Lidé z pražské Invalidovny: Bijeme se o základní věci, proměny sídliště se s obyvateli neprobírají

Sídliště Invalidovna, které vzniklo v šedesátých letech jako experiment, patří k nejzajímavějším v Praze. Nové stavební projekty ho však mohou nevratně proměnit.

„Nejvíc nám vadí, že nová budova od společnosti Trigema, která má vzniknout v místě výstupu z metra, se stane dominantou sídliště. To totiž už od svého vzniku dominantu má – je to kulturní památka hotelový dům Expo, a ten nová stavba zastíní,“ říká Tomáš Hnyk ze spolku Za Invalidovnu, který vznikl, aby pomáhal koordinovat místní obyvatele vyloučené z diskuze o podobě nových stavebních projektů. „Stavba nekoresponduje s konceptem sídliště, které je oceňované velkou většinou odborníků. A také nám vadí, že do pěší, částečně zelené zóny bude přivádět auta. Developer sice slíbil, že nepokácí velký dub, se kterým dosavadní vizualizace nepočítají, ale zatím žádnou záruku nemáme,“ dodává Hnyk, který byl spolu s dalším členem spolku Janem Šimberou hostem podcastu Bulvár.

Obyvatelé sídliště Invalidovna se obávají gentrifikace. Podle nich se budou zvyšovat ceny bydlení na sídlišti a nový projekt k tomu přispěje – místo aby reagoval na potřeby místních a zajistil alespoň umístění některých občansky potřebných služeb do komerčních prostorů. „Uvědomujeme si, že se s lokalitou musí něco dělat a sídlišti zároveň chybí některé služby, ale jestli tu bude další showroom luxusních koupelen nebo lékárna, nemůžeme dopředu vědět,“ říká Šimbera, podle kterého je celý projekt poznamenaný hlavně tím, že se architekti na pozemek snažili dostat co nejvíce hmoty, aby developer dosáhl co největšího zisku. Členům spolku vadí, že při jednání s developerem městská část ani město, které má v místě stále ještě 30 procent pozemků, nevyvinuly větší snahu, aby nová výstavba zohlednila přání místních rezidentů.

„Město mohlo požadovat založení tzv. společného podniku a podílet se na tom projektu víc, aby tam třeba vznikly i městské byty, požadovat podlahové plochy ve veřejném vlastnictví, aby tam vznikla knihovna, pošta nebo czechpoint,“ myslí si Tomáš Hnyk. „První chybou byl samozřejmě už prodej pozemků městem a dopravním podnikem do soukromých rukou. Přesto by město stále mohlo chtít víc.“ Pro lokalitu je nešťastné, že nejprve došlo k prodeji pozemků do soukromých rukou. Oba hosté se shodují s Petrem Zemanem, předsedou Výboru pro územní rozvoj pražského zastupitelstva, na tom, že nejprve měla být městem vypsána architektonická a urbanistická soutěž. Podle Zemanova vyjádření na Facebooku však už v této situaci nešlo mít na developery důraznější požadavky. S tím hosté podcastu nesouhlasí. „Nejhorší na celé věci je, že se o její podobě jednalo bez účasti místních. Až teď se mluví o participaci, ale ta měla nastat už na začátku, aby se zjistilo, co lidé v místě vůbec potřebují. Obzvlášť když se bavíme o tak velké budově na prominentním místě, která má ambici sloužit okolí. Takhle se musíme bít o základní věci.“

Z podcastu se dozvíte také podrobnosti o projektech Čechie či Rustonky West, které v budoucnu podobu sídliště v sousedství pražského Karlína ovlivní. Tomáš Hnyk s Janem Šimberou popisují, jak se v případě Čechie povedlo s občanskými připomínkami do procesu vstoupit o něco razantněji než v případě projektu Trigemy nad metrem. Tomu se bude pražské zastupitelstvo věnovat už 8. září. Poslechněte si celý podcast.

Čtěte dále