na bydlení. Zároveň vytvářejí prostor pro radikálně levicové hodnoty motivované vizemi přerozdělení, využívání obytných prostor a radikální sociální spravedlnosti. A navíc musí fungovat v kontextu, ve kterém další aktéři včetně mnoha nevládních organizací, hnutí, politických stran atd. pilně přispívají ke zhmotnění bílého, westernizovaného, neoliberálního města.

V této sérii postupně vyjdou čtyři články, v nichž hledáme odpovědi nejen na to, jak se levicoví aktéři ve střední a východní Evropě organizují, aby dosáhli spravedlnosti v bydlení, ale také jak konfrontují kolonialistický étos „dohánění Západu“, který v politickém i aktivistickém prostředí stále přetrvává.

Abychom uvedli tento kontext, identifikovali jsme následující procesy, k nimž v posledních třiceti letech dochází v prostředí měst střední a východní Evropy:

  • Masová privatizace veřejného bydlení ve jménu antikomunismu.
  • (Opětovné) formování vyšší střední třídy prostřednictvím masových restitucí budov, které byly znárodněny předválečným soukromým vlastníkům, jež jsou doprovázeny vystěhováváním dosavadních obyvatel ve prospěch „zajištění spravedlnosti“.
  • Oslabování veřejného a sociálního bytového fondu.
  • Systematické obírání a vytlačování pracující třídy ve spojení se symbolickou delegitimizací: města už nejsou pro pracující.
  • Třídně a rasově založená historie vlastnických režimů: problémy přístupu, přerozdělení a vysídlování.
  • Masové vystěhovávání, vysídlování a segregace chudých a rasově diskriminovaných komunit ze „středostavovských“ oblastí a center měst následované zkrášlováním a gentrifikací.
  • Gentrifikace a turistifikace kulturních a ekonomických metropolí ve snaze nalákat velké zahraniční soukromé investory.
  • Upřednostňování nadnárodních privátních realitních investorů se slabou regulací nebo zcela bez regulace.
  • Deregulace realitních trhů a nájemného vedoucí k intenzivnímu přelidnění.
  • Privatizace veřejných služeb a nucení obyvatelstva k akumulování zadlužení domácnosti.
  • Záměrná degradace veřejného bytového fondu obcemi jako záminka k ospravedlnění privatizace.
  • Stažení států ze sektoru bydlení a ponechání trhu jako jediného regulátora bydlení.

Články v naší sérii popisují, dokládají a analyzují, jak se tyto procesy překrývají a projevují ve specifickém kontextu některých měst střední a východní Evropy, přičemž si texty uchovávají širší regionální perspektivu. V článku nazvaném Stávání se západem: příběh legitimizace neoliberalismu, násilí a ztrát majetku ve městech střední a východní Evropy se rumunská angažovaná teoretička a radikální aktivistka za spravedlnost v bydlení, Veda Popovici, pokouší odhalit, jak funguje paradigma přibližování se Západu v prostředí středo- a východoevropských postsocialistických transformací měst. Mapuje narativ nadřazenosti Západu, jehož prostřednictvím se legitimizují dramatické a dalekosáhlé změny. Bernadett Sebály, maďarská komunitní organizátorka a doktorandka zkoumající politický dopad sociálních hnutí, nabízí stručný přehled uplynulých 30 let maďarského hnutí za bydlení a bytové politiky v textu Všichni potřebujeme někde bydlet. Maďarské hnutí za bydlení – pohled zdola: 1989–2021. Rumunský sociolog a radikální aktivista za bydlení George Iulian Zamfir ve svém článku analyzuje, jak se westernizující myšlenka chytrého města, kterou propaguje samospráva v Kluži, pojí s nuceným vystěhováváním a ztrátou bydlení romského obyvatelstva, což je prezentováno jako nezbytná daň za evropskost. Ukrajinská socioložka a výzkumnice zaměřující se na urbánní politickou ekonomii Alona Liasheva v textu Bez přístřeší: bytová politika v době války zkoumá prohlubující se krizi bydlení, která dopadá na vysídlené válečné uprchlíky. Tento článek byl původně publikován v ukrajinštině a angličtině na stránkách Spilne / Commons, členské organizace sítě ELMO. Editorky se ho rozhodly zahrnout, přestože se nejedná o původní text napsaný pro tuto sérii, neboť považují za zásadní hovořit o bydlení v kontextu ruské invaze na Ukrajinu, a rovněž chtějí vyjádřit solidaritu a podporu ukrajinské partnerské organizaci. Pokud chcete Spilne / Commons poslat dar na podporu jejich práce, můžete to udělat zde.

Čtěte dále