Foto Mike Newbry, Unsplash
Asi nejpřesvědčivějším argumentem o závažnosti klimatické krize je pocítit ji na vlastní kůži. Způsob, jímž se v současnosti projevuje v Česku a Evropě, spočívá především v teplotních extrémech. Mezi ty patří i aktuální vlny veder, kterým doposud čelila jižní Evropa, odkud se nyní přesouvají do Francie a Velké Británie. Ušetřeno ale nezůstane ani Česko: podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu můžeme očekávat, že se teploty v polovině týdne vyšplhají až na 36 stupňů Celsia.
Nejhůře jsou na tom ale Španělsko, Portugalsko a jižní Francie, kde denní teploty přesahují 40 stupňů a dochází k rozsáhlým požárům, jež si doposud vyžádaly přes tisíc obětí na lidských životech. Jedná se z velké části o seniory, kteří jsou ve vlnách extrémních veder nejzranitelnější. Plameny ale museli krotit hasiči i v Řecku nebo Chorvatsku, kde během minulého týdne hořelo na území o rozloze 33 kilometrů čtverečních. V důsledku extrémních teplot vyhlásila Francie v patnácti departmentech stav nejvyšší pohotovosti. V jižní části země hasiči bojují zhruba s desítkou požárů, kvůli nimž už shořelo přes 11 tisíc hektarů.
Generální tajemník OSN António Gutteres představitelům vlád čtyřiceti zemí světa připomněl, že „polovina lidstva se nachází v oblastech ohrožených povodněmi, suchem, extrémními bouřemi nebo požáry“.
Také ve Velké Británii padají teplotní rekordy a bylo zde vůbec poprvé v historii vyhlášeno nejvyšší, „rudé“ varování před extrémním horkem. Navzdory tomu se dosluhující premiér britské vlády Boris Johnson odmítl osobně zúčastnit mimořádného zasedání vládní komise pro mimořádné události Cobra, věnovanému otázce, jak na probíhající vlnu veder reagovat. Na britských sociálních sítích se šíří predikce britského Meteorologického úřadu z roku 2020, která předpovídá, jak bude vypadat vlna veder v Británii v roce 2050. Skoro přesně totiž kopíruje předpověď počasí na britských ostrovech pro tento týden.
Z jihu se tedy extrémní teploty přesouvají do západní, ale i střední Evropy. Varování před extrémními teplotami vydaly meteorologické úřady v Německu i Rakousku, v Česku mají teploty překročit třicet stupňů.
Stále silnější teplotní extrémy se staly už v podstatě každoročním průvodním jevem probíhajících klimatických změn. Nic přitom nenaznačuje, že by se na tom v příštích letech mělo něco zásadního měnit. Naopak, po krátké přestávce v důsledku protipandemických opatření se ekonomiky znovu vracejí k růstu, intenzivnímu spalování fosilních paliv, pokračujícímu odlesňování a neudržitelnému průmyslovému zemědělství. Generální tajemník OSN António Gutteres proto představitelům vlád čtyřiceti zemí světa připomněl, že „polovina lidstva se nachází v oblastech ohrožených povodněmi, suchem, extrémními bouřemi nebo požáry. Žádný národ není imunní. Přesto i nadále posilujeme naši závislost na fosilních palivech.“ K čemuž dodal: „Máme možnost volby: kolektivní akce, nebo kolektivní sebevražda. Je to v našich rukách.“