Foto J. J. Harrison, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Dopady změny klimatu, jako jsou sucha, vlny veder, povodně nebo zvyšující se teploty mají i vedlejší důsledky: zhoršují infekční onemocnění, která napadají člověka, jako je malárie, hantavirus, cholera nebo antrax. Před několika dny zveřejněná studie v magazínu Nature Climate Change je analýzou dosavadních lékařských zpráv o zjištěných případech onemocnění. Skupina vědců v ní došla k nepříjemnému, nikoli však překvapivému zjištění: celkem 218 z 375 známých lidských infekčních onemocnění – tedy 58 procent – se zřejmě zhoršilo v důsledku jednoho z deseti typů extrémního počasí souvisejícího se změnou klimatu.
Prakticky to znamená, že nemoci jako cholera, malárie, hepatitis a stovky dalších se šíří rychleji, mají vážnější průběh a čím dál více zasahují i oblasti, které s těmito onemocněními ještě nemají zkušenosti. Měnící se klima ovšem nejen zesiluje zdravotní rizika, ale zároveň oslabuje naši schopnost se s nimi vypořádat: poškozuje lidské zdraví, oslabuje naši imunitu nebo omezuje náš přístup ke zdravotní péči.
Pro obyvatele Evropy může být znepokojující právě rozšiřování teritorií, na nichž se daná onemocnění vyskytují. V příštích letech a desetiletích se totiž v Evropě mohou usazovat nejrůznější druhy komárů, které přenášejí doposud exotické nemoci, jako je malárie, západonilská horečka nebo horečka dengue. Ojedinělé případy jsou prozatím monitorovány na jihu Evropy v zemích, jako je Španělsko nebo Řecko, kde dochází k nákazám zmíněnou horečkou dengue nebo bahenní zimnicí, která je smrtelně nebezpečnou infekční nemocí.
Vlastní zkušenosti s vlivem změny klimatu na zhoršování situace infekčních onemocnění má ale i Česká republika, kde se dlouhodobě rozšiřuje lymská borelióza přenášená klíštětem obecným. Kromě šíření do nových teritorií totiž klimatická krize na jedné straně posiluje patogeny, na druhé oslabuje lidský imunitní systém a schopnost se s nemocemi vyrovnávat. Společně s tím, jak se zvyšuje koncentrace CO2 v atmosféře, se totiž snižuje výživová hodnota zemědělských plodin: zásadní problém pro veřejné zdraví na globální úrovni představuje především nedostatek zinku a železa.
Podobně jako v jiných případech, i tady funguje změna klimatu jako multiplikátor hrozeb, což znamená, že vede nejen k rostoucí intenzitě stávajících rizik, ale i vzniku nových. Důležitým závěrem vědecké studie je ale především to, že patogenních onemocnění zhoršených klimatickými riziky je příliš mnoho na to, aby se na ně lidské společnosti a zdravotní systémy dokázaly adaptovat. Na vše se zkrátka adaptovat nelze, a tak naší největší nadějí na zvládnutí zhoršujících se patogenů je úspěšná mitigace změny klimatu, tedy především rychlé snižování emisí skleníkových plynů. V opačném případě nás může čekat tropické klima i s tropickými nemocemi.