Foto Flickr, CC BY-NC-SA 2.0
Ve Spojených státech se rozhořela – i v souvislosti s podzimními volbami – další vlna potratových válek. Jednotlivé státy, Nejvyšší soud i Kongres opět začaly řešit právo žen na předčasné ukončení těhotenství. Státy jako Texas či Oklahoma už se k zákazu provádění potratů uchýlily – buď po 6. týdnu těhotenství nebo v případech, kdy těhotenství neohrožuje život matky. Není přitom trestné samotné ukončení těhotenství, ale provedení tohoto úkonu nebo napomáhání k jeho provedení. Jde přitom jak o samotný operační zákrok, tak o předepsání či zprostředkování tzv. potratových pilulek. Každý občan Spojených států má možnost upozornit na toho, kdo tento zákon překročil. Naopak ženy, které své těhotenství nechávají ukončit, by stíhány být neměly. V jednom případě zdravotnický personál upozornil policii na ženu z Texasu, která přišla do nemocnice poté, co potratila a prý informovala lékaře, že se těhotenství snažila ukončit. Žena byla obviněna z vraždy, státní zástupce ale obvinění zrušil.
Odlišný kontext
V současnosti je ve Spojených státech možné na většině území těhotenství ukončovat na žádost ženy i po 20. týdnu těhotenství, dost států má v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu z roku 1992 ve věci Planned Parenthood vs. Casey jako hranici určenou tzv. viabilitu plodu, což znamená dobu, od níž je plod schopen žít sám mimo tělo matky – v tom případě je vnímán jako občan daného státu, který má povinnost bránit jeho život. Pro srovnání: v Česku se potraty na žádost provádějí pouze do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením do 24. týdne těhotenství, v případě závažných problémů s plodem potom kdykoliv. Celospolečenská debata v USA, která má podobu vyhrocených požadavků konzervativců na straně jedné a obhajoby ve většině evropských zemí nepřijatelného statu quo na straně druhé, se ovšem odehrává v jiném právním, kulturním i materiálním kontextu.
Celkově více než šest z deseti věřících podporuje právo žen na ukončení těhotenství.
V Česku se potraty provádějí v nemocnicích, ve Spojených státech existují tzv. potratové kliniky, které nejsou dostupné všem stejně. Když odhlédneme od finančních nákladů za ukončení těhotenství, které definují jeho dostupnost jak v USA, tak v tuzemsku, je tu také dostupnost fyzická – v podobě vzdálenosti od bydliště. Podle studie publikované v roce 2017 v prestižním vědeckém magazínu Lancet měla v roce 2014 průměrná Američanka dojezdovou vzdálenost 17 až 36 kilometrů do nejbližší kliniky, ale jedna pětina žen už tehdy musela kvůli ukončení těhotenství cestovat i 70 kilometrů. Podle zdrojů, které článek uvádí, je umělé ukončení těhotenství v USA zhruba dvakrát častější než v ČR – na tisíc žen ve věku 15 až 44 let připadalo v USA v roce 2014 průměrně 14,6 potratu. V ČR to v roce 2019 bylo 7,52 potratu na tisíc žen ve věku 15 až 49 let.
Peníze hrají roli
Pokud by Nejvyšší soud v USA zrušil stávající ochranu práva žen na potrat, dostupnost potratových klinik by se dramaticky snížila – zejména na jihu a ve středním pásu Spojených států. Data také ukazují, že k ukončení těhotenství se typicky uchylují lidé z nízkopříjmových skupin, kteří už většinou nějaké děti mají. Někteří pozorovatelé říkají, že konzervativci chystají zákony zakazující překročení hranic státu za účelem potratu, a to by na tyto ženy skutečně těžce dolehlo. Zatím ale není jasné, jestli by taková legislativa byla reálně vymahatelná a ústavní. Navíc společnosti jako Tesla (jejíž sídlo se nedávno přestěhovalo do Texasu) nebo Starbucks prohlásily, že svým zaměstnankyním pokryjí cestovní výlohy, pokud budou potřebovat ukončit nechtěné těhotenství.
V celkem 13 státech – kromě Texasu i Oklahomy také např. v Louisianě, Arkansasu, obou Dakotách, Utahu, Idahu či Alabamě – existují zákony umožňující umělé potraty velmi rychle zakázat úplně, pokud Nejvyšší soud zneplatní stanovisko o federálním právu na potraty, což naznačil nedávno uniklý návrh. Mohlo by se zdát, že je to v souladu s veřejným míněním – většina obyvatel USA se přeci hlásí ke křesťanství, republikáni zesilují svoje spojenectví s americkou křesťanskou pravicí, zejména s bílými evangelikály… Jedná se ale o falešný dojem. Zhruba dvoutřetinová většina Američanů totiž podporuje současnou ochranu práva žen rozhodovat o svém těhotenství a případně ho předčasně ukončit. A to bez ohledu na svou víru či vyznání. Stejně velká skupina lidí má ovšem výhrady k tomu, že potrat lze provést na žádost ženy i ve druhém trimestru těhotenství. Názory lidí ve zmíněných 13 státech se těsně (52 procent) kloní k tomu potraty úplně nebo z velké části zakázat, jakmile to umožní Nejvyšší soud, jehož rozsudek, tzv. Roe vs. Wade, z roku 1973 zatím slouží jako federální ochrana práva na potrat. Naopak 43 procent dospělých ve 13 státech je přesvědčeno, že ukončení těhotenství by mělo být vždycky nebo ve většině případů legální a možné.
Náboženské přesvědčení a názory na potraty
Statistiky ukazují, že mezi náboženskou příslušností a názory na potraty lze najít spojitosti, jen je třeba používat jemnější rastr. Pokud skutečně dojde ke změně stanoviska Nejvyššího soudu ohledně práva na potrat, což je pravděpodobné, stane se tak v rozporu s většinovým přesvědčením lidí v USA, jak upozorňuje Veřejný institut pro výzkum náboženství (PRRI). Podle jeho dat je většina Američanů (61 procent) pro zachování současného stavu. Nepřekvapivě se takto vyslovuje 74 procent demokratů a pouze třetina lidí (36 procent) podporuje směr, který naznačuje uniklý návrh Nejvyššího soudu. Zajímavá je situace u republikánů, kde je téměř polovina (48 procent) proti tomu, aby došlo ke změně současného práva na potrat. Podobné je to u evangelikálů, kteří mají reputaci konzervativců prahnoucích po moci a vzývajících bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Jeden by tak od nich čekal větší podporu zákazu potratů než zjištěných 52 procent, nebo alespoň menší odpor vůči změně než 46 procent.
Pokud hledáme skupinu, kde je podpora zákazu potratů jednoznačná, nabízí se buď bílí evangelikálové, kde si to přeje 69procentní většina, nebo Konference amerických katolických biskupů. Ovšem řadoví američtí katolíci už tak jasno nemají. Podobně jako američtí muslimové zastávají liberálnější názory: 56 procent z nich se podle Institutu pro sociální práci a porozumění domnívá, že potraty by měly být legální.
A pak jsou tu menší křesťanská uskupení jako třeba kvakeři, přátelé míru, kteří nemají na potraty jednotný názor a poukazují na to, že je to otázka svědomí. Co se týká judaismu, ten v některých případech (např. když těhotenství ohrožuje život ženy) potraty vyloženě vyžaduje. Některé židovky se teď bojí, že by případné zákazy potratů mohly být v rozporu s jejich náboženstvím. Zen buddhisté stejně jako např. sikhové zdůrazňují hlavně soucit s bližním a potraty většinově schvalují s tím, že nejde o lehké rozhodnutí a že zákazy by dopadly hlavně na chudé a marginalizované ženy. Celkově více než šest z deseti věřících podporuje právo žen na ukončení těhotenství.
Potraty jako předvolební téma
Na podzim proběhnou volby do Sněmovny reprezentantů a také do části Senátu a je zajímavé sledovat, jak se do nich promítá téma potratů. Demokraté, kterým se nepodařilo prosadit zákon, který by chránil právo na potrat na federální úrovni, počítají s tím, že jim i neúspěšný pokus přinese body v listopadových volbách.
Jedním ze států, kde se bude volit úplně nový guvernér, je Pensylvánie. Primárky už proběhly, do finálního složení kandidátek může ale ještě zasáhnout přepočítávání hlasů – volební komise musejí nově započítat i lístky, které nebyly označeny datem, ale byly včas doručené. V Pensylvánii volí hodně katolíků, hlásí se k nim asi pětina obyvatel a mají tu stálou podporu republikáni. Ještě ve druhé polovině 20. století byla Pensylvánie republikánskou baštou, to se ale změnilo. Demokraté mají převahu hlavně ve velkých městech jako Pittsburgh nebo Filadelfie, ale nejen tam. V prezidentských volbách podporovali pensylvánští volitelé donedávna demokratické kandidáty, Barack Obama tam v roce 2008 měl desetiprocentní náskok, ale v roce 2016 tam o zlomek procenta zvítězil Donald Trump, v posledních volbách zase o něco málo přes jedno procento Joe Biden.
Stát teď má demokratického guvernéra Toma Wolfa, ale obě komory zákonodárného sboru jsou pod kontrolou republikánů. Její zastoupení na federální úrovni hezky odráží celospolečenskou situaci: V Senátu reprezentuje Pensylvánii jeden republikán a jeden demokrat, ve Sněmovně reprezentantů je to potom devět republikánů a devět demokratů. Bude zajímavé sledovat, jestli (a jak) se vyrovnané politické rozložení sil na podzim změní. Lídr demokratů Josh Shapiro se nechal slyšet, že hlas pro něj znamená hlas pro guvernéra, který nepodepíše zákaz potratů. Od člověka, který se jako státní zástupce po prezidentských volbách v roce 2020 jasně vymezil proti snahám Donalda Trumpa zpochybnit nebo napadnout výsledky voleb (v Pensylvánii prohrál jen o 80 tisíc hlasů), nelze nic jiného čekat. Sám přiznává, že ačkoli svou kampaň zakládá na ochraně práv voličů, potraty budou důležité téma: „Budu mluvit o právech, od volebního až po reprodukční, dokud se v den voleb v osm večer nezavřou volební místnosti.“
Zákaz hrozí ve dvaceti státech
V Pensylvánii nevládli vždycky jen liberální demokraté – právo na ukončení těhotenství zkoušel v této zemi omezovat demokratický guvernér Bob Casey. Nejvyšší soud se tehdy, v roce 1992, postavil proti a zrušil většinu omezení (např. že manželka musí o plánovaném ukončení těhotenství informovat svého muže). Jistou naději by současným Američankám mohl skýtat fakt, že mezi soudci tehdy masivně převažovali republikánští nominanti (8:1) – to by ale nesměl uniknout návrh rozsudku, který Roe vs. Wade ruší.
Mimochodem, syn zmíněného guvernéra Boba Caseyho v květnu v Senátu podpořil propotratový demokratický návrh, který nakonec neprošel. Demokratický senátor Patrick J. Leahy z Vermontu označil za „směšné“, že většinově mužská komora Kongresu rozhodovala o tématu, které se týká žen: „Komora se sto členy, z nichž je 76 mužů, rozhoduje o soukromých životech téměř 168 milionů žen v téhle zemi.“
V případě, že Nejvyšší soud přestane garantovat právo na potrat, dojde dříve nebo později k zákazům ve dvaceti státech federace a v dalších deseti je to nejisté, odhaduje deník New York Times. Citoval také pensylvánské občany, třeba republikánku Lindu Ward, která považuje současnou zákonnou úpravu umožňující potrat do 24. týdne těhotenství za rozumnou, ale kvůli povinnosti nosit roušky a inflaci podporuje republikánského lokálního senátora Douga Mastrianiho, který se uchází o guvernérský úřad s podporou Donalda Trumpa. Opačným případem je katolická republikánka Jan Downey, jež kvůli reprodukčním právům poprvé v životě hlasovala pro demokrata: „Rozhodně. Jen kvůli tomuto tématu.“
Autorka hledá bydlení pro ženy bez domova. Půl roku žila v Pensylvánii.