Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
Víkendové akce, která začala už v pátek stávkou za klima, se zúčastnily desítky studentů, většina ve středoškolském věku. Na následném sjezdu, který se konal v prostorách střední školy, studenti konsensem schválili společné prohlášení. Nejen z něj je ale zřejmé, že hlavním tématem, které studenti řeší, jsou energie a frustrace z kroků, jež česká vláda podniká. Studentům se nelíbí, že stát půjčuje peníze uhlobaronům, kdežto ostatní lidé platí za vysoké energie. „Onu nespravedlnost odhaluje i současná energetická krize způsobená vysokými cenami plynu. Zatímco uhlobaroni mají rekordní zisky, obyčejní lidé se strachují, jak zaplatí vysoké účty za energii. Tuto všudypřítomnou nejistotu vnímá naše generace už dlouho. Tváří v tvář vědeckým faktům si nejsme jisti, zda vůbec nějakou budoucnost budeme mít. A pakliže se nad budoucností zamýšlíme, nejsou to zrovna nadějné vyhlídky,“ píší studenti v prohlášení.
Se zhoršující se situací roste naše odhodlání věci měnit.
Dodávají, že na klimatické krizi tratíme všichni a současné krize bychom měli řešit souběžně. Navrhují zvýšit potenciál obnovitelných zdrojů energie a úspor. V návaznosti na to organizátoři oznámili, že budou 21. října pořádat Východoevropskou stávku za klima v Praze, na kterou dorazí nejen mladí lidé ze zemí východní Evropy. „V posledních několika letech stovky z nás den co den usilovaly o zastavení klimatické krize. Organizovali jsme se, snažili jsme se hledat společná východiska a řešení, byli jsme v ulicích, mluvili s mnoha lidmi, vzdělávali sebe i okolí. I když jsme dosáhli četných změn, od klimatické spravedlnosti nás stále dělí mnoho. Ač jsme poslední čtyři roky stávkovali a upozorňovali na klimatickou krizi, politická reprezentace naší země a fosilní korporace hodinu za hodinou mrhaly časem na řešení. Teď není čas se vzdát. Naopak. Se zhoršující se situací roste naše odhodlání věci měnit. Obavy o naši budoucnost nás v jistém smyslu nutí dospívat rychleji. Je čím dál únavnější obětovávat svá studentská léta, když na tom lidem u moci evidentně nezáleží. Dochází nám trpělivost.“
