Foto Alarm / Stanislav Biler
Již několik let v řadě uvádí výzkum České pojišťovny, že je Brno nejnebezpečnějším místem v republice. Jak ukazují data zveřejněná městskou policií, není to náhoda. Z chodníků a přechodů pro chodce se auta takřka neodtahují. Ohrožení chodců na přechodech policie neřeší. Měření rychlosti zaznamenalo dramatický pokles. O mrtvých politici nemluví a policii neúkolují. Maximem možného jsou bizarní akce policie, kdy doporučuje lidem v pěší zóně nenosit na uších sluchátka, aby je nesrazilo auto. Samotná pěší zóna je pak trvale zavalena auty.
Mrtví na silnicích být nemusí. Je to čistě otázka politického rozhodnutí. Stačí jen chtít. V Brně ale nikdo nechce.
V roce 2021 zemřelo na brněnských silnicích podle policejních statistik šest lidí. O rok dříve jich bylo patnáct. Čísla však realitu odrážejí jen částečně. Téměř sto lidí končí každý rok v nemocnici s těžkým zraněním a zhruba každý desátý v nemocnici zemře. Pokud však nezemře v prvních 24 hodinách od nehody, do policejních statistik se už nedostane.
V Evropě přitom přibývá měst, která cílenou politikou nebezpečné nehody zcela eliminovala. Někde jsou totiž zdraví a životy lidí skutečnou prioritou. Bohužel ne v Brně, které patří dlouhodobě mezi nejnebezpečnější krajská města. Žebříček přitom není statický. Ve většině měst s výjimkou Plzně došlo v posledních letech k výraznému zlepšení. V Brně ne. Zatímco v Praze během dekády klesl počet mrtvých a těžce zraněných v důsledku střetu s autem o polovinu a v Hradci Králové dokonce na třetinu, Brno je stále na stejných číslech.
Nejčastějšími oběťmi těžkých nehod jsou v Brně chodci a cyklisté, tedy zranitelní účastníci provozu. Účastní se pouhé desetiny nehod, ale tvoří 60 procent mrtvých a těžce zraněných. Většina nehod se přitom odehraje za denního světla, a pokud je v nich zapojen alkohol, je to obvykle na straně řidiče auta. Tedy žádní opilí chodci bloumající nočním Brnem. K těžkým a smrtelným nehodám pak dochází typicky na páteřních silnicích, jako jsou v Úvoz nebo Vídeňská ulice. Takové ulice a silnice má každé město, ale jen málokteré dopustí, aby na nich umírali lidé. Jinde dokáží oddělit cyklisty od aut a pěším poskytnout bezpečné chodníky a přechody. V Brně je to politikům, úředníkům a policii jedno.
Příkladem je rekonstrukce ulice Údolní bez cyklostezek a bez přechodů nebo zcela aktuální rekonstrukce Štefánikovy ulice. Původní návrh počítal s širokými chodníky a cyklostezkou. Politici však chodník zúžili a cyklostezku z návrhu vyhodili, aby měla auta víc místa k parkování. Tak dochází k tomu, že se v Brně situace nelepší a patrně ani nezlepší.
Počet aut strmě roste
Mrtví a zranění jsou důsledkem kontinuální nečinnosti všech zodpovědných politiků, úředníků a policie, která nebezpečí hrozící chodcům dlouhodobě přehlíží a ignoruje. Z dat vyplývá, že státní i městská policie eviduje čím dál méně přestupků, kdy mezi lety 2018 a 2021 došlo k jejich poklesu o pětinu. Ještě dramatičtější je pokles v případě odtahů aut z míst, kde nesmí parkovat. Mezi lety 2015 a 2019 klesl počet odtahů o polovinu a mezi 2019 a 2021 o další třetinu.
Prakticky se přestalo odtahovat v situacích, kdy auta okolo přechodů pro chodce znemožňují výhled do vozovky. Městská policie se prostě dívá jinam. Za parkování na přechodu strážníci v roce 2015 nařídili 1085 odtahů, v roce 2019 to bylo 347, minulý rok 68 odtahů. Podobný trend zaznamenaly odtahy za parkování v křižovatce: ze 478 došlo nejprve k poklesu na 211, v roce 2021 pak na pouhých 102 případů. U zablokovaných chodníků se čísla pohybují v jednotkách odtahů ročně. Je vlastně s podivem, že mrtvých a zraněných není mnohem víc.
Podobný trend jako zmíněné odtahy ukazuje srovnání dopravních přestupků evidovaných městskou policií v letech 2018 a 2021, kdy pokut za parkování na přechodu ubylo o polovinu, parkování v křižovatce o 42 procent, stání na chodníku o třetinu. Celkový počet přestupků se ve stejném období snížil o pětinu.
Městská policie interpretuje data dle potřeby
O vyjádření jsem požádal mluvčího městské policie Jakuba Ghanema. Mluvčí uvedl, že některé přestupky spadají do více kategorií (například státní v křižovatce a současně stání před přechodem) a je pak na strážníkovi, kam je zařadí. Proto nemusí třeba počet přestupků za stání na chodníku odpovídat skutečnosti. Tím se však nevysvětluje celkový pokles všech přestupků. Jiným argumentem mluvčího je, že se mění značení a dopravní situace a v některých dříve problematických místech se dnes již může legálně parkovat. K tomu lze dodat, že na mnoha jiných místech ze stejného důvodu naopak parkovat nelze.
Ke slovu se dostala také epidemie: „Je důležité také zmínit, že roky 2020 až 2022 byly velmi výrazně ovlivněny covidovými opatřeními, kdy centrální úřady od městských policií požadovaly výrazné zapojení do kontrol dodržování opatření. Navíc byla omezená mobilita, doprava poklesla na minimum, a proto byla nezbytná určitá míra tolerance, protože pro vozidla například na sídlištích objektivně neexistoval dostatek legálních parkovacích míst, a to mnohdy ani ve větší vzdálenosti od domova,“ uvedl Jakub Ghanem.
Doprava poklesla na minimum možná díky vzpomínkovému optimismu. Brněnské komunikace zveřejňují pravidelně ročenku o dopravě ve městě a z grafů týkajících se intenzity automobilové dopravy vyplývá, že dopravní zatížení v Brně neustále roste. Pouze v roce 2020 došlo k velmi mírnému poklesu intenzity dopravy, a to pouze ve srovnání s předchozími dvěma lety. I v epidemickém roce se totiž jezdilo více než v roce 2017 nebo kdykoli před ním. Rok 2021 pak již překonává všechny předcházející roky. Intenzita dopravy odpovídá také strmému nárůstu počtu aut ve městě. V roce 2015 bylo v Brně registrováno 175 tisíc aut. V roce 2021 to bylo již 223 tisíc. Pokles řešených přestupků prostě nedává smysl a neodpovídá brněnské dopravní realitě.
Ghanem také v odpovědi napsal, že v posledních třech letech počet odtahů neklesá, a má pravdu, protože už není moc kam. Mluvčí taktně přehlíží, že od roku 2015 do roku 2020 spadl počet odtahů o zhruba dvě třetiny a na této úrovni zůstal, jak ukazuje graf výše.
K odtahům z chodníků pak Ghanem uvádí, že strážníci požádají ročně o 200 odtahů (v datech je uvedeno 10). Ve zhruba 40 procentech pak k odtahu nedojde, protože řidič dříve odjede. 120 vozidel za rok znamená asi dvě auta za týden. To ve městě velikosti Brna znamená faktickou beztrestnost za stání na chodníku, což koresponduje se situací ve městě. Auta stojí prakticky všude. Ostatně podrobně se neutěšené situaci věnovali datoví novináři Českého rozhlasu již před dvěma lety.
Mluvčí městské policie se sice snaží s čísly kouzlit, jeho slova však neodpovídají zveřejněným datům, datům BKOM a především neodpovídají každodenní brněnské realitě, v níž lze parkovat na chodníku před přechodem přímo pod okny ředitelství krajské policie. Je to jen ilustrace reality, v níž policie přestala vidět, vnímat a řešit, co se ve městě děje. Důsledkem jsou mrtví.
Zatímco chodci postávají u přechodů a vyčkávají, který řidič je milostivě pustí přes cestu, policie korzuje v parcích. Za celý rok 2021 zaznamenali městští strážníci pouze čtrnáctkrát situaci, kdy řidič ohrozil chodce na přechodu. Častěji už si všimnou chodce, který šel mimo přechod (36krát) nebo po silnici místo po chodníku (30krát). Z dat však není jasné, zda se nejednalo o situace, kdy člověk vstoupil do vozovky, protože chodníky zabraly stavby nebo parkující auta, což je obvyklá brněnská situace.
Se zavedením modrých parkovacích zón se v Brně v některých ulicích rozšířilo snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině, čehož si na cedulích všiml nejspíš málokdo. Vzhledem k omezenému sledování dodržování rychlosti totiž v realitě záleží spíše na dopravní situaci a uvážení daného řidiče, jakou rychlostí kde pojede. Mezi lety 2018 a 2021 přitom spadl počet přestupků řešených městskou policií za překročení rychlosti o 70 procent.
Brno, nejlepší adresa – pokud vás nezabije auto
Počty mrtvých a zraněných v Brně neodpovídají ani obvyklé situaci v ostatních českých městech. Jinde se situace v posledních letech zlepšila, v Brně stagnuje. Není to náhoda, ale důsledek nečinnosti politiků a policie. Bezpečná infrastruktura pro cyklisty nebo lidi na koloběžkách v Brně prakticky neexistuje a nebuduje se. Na chodnících parkují auta. Přechody pro chodce se ruší. Chodníky blokují a bez náhrady zabírají stavby. Lidé jsou vyháněni pod kola aut. Tyto problémy radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) prakticky ignoruje. Totéž se týká primátorky Markéty Vaňkové (ODS).
Na webu městské policie se můžete dočíst, že „Městskou policii Brno řídí primátorka města Brna“. Za nečinnost policie tak nese odpovědnost přímo Vaňková, která oblepila město předvolebním heslem „Nejlepší adresa Brno“. Jak pro koho.
Brno si v letošním roce nechalo zpracovat výzkum týkající se bezpečí a kriminality. Z výzk mu vyplynulo, že vedle kriminality se lidé obávají především sražení autem. Mají strach z bezohledných a agresivních řidičů a chybí jim přechody pro chodce a cyklostezky, uvádí se v závěrech výzkumu. To má k nejlepší adrese k životu poněkud daleko, pokud za ni však nepovažujete hřbitov.
Zatímco Brno nepřijímá žádná skutečná opatření na snížení intenzity dopravy a zvyšování bezpečnosti nejzranitelnějších účastníků provozu, v Evropě přibývá měst, kde lidé pod koly aut umírat přestali nebo se k této metě blíží. Mrtví na silnicích totiž být nemusí. Je to čistě otázka politického rozhodnutí. Stačí jen chtít. V Brně ale nikdo nechce.
Autor je redaktor Alarmu.