Foto Alarm / Stanislav Biler
Volbám v Brně chybí zásadní téma, na kterém by se dokázaly jednotlivé strany vůči sobě vymezit. Nádraží sice stojí tam, kde vždycky, ale mentálně je už všichni odsunuli na periferii. Hlavní otázkou tak je, jestli svou pozici udrží pimátorka Markéta Vaňková, nebo zda brněnskou politickou mapu překreslí celostátní témata.
Opravy silnic a chodníků
Zatímco státu vládne koalice Spolu, která pospolu kandiduje také v mnoha městech, v Brně jdou strany každá vlastní cestou. Lidovci na jižní Moravě totiž nepotřebují ODS k tomu, aby překročili pětiprocentní hranici. Ovládají ostatně pozici hejtmana a ambiciózní Petr Hladík jde po krku primátorce Vaňkové, které dělal uplynulé čtyři roky prvního náměstka. To bude nejzajímavější souboj brněnských voleb, jehož výsledkem může být, že si Hladík s Vaňkovou prohodí pozice.
Otázka, nakolik promluví celostátní politika, inflace a energetická situace do voleb v Brně, je stejně jako jinde největší neznámou.
V minulých volbách přitom vyhrálo ANO tehdejšího primátora Vokřála. Ostatní strany se však Babišovo hnutí rozhodly vyšachovat, a tak se proti němu spojily. Dnes Vokřál kandiduje na senátora a hnutí ANO vede na magistrát v podstatě neznámý a komunikačně neschopný René Černý, který je místostarostou Řečkovic. Pokud do voleb v Brně silněji promluví celostátní preference, čekají město vskutku zajímavé časy. Na druhou stranu, na opravách silnic a chodníků, což je v zásadě vrchol vizionářství hlavních favoritů voleb, se asi mnoho nezmění.
Před čtyřmi lety neprošli na magistrát těsně Zelení a Žít Brno, kteří kandidovali samostatně. Stejný osud tehdy potkal TOP 09 nebo STAN. Zelení a Žít Brno se z chyby poučili a spojili síly s podporou Idealistů do koalice. Voliči tak tentokrát nemusí řešit dilema, který ze dvou z 96 procent stejných programů zvolí. Do čela se postavila dlouholetá starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Samostatně pak kandidují Piráti, u nichž došlo na čelních místech kandidátky ke generační i mentální obměně a na magistrát je vede Marek Lahoda. Teoreticky je tak v Brně možná i progresivnější koalice ve složení Piráti, Zelení a Žít Brno spolu s lidovci, kteří se v Brně vymykají své pověsti strážců tradiční rodiny a jiných relikvií.
Zelení, Žít Brno a Piráti se pak spojili do jedné koalice v boji o největší brněnskou část Brno-střed pod názvem Lepší střed, do jehož čela poněkud odvážně postavili v podstatě neznámou pirátku Moniku Lukášovou Spilkovou. Vyzvou na souboj vládnoucí ODS, kde obhajuje pozici starosty Vojtěch Mencl. Ten proslul tím, že o něm uplynulé čtyři roky nikdo nic neslyšel. Možná je to tak lepší.
Fašisti, komunisti a Brno autem
Brněnským oživením je bizarní spojení fašistů a komunistů v podobě Restartu pro Brno. A dále pak především fejkový projekt Fakt Brno. Ten vede bývalý místopředseda spolku Brno autem David Pokorný, který se na kandidátce ODS a Svobodných dostal v minulých volbách na brněnský magistrát. Teď pod jiným názvem slibuje sázení stromů. Černo-fialové poutače doslova zaplavily město. Náhodné seskupení neznámých lidí totiž disponuje hromadou peněz na matení voličů.
Z výroční zprávy a transparentního účtu vyplývá, že tento ekologicky a liberálně se tvářící projekt sponzorují po statisících lidé patřící ke Svobodným a spolku Brno autem, volně spojení s ODS, z nichž někteří sedí v dozorčích radách městských firem. Lidé bojující proti jakémukoliv omezování aut ve městě posílají statisíce uskupení, které chce voliče opít příslibem budování sítě cyklostezek a spamuje město slogany „Saď zeleň“ nebo „Jeď na čemkoliv“.
Hnutí utrácí peníze mohutně také na Facebooku, kde se v jeho zájmu rozhodl spáchat sebevraždu mediální projekt Brněnská drbna, jenž v posledních letech pokrýval dění ve městě. Dnes vydává jeden PR text hnutí Fakt Brno za druhým a na Facebooku je promuje coby placené příspěvky. Nejspíš ani Parlamentní listy nebo Sputnik News neklesly tak nízko.
Filharmonici budou hrát hokej
Co budou muset vítězové vyřešit? Když přeskočíme evergreeny typu městský okruh, který se staví déle než egyptské pyramidy nebo případný obchvat Mléčné dráhy, a obvyklé sliby typu více parkovacích míst, sportu pro děti a duhy pro jednorožce, zůstává zde pár obřích staveb a několik mrzení. Byť to před pár lety vypadalo nadějně, prakticky se nehnula z místa stavba Janáčkova kulturního centra. Stavba započala v roce 2015 a jediné, co z ní stojí, je parkoviště. Což je v podstatě přesný obraz priorit města.
Zatímco kulturní centrum zamrzlo, hodně se toho namluvilo okolo nové hokejové haly, která se přejmenovala na halu multifunkční. Halu začal prosazovat už předchozí primátor Vokřál a počítalo se s ní nejprve za Lužánkami a posléze na brněnském Výstavišti. Původní odhadovaná cena byla 1,4 miliardy. Dnes se tipuje na sedm miliard korun, což je zhruba polovina rozpočtu Brna, přičemž většinu by na dluh zaplatilo právě město. Pokud se do této stavby pustí, na nic jiného už peníze v příštích letech nejspíš nebudou. O tom se ale nemluví. Nemluví se ani o tom, že na tento nejdražší brněnský stavební projekt v novodobé historii nebyla vypsána architektonická soutěž. Stavbu tak nakreslila brněnská firma Arch.Design. V jiné části Evropy by za takové peníze navrhnuli doslova zázrak a turistickou atrakci. V Brně stačí, že bude u haly velké parkoviště.
Není ani jasné, kdo by halu provozoval. Původně to měla být Kometa, ale nějak ztratila zájem. Hokejovou halu přitom prosazoval její majitel Zábranský. Před pěti lety si například nechal vypracovat studii, z níž „jasně vyplynulo, že Kometa je schopna multifunkční arénu tohoto typu provozovat a v podstatě platit nejdražší nájemné, které by kdy historicky klub v české extralize platil,“ holedbal se tehdy Zábranský s tím, že hala v prvních deseti letech vydělá městu sedm miliard korun. Dnes už to nikde netvrdí, zato kandiduje na magistrát z pohodlného čtvrtého místa za ODS, která halu prezentuje jako jednu ze svých priorit. Střet zájmů jako z učebnice.
A zatímco na sociálních sítích ODS a TOP 09 slibují halu, v rozhovorech si primátorka Vaňková udržuje odstup s tím, že neví, zda na halu nebo Janáčkovo centrum budou peníze. Současně není schopná určit pořadí priorit, co by se mělo udělat jako první. Paralelně Brno poslalo k ledu stavbu atletické haly, kterou plánovalo několik let, protože na ni nedostalo dotaci. K velkým projektům za miliardy ještě letos přibyl nápad ODS přivést do Brna teplou vodu z jaderné elektrárny Dukovany. Jedná se o reakci na současnou energetickou situaci, která oživila původní plán ze sedmdesátých let. Trubky by se však podařilo natáhnout až někdy okolo roku 2030.
Dalším brněnským projektem je dlouhodobá snaha vypracovat po třiceti letech územní plán. Ten měl na starost první náměstek primátorky Petr Hladík. V létě však koaliční partner lidovců a současně soupeř v boji o brněnský magistrát zjistil, že by bylo nepříjemné, kdyby se Hladík mohl před volbami chlubit nějakým úspěchem. ODS tak spolu s opozicí územní plán potopila. Není to nicméně velká škoda – proti územnímu plánu protestovali starostové městských částí i občané.
Kolabující doprava a lidé bez domova
Brno má dlouhodobě nejnebezpečnější silnice v republice a jeden z nejvyšších počtů mrtvých a těžce zraněných. Současně město v podstatě rezignovalo na hledání řešení nebo dokonce vymáhání přestupků. Chodníky jsou zavaleny parkujícími auty. Brno, které se vždy chlubilo tím, že je to všude blízko a kamkoli se dá dojít pěšky, se stalo paradoxně pěší chůzi nepřátelské a nebezpečné. Více jsme k tématu psali zde.
Z aut přitom lidé nemají příliš kam přesednout. Funkční a bezpečná infrastruktura pro cyklisty nebo lidi na koloběžkách v Brně neexistuje a nebuduje se. Současně se výrazně zhoršila situace v případě městské hromadné dopravy, která bývala chloubou města. Dnes se prodloužily intervaly mezi jednotlivými spoji, takže pohyb městem pomocí hromadné dopravy trvá déle a je nepříjemnější. Pro iRozhlas komentoval ředitel brněnského dopravního podniku situaci slovy: „Tak se opřete o zábradlí a dívejte se na krásnou oblohu. O víkendech lidé nemusí spěchat.“ Miloš Havránek tak shrnul jeden ze zdrojů brněnské letargie.
Brno také poslalo k ledu projekt předchozí koalice, který měl za cíl ukončit bezdomovectví, a za poslední čtyři roky se nestalo prakticky nic, co by město připravilo na klimatickou změnu. Plán na uhlíkově neutrální město rovněž neexistuje. Reálně vlastně neexistuje nic, co by město přiblížilo evropské úrovni nebo 21. století.
V minulosti Brno těžilo z množství kaváren, restaurací a levného alkoholu. Tato devíza se v poslední době smazala a je otázka, kolik podniků přežije zimu. Jinou otázkou je, kde budou bydlet studenti, bez nichž by Brno bylo jen ospalým maloměstem, a kde vůbec budou bydlet lidé ve městě, kde ceny za bydlení dotahují Prahu, zatímco platy zůstávají brněnské. Jak ale lakonicky řekla primátorka Vaňková, „bydlení je problém jen pro určitou skupinu lidí, většina Brňanů už tady ostatně bydlí“.
Primátorka v kampani vsadila na zdůrazňování sounáležitosti s premiérem Petrem Fialou. Otázka, nakolik promluví celostátní politika, inflace a energetická situace do voleb v Brně, je stejně jako jinde největší neznámou. Ambice města jsou natolik přízemní, že by je naplnil i automat na kafe. Stačí zamést pár chodníků, připravit do šuplíku nějakou stavbu, opravit dvě silnice a budou tady další volby. Laťka leží tak nízko, že by volby mohly i pozitivně překvapit. Ale aby to nevypadalo jen jako výčet katastrof, skončím pozitivně. Městu se podařilo prorazit tunel a natáhnout koleje až do kampusu v Bohunicích a v Tyršově sadě město postavilo veřejnou toaletu se splachovacím záchodem. Není to málo.
Autor je redaktor Alarmu.