Foto Alan Santos, Flickr, CC BY 2.0
První kolo brazilských prezidentských voleb skončilo pro demokratickou levici poněkud rozpačitě. Přestože v něm s více než 48 procenty zvítězil exprezident Lula da Silva, raduje se především tábor jeho hlavního soupeře. Výsledky krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara byly totiž podstatně lepší, než odhadovaly průzkumy veřejného mínění. Oba kandidáti se tak 30. října znovu střetnou ve druhém kole.
Zatímco v průzkumech si Lula před stávajícím prezidentem udržoval v průměru více než desetiprocentní náskok, rozdíl mezi prvními dvěma na pásce byl nakonec poloviční. Výrazně lepších výsledků ve srovnání s průzkumy dosáhla i řada Bolsonarových kandidátů do obou komor Kongresu a do čela federálních států. Zdánlivě se tak potvrdilo prezidentovo mnohokrát opakované tvrzení, že jsou výzkumné agentury „prolhané“ a záměrně manipulují svá šetření v jeho neprospěch.
Prezident se bude bezpochyby pokoušet zmobilizovat voliče stále vyostřenější rétorikou, ve které svého soupeře označuje za zkorumpovaného zloděje s ambicí proměnit Brazílii ve zkrachovalou Venezuelu.
Vysvětlení je ale nejspíš prozaičtější a bude částečně spočívat v chybné metodologii a částečně souviset s tím, že se část příznivců „menších“ kandidátů rozhodla na poslední chvíli hlasovat pro jednoho ze dvou hlavních favoritů. Ve výsledku si na celostátní úrovni Bolsonaro a Lula společně rozdělili takřka 92 procent všech hlasů. Před čtyřmi lety to bylo o 16 procent méně.
„Je možné, že Bolsonarovi připadla část nerozhodnutých hlasů, ale to samo o sobě nevysvětluje to, co se stalo. Možná se někteří voliči styděli přiznat, koho volí. A možná došlo k bojkotu volebních průzkumů ze strany Bolsonarových příznivců, protože prezident proti výzkumným agenturám vedl velmi tvrdou kampaň,“ popisuje další možné příčiny politolog z Univerzity v São Paulo, Pablo Ortellado.
Po včerejším debaklu bude v každém případě potřeba nahlížet s větší opatrností na průzkumy před druhým kolem, které dosud předpovídaly Lulovo přesvědčivé vítězství. Exprezident má sice z prvního kola náskok více než šesti milionů hlasů, Bolsonaro bude mít nicméně příležitost oslovit přinejmenším část ze zhruba stejného počtu těch voličů, kteří dali přednost některému z jiných pravicových kandidátů. Další potenciální „zásobník“ hlasů představuje skoro 21 procent lidí, kteří se rozhodli prvního kola vůbec nezúčastnit.
Prezident se bude bezpochyby pokoušet zmobilizovat voliče stále vyostřenější rétorikou, ve které svého soupeře označuje za zkorumpovaného zloděje s ambicí proměnit Brazílii ve zkrachovalou Venezuelu. V kampani rovněž využije podporu populárních guvernérů, jako je Romeu Zema ve státě Minas Gerais nebo Cláudio Castro v Rio de Janeiru, kterým se podařilo dosáhnout znovuzvolení už v prvním kole.
Lula da Silva se naopak musí zaměřit na jihovýchodní státy Brazílie v čele s nejlidnatějším São Paulem, kde jej Bolsonaro proti očekávání o několik procentních bodů předběhl. K tomuto účelu může využít zejména svého kandidáta na viceprezidenta Geralda Alckmina, který byl v São Paulu dlouholetým guvernérem. „Budeme muset více cestovat, pořádat více mítinků, akcí a debat, budeme muset více mluvit s lidmi a přesvědčit o našich návrzích brazilskou společnost,“ shrnul Lula plány po oznámení výsledků prvního kola.
Přinejmenším stejně důležité pro něj ale bude další rozšíření široké koalice demokratických sil, do které se musí pokusit zahrnout i dva poražené prezidentské protikandidáty: Simone Tebetovou a Cira Gomese. Právě podpora těchto politiků, se kterými Lula nemá právě nejlepší vztahy, by mu mohla výrazně usnadnit vítězství ve druhém kole. Ani jeden z nich se však dosud otevřeně nevyjádřil.
Autor je spolupracovník redakce.