Foto Kancelář finské předsedkyně vlády Sanny Marin
Politici si najímají armády píáristů a marketérů, aby z nich udělali lidské bytosti. Povede se to málokdy. Finská premiérka Sanna Marin má opačný problém. Čelí výtkám za to, že se chovala jako člověk, a to zcela autenticky a uvěřitelně – jako by skutečně byla obyčejnou lidskou bytostí. A není to její jediný prohřešek. Opakovaně byla spatřena na hudebních festivalech v nevhodném oblečení nebo slavila vítězství finského hokejového týmu nad Ruskem, jako by z toho opravdu měla radost.
Poslední skandál této lidské bytosti ve světě temné hmoty se týká videa zachycujícího, jak Marin ve svém volném čase tančí na večírku. Problémem je tu evidentně úplně všechno: večírek, oblečení, tanec, smích, volný čas i existence přátel. Ničím z toho nás náš premiér nejspíš nevyděsí. Naštěstí.
V robotickém světě
Marin se přitom za zvuků hudby pohybuje, jako by ji opravdu slyšela, čímž se liší od zdánlivě podobné eskapády Borise Johnsona, který se v obleku a saku pohybuje mimo rytmus čehokoliv na planetě Zemi, ale také od mnohých českých politiků na lidových veselicích či diskotékách (viz legendární Tomio Okamura). Aby se nicméně případu dodalo na dramatičnosti, přidalo se obvinění, že Marin brala kokain, což je nejspíš jediné logické vysvětlení, proč vypadala spokojeně.
Že je problémem především misogynie a mužský svět vrcholné politiky, pochopily ženy nejen ve Finsku.
Obvinění nepřišlo na základě důkazů, ale bylo založeno na tvrzení několika internetových ultrapravicových trollů, která se opírala o teorii, že někdo ve videu použil slovo, které by mohlo být vyloženo jako kokain. Že daný výraz v této souvislosti ve Finsku nikdo nepoužívá, nevadí. Pro klid vlastní duše – a ultrapravice – podstoupila Marin raději test na drogy.
Bizarní skandál se dostal za hranice země a okupoval mediální prostor zahraničních médií, včetně těch českých. Nelze se ale zbavit dojmu, že nejvíc na jednání Sanny Marin vadí všem především to, že se chová jako normální člověk, který má přátele a rád tančí. Je pravda, že nejsme na takový pohled ve světě ovládaném postaršími robotickými politiky v saku a kravatě úplně zvyklí. Normou se stal nesrozumitelný psychopatický politický manažer, z jehož vážnosti a strnulosti by se dal postavit pomník patosu a frází. Vlastně tak vypadá celý náš svět.
Smí se žena radovat?
Na trochu radosti by přitom Marin mohla mít nárok, protože problémy, které nejmladší premiérka na světě řeší, rozhodně nebyly a nejsou maličkosti. Krátce po svém nástupu provedla Finsko covidovou epidemií jako jednu z nejméně zasažených zemí na světě. Tváří v tvář napadení Ukrajiny pak otočila kurz dlouhodobé finské neutrality a nasměřovala Finsko, které sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici a velmi nepříjemnou historii, do NATO. Finské rozhodnutí přitom bylo důležité také pro sousední Švédsko, které nechtělo zůstat pozadu. Lze jistě spekulovat, nakolik je poslední únik videa z večírku a obvinění z užívání drog spojeno s tím, jak moc musí sebevědomá premiérka ležet v žaludku despotickému válečnému režimu Vladimira Putina.
Sanna Marin byla vychována dvěma ženami, je sociální demokratkou a úspěšnou levicovou premiérkou, která vede vládu, v níž mají ženy většinu. Tím vším dlouhodobě dráždí nacionalisty a konzervativce nejen ve Finsku. Jejím největším prohřeškem je přitom nejspíš především to, že je žena, a tak dohání misogyny k zuřivosti svou pouhou existencí. Ostatně není to poprvé. Po jejím nástupu do funkce se pro změnu probírala její fotka na titulní straně jednoho magazínu, protože jí pod sakem „chybělo“ spodní prádlo či jiná důstojná textilie. Na její obranu se tehdy vytahovaly obrázky válečného prezidenta a generála Carl Gustafa Mannerheima, na kterých jede nahý na koni. Tak daleko ještě Marin nezašla.
Že je problémem především misogynie a mužský svět vrcholné politiky, pochopily ženy nejen ve Finsku. Sociální sítě začala zaplavovat videa finských nebo dánských tančících žen, které Marin vyjadřují svou podporu. Podobně se zvedla ženská solidarita po „skandálu“ s fotkou premiérky v saku. Ještě pár podobných skandálů a bude příští finská vláda složená pouze z žen – se Sannou Marin v čele.
Autor je redaktor Alarmu.