Státní zástupkyně potvrdila odložení případu pěti žen v kauze Dominika Feriho. Dozvěděly se to z médií

Státní zástupkyně Petra Gřivnová rozhodla o zamítnutí stížnosti pěti žen v kauze Dominika Feriho. Ženy se to dozvěděly z médií – rozhodnutí jim dosud nebylo doručeno. Advokátka považuje tento postup za necitlivý.

Na začátku března 2022 bylo oznámeno, že bývalý poslanec Dominik Feri bude stíhán za tři znásilnění. Spolu s tím dospěli kriminalisté k tomu, že v dalších případech nelze prokázat, že Feriho skutky naplňují skutkovou podstatu trestného činu a případy tak byly odloženy. V reakci na to podala pětice žen prostřednictvím své zmocněnkyně, advokátky Adély Hořejší, stížnost. Trvaly na tom, že se nezákonného chování vůči nim Feri dopustil. 

Stížnost proti rozhodnutí o odložení však nyní státní zástupkyně pravomocně zamítla. Advokátka Adéla Hořejší, která ženy zastupuje, za problematické považuje, že se ona i její klientky o tomto kroku dozvěděly z médií – rozhodnutí státní zástupkyně jim doposud nebylo doručeno. Další tři případy, včetně možného znásilnění nezletilé, policie stíhá a bývalému politikovi za ně hrozí až deset let vězení. 

Zvlášť zranitelné oběti

Nejnovější postup policie a dozorující státní zástupkyně potvrdil serveru Aktuálně.cz mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.Státní zástupkyně rozhodla o zamítnutí stížností jako nedůvodných. Ve věci nebylo možné dovodit naplnění objektivní či subjektivní stránky trestného činu. Státní zástupkyně rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci a postup předcházející jejich vydání přezkoumala, a to s výše uvedeným výsledkem.“

Všechny oběti se přitom nacházely v režimu zvlášť zranitelných obětí, což by jim dle zákona mělo zaručovat citlivý přístup. Toho se však podle Adély Hořejší nyní nedočkaly. Podle Hořejší může takový postup kriminalistů i státního zastupitelství vést k vytváření vyšších bariér pro nahlašování trestných činů znásilnění.

„Oběti i jejich zmocněnkyně se o rozhodnutí státní zástupkyně, že věc bude odložena, dozvěděly z médií. Ochrana zvlášť zranitelných obětí jim má zajistit co možná nejvyšší míru bezpečí. Jejím smyslem je, aby v průběhu trestního řízení nedošlo k jejich dalšímu ubližování, poté, co již prožily,“ vysvětluje Hořejší. Podle ní není takový postup adekvátní a vhodný. 

Práva obětí versus práva podezřelých

„Jsou to především státní zástupci, kteří mají tyto principy naplňovat. Měli by respektovat práva zranitelných osob minimálně v míře, ve které respektují práva podezřelých. Považuji za zcela nepřijatelné, aby státní zástupci zveřejňovali ze spisu informace o obětech, se kterými ještě samy oběti nebyly seznámeny. Usnesení o zamítnutí stížnosti mi nebylo doručeno, byla jsem na dovolené, a já i moje klientky jsme se o rozhodnutí dozvěděly z médií,“ upřesňuje zmocněnkyně.

Informace o nevhodném chování exposlance přinesl deník Alarm a Deník N minulý rok na konci května. V dvou textech autoři postupně popsali několik činů, kterých se měl Dominik Feri dopustit. Sám Feri podal na proti zahájení trestního stíhání stížnost, ta však byla v květnu 2022 zamítnuta.  „Proti rozhodnutí o stížnosti obviněného do usnesení o zahájení trestního stíhání není opravný prostředek přípustný,“ řekl tehdy Alarmu mluvčí Cimbala.

Podle advokátky Adély Hořejší je současný postup státního zastupitelství krajně neprofesionální a může mít i další dopady. Dává veřejnosti najevo, že státní zástupci zprostředkovávají informace o obětech ještě dříve, než se o tom samy mají šanci dovědět. Nevnímá jejich perspektivu, nechápe, že k rozhodnutí potřebují mu rozumět a seznámit se s ním v laskavé atmosféře, nikoli šokem spolu s veřejností. Navíc právnické nesrozumitelné jazykové konstrukce jako třeba ,nedůvodná stížnost‘ mohou bez vysvětlení vyvolat dojem, že jsou jejich prožitky státem popírány, což tak není, jde o otázku právní interpretace skutků, nikoli o jejich popírání. Taková veřejná sekundární viktimizace ze strany státního zastupitelství může být jednou z bariér pro nahlašování trestného činu znásilnění. K obsahu usnesení a dalšímu postupu mých klientek, které tomuto tlaku čelí obdivuhodným způsobem, se vyjádřím, až se s ním seznámím,“ uzavírá Hořejší.

Z výzkumů plyne, že sexuální násilí patří mezi nejméně oznamované delikty, ačkoli je, s výjimkou vraždy, znásilnění považováno za nejvíce zraňující zločin. V ČR je oficiálně registrováno jedno až dvě znásilnění denně – předpokládá se, že znásilnění je oznamováno pouze v osmi procentech případů. Znásilnění, ke kterému došlo v rámci rodinných a partnerských vztahů, je nahlašováno pouze v třech procentech případů. Se sexuálním násilím se v průběhu svého života setká až 25 procent žen a 6–10 procent mužů. Oficiální statistiky postihují pouze zlomek skutečného výskytu jevů sexuálního násilí.

Čtěte dále