Ruský plyn, hydroelektrárny i sociální pomoc. Jak se na zimu připravují Srbsko, Severní Makedonie a Albánie?

Stav ovzduší v balkánských zemích je každoročně během zimních měsíců katastrofální. Velká města Balkánského poloostrova se v zimní čas pravidelně dostávají na první příčky světového seznamu míst s nejhorším vzduchem. A zdá se, že ani letos se obyvatelé Bělehradu, Sarajeva, Prištiny a dalších metropolí na jihovýchodě Evropy nebezpečného smogu nezbaví. I letos se bude topit uhlím, dřevem, kartonovými krabicemi, PET lahvemi, pneumatikami… Zkrátka čímkoliv, co komu přijde pod ruku.

Prezident Aleksandar Vučić přislíbil obyvatelům Srbska jednorázovou pomoc v podobě 100 eur. Automaticky ji slíbil důchodcům a těm, co pobírají sociální pomoc. Studenti a zbytek občanů si o příspěvek musí telefonicky požádat.

Jak zaznělo v přízračné písni reklamního spotu ruské státní společnosti Gazprom: „Zima bude velká.“Ale zatímco plynovod Nord Stream I. už plyn nepřivádí, například Turk Stream, který vede plyn z Ruska do Evropy přes Turecko, funguje normálně. Vztahy mezi Ruskem a balkánskou regionální mocností jsou v porovnání se zbytkem Evropy v podstatě dobré a ruský plyn tak do Srbska poteče nerušeně dál. To ale zdaleka neznamená, že na Balkánském poloostrově bude líp než jinde v Evropě. Spíš ne. Ale zatímco plynovod Nord Stream I. už plyn nepřivádí, například Turk Stream, který vede plyn z Ruska do Evropy přes Turecko, funguje normálně. Vztahy mezi Ruskem a balkánskou regionální mocností jsou v porovnání se zbytkem Evropy v podstatě dobré a ruský plyn tak do Srbska poteče nerušeně dál. To ale zdaleka neznamená, že na Balkánském poloostrově bude líp než jinde v Evropě. Spíš ne.

Ruský plyn za slušnou cenu

Srbsko je, stejně jako mnoho dalších zemí Evropy, zcela závislé na dovozu ruského plynu. Plynovod Turk Stream do země přivádí z Ruska přes Černé moře a Turecko plyn od roku 2020. Koncem května oznámil prezident Srbska Aleksandar Vučić, že se s Vladimirem Putinem dohodl na příznivé ceně plynu. Podle Vučiće to bylo třikrát méně, než kolik v té době platil zbytek Evropy a v zimě to dokonce mělo být deset až dvanáctkrát méně. Tato výhodná cena se vztahuje na 2,2 miliardy kubíků plynu. Podle odborníka na energetiku Vladimira Gavriloviće to ale znamená, že se levným plynem uspokojí asi jen dvě třetiny celkové spotřeby v Srbsku. Z telefonátu mezi prezidenty obou zemí nevyplynulo, kolik bude stát ta poslední třetina. Tak jako tak, v souvislosti s celosvětovou inflací čeká Srbsko stejně jako ostatní země regionu krušná zima.

Prezident Aleksandar Vučić přislíbil obyvatelům Srbska jednorázovou pomoc v podobě 100 eur. Automaticky ji slíbil důchodcům a těm, co pobírají sociální pomoc. Studenti a zbytek občanů si o příspěvek musí telefonicky požádat. Vučić ale řekl, že on sám si o podporu žádat nebude, a poprosil všechny Srby, aby si o ni také nežádali, pokud ji nepotřebují. Kromě toho ministr financí Siniša Mali slíbil, že se od 1. listopadu v zemi zvednou starobní důchody o devět procent a v lednu o 12 procent. Taktéž slíbil zvýšení platů ve veřejném sektoru o 12 procent.

V Srbsku podle oficiálních statistik žije půl milionu lidí v absolutní chudobě bez základních životních prostředků. Chudobou jsou ohroženy asi dva miliony lidí, což je asi čtvrtina populace, uvádí to srbské odborové svazy Sloga. V zemi je nedostatek mléka a dalších zemědělských produktů, ale i zdrojů energie, jako je palivové dříví. Úřady v Srbsku se snaží lidi motivovat k tomu, aby šetřili taky elektřinou – ti, kteří spotřebují méně elektřiny než ve stejný měsíc loňského roku, za ni budou platit méně. Na konci srpna to oznámil Vučić. Je to dobrovolné opatření a podle prezidenta díky tomu ušetří spotřebitelé i stát. Ten tak bude nakupovat méně elektřiny ze zahraničí.

Pomoc se snaží Srbsko získat i skrze regionální spolupráci – konkrétně ve společenství Open Balkan. Ambiciózní ekonomický projekt byl oficiálně založený v roce 2020, v současnosti jsou jeho členy kromě Srbska také Severní Makedonie a Albánie. Podle Reljy Radoviće, advokáta a odborníka na mezinárodní právo, má projekt Open Balkan poměrně daleko k tomu, co si od něj původně balkánští politici slibovali. Iniciativa je založená na čtyřech svobodách: volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob podle práva EU. Radović ale v červnu v komentáři pro Balkan Insight napsal, že smlouvy nic takového nedefinují. Může současná krize popostrčit tento projekt?   

Pojďme to zase zkusit společně – nebo ne?

Podle vyjádření albánského premiéra Ediho Ramy to trochu vypadá, že může. Dovolím si ale nechat zde nezodpovězenou otázku, do jaké míry Open Balkan napomáhá spíše odloučení balkánských zemí od Západu a Evropské unie. Rama na setkání představitelů apeloval právě na Brusel, aby v pomoci v ekonomické a energetické krizi nezaspal, jako tomu bylo v případě pandemie covidu-19. „EU se nám tehdy zavřela, shlížela na nás zpoza svých zdí své pevnosti. Balkánské země se musely obrátit na Čínu, Rusko a Turecko, aby získaly potřebné vakcíny pro sestry a doktory,“ vyčetl na setkání Edi Rama Evropské unii. Ačkoliv EU v prvních dvou měsících pandemie skutečně zaspala v pomoci zemím v oblasti Balkánu, už v dubnu 2020 poskytla dohromady 410 milionů eur na lékařské vybavení a ochranné pomůcky, ale také na sociálně-ekonomické důsledky pandemie.

Ať už byla Ramova výtka opodstatněná, nebo ne, pravda je taková, že evropská integrace zemí na Balkánském poloostrově se v mnohých případech zasekla na mrtvém bodě a stala se mocným politickým nástrojem tamních populistů, kteří tím opodstatňují svou inklinaci k ruskému a stále více také k čínskému režimu. Srbský prezident Aleksandar Vučić je známý svým balancováním na hraně Západ-Východ a těží ze spolupráce s oběma stranami. Projekt Open Balkan, ve kterém je Srbsko ekonomickým tahounem, má tedy potenciál stát se samostatným blokem mezi EU, Ruskem, Čínou a dalšími mocnostmi. Hlavní slovo v něm zřejmě bude mít i nadále režim Aleksandra Vučiće. Sama EU se k projektu staví velice opatrně, oficiálně podporuje regionální spolupráci, zdůrazňuje ale, že by projekt měl zahrnout všechny západobalkánské státy.

Zástupci tří zemí projektu Open Balkan na jednání podepsali několik dohod týkajících se mimo jiné potravinové bezpečnosti nebo spolupráce v oblasti hornictví a energetiky. Srbsko a Albánie na jiném bilaterálním jednání podepsaly separátní memorandum o spolupráci a investicích do nových kapacit, především výstavby LNG terminálu v Albánii. Podobnou dohodu Albánie už dříve podepsala i s Kosovem.

Albánie získává téměř 100 procent své elektrické energie z hydroelektráren – není připojena na síť plynovodů, ačkoliv Transjadranské plynové potrubí z Ázerbájdžánu vede přes albánské území. Jak ale řekl Edi Rama na jednání Open Balkan, země nemá, jak svou vyrobenou energii skladovat. V zimě je proto závislá na importu. Mnoho domácností v zemi tak sahá po dřevě a uhlí, aby ušetřilo za elektřinu. Stoupá ale i cena dřeva.

Albánie také přijala balíček opatření. Spotřeba elektřiny pro domácnosti je omezena na 800 kWh/měsíc – elektřina, kterou rodiny spotřebují nad tento limit, je bude stát mnohem víc peněz. Rama tvrdí, že 90 procent albánských domácností tolik elektřiny nespotřebuje a dražší energie tak zaplatí nejbohatší. „Mluvím tu o rodinách, co bydlí ve vilách, co mají plavecké bazény, veliké zahrady plné dekorativního osvětlení. Přišel myslím čas, aby spotřebu těch nejbohatších přestali platit obyčejní plátci daní,“ řekl Rama.

Země kvůli rostoucím cenám klíčových surovin přijala také balíček sociální pomoci. Zvýšila minimální mzdu na 290 eur, zvýšila podporu domácnostem s dvěma a více dětmi, zavedla asi sedmi a půl procentní navýšení invalidních důchodů a taky zvýšení platu policistům a státním zaměstnancům. Valorizace důchodů vyrovná penze o inflaci, která je v zemi asi devíti a půl procentní.

Prosím, přestaňte na chvíli těžit bitcoin

Severní Makedonie je jednou z evropských zemí nejvíce závislých na dodávkách ruského plynu a vlastně i v energetické bezpečnosti jako takové. Moskva dodává veškerý plyn a ostatní zdroje energie jsou v zemi víceméně nedostatečné. Ačkoliv byla země několik posledních let aspirantem na přechod k obnovitelným zdrojům – pokoušela se přilákat investory z oblasti obnovitelných zdrojů – v posledních týdnech otevřela dva nové uhelné doly. Chce také nakoupit levné uhlí z Kosova, zatím se ale země na obchodu nedohodly.

Předseda vlády Severní Makedonie Dimitar Kovačevski začátkem září slíbil v rámci energetického balíčku navýšit produkci elektřiny o 25 procent. Kovačevski mimo jiné poprosil i těžaře kryptoměn, aby s tím na nějakou dobu přestali. Tato činnost je totiž vysoce náročná na spotřebu elektrické energie.

Autorka je redaktorka Českého rozhlasu.