Foto CGP Grey, Wikimedia, CC BY 2.0
Skandinávské země nejsou energetickou krizí zasaženy tolik jako zbytek Evropy. Vděčí tomu hlavně své zeměpisné poloze – díky přístupu k moři totiž mohou energii čerpat z větrných a vodních elektráren. Ani tak se jim ale zdražování cen energií úplně nevyhne. Začátkem září vyzvaly premiérky Dánska, Švédska a Finska předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen k urychlenému řešení vysokých cen energií, které sužují celou Evropu, včetně Skandinávie. Samy přitom řešení vidí především v zelených alternativách. „To, co se nyní děje, nelze označit jinak než jako energetickou válku namířenou proti Evropě,“ uvedla (dnes už bývalá) švédská premiérka Magdalena Andersson na tiskové konferenci vlády. Ta slibuje snížení ceny plynu na polovinu, což je podle Andersson možné, pokud EU prosadí návrh na oddělení ceny elektřiny od ceny plynu.
Jaká bude zima?
„Čeká nás válečná zima,“ napsala Andersson v jednom ze svých instagramových příspěvků, v němž zároveň Švédy uklidňuje tím, že se telefonicky spojila s řadou evropských lídrů, včetně českého premiéra, a že mezi nimi panovala shoda na tom návrh Švédska schválit a projednat.
Vedle koordinované poptávky všech zemí EU navrhují premiérky jako možné řešení urychlení přechodu na zelené zdroje energie.
O týden později společně se Andersson spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksen a finskou premiérkou Sannou Marin rozhodly prostřednictvím společného dopisu vyzvat předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen k urychlenému řešení energetické krize, která se dotýká i skandinávských zemí. V dopise upozorňují, že všichni evropští státníci musí urychleně jednat, neboť brzy přijde zima, která už tak trýznivou situaci ještě zhorší. Vedle koordinované poptávky všech zemí EU navrhují premiérky jako možné řešení urychlení přechodu na zelené zdroje energie, díky čemuž země nebudou závislé na ruských fosilních palivech.
V půlce září se sice ve Švédsku konaly parlamentní volby, v nichž se Andersson nepodařilo obhájit premiérské křeslo, a nyní se tak vlády ujme pravicová strana Umírněných, i přes časté rozpory ale našly obě strany v otázce energetiky společnou řeč. Po volbách se představitelé končící vlády setkali se zástupci Umírněných, aby společně projednali, jak motivovat občany ke snížení spotřeby energií. Strany se shodly na tom, že by Švédsko mělo přijmout opatření, které sníží spotřebu elektřiny o pět až deset procent.
Zároveň ale z obou stran zaznívá, že splnění cíle záleží na vnějších podmínkách. „Ve Švédsku je spotřeba elektřiny do značné míry závislá na venkovní teplotě. Jestliže bude mírná zima, bude snadné dosáhnout pětiprocentního cíle. Pokud bude opravdu tuhá zima, může to být obtížnější,“ sdělil médiím po schůzi mluvčí Umírněných Carl-Oskar Bohlin. Umírnění v kampani slibovali, že do listopadu zavedou ochranu proti vysokým nákladům. Tento slib se ale podle předsedy Ulfa Kristerssona opozdí kvůli průtahům při sestavování vlády. Umírněná strana patří dlouhodobě k zastáncům jaderné energie, v čemž ji podporují Švédští demokraté. Ti navíc v kampani vyzvedávali téma snižování cen benzínu, což jim získalo voliče z venkovských oblastí.
Program udržitelného růstu
Minulý pátek o cenách energií jednali v Bruselu ministři financí a energetiky členských zemí EU. „Co můžeme slíbit už teď, je to, že budeme pracovat tak usilovně, jak jen to bude možné, abychom dosáhli řešení,“ řekl na tiskové konferenci po setkání švédský ministr pro energetiku a digitalizaci Khashayar Farmanbar. Podobný pohled sdílel i jeho finský protějšek ministr financí Mika Lintilä, podle kterého je vůle snížit ceny energií v celé Unii silná. Zároveň dodal, že různá rozhodnutí by měla každá členská země přijímat individuálně. Tentýž týden oznámila finská energetická společnost Fortum, jejímž většinovým vlastníkem je stát, dohodu s finským státem o překlenovacím financování v hodnotě 2,35 miliardy eur.
Právě politika společnosti Fortum byla společně s trhem energií tématem nedávného zasedání finského parlamentu. „Hlavní příčinou současné energetické krize je prudký nárůst cen fosilních paliv na světových trzích v důsledku kroků Ruska. Jediným způsobem, jak zajistit dostupnou energii pro finské občany a podniky v budoucnu, je zbavit se závislosti a investovat do bezemisní energie,“ odpovídala finská premiérka Sanna Marin při interpelacích týkajících se výše zmíněných otázek. Finsko již vypsalo program udržitelného růstu a balíček pro přechod k zelené ekonomice.
Zastropovat cenu plynu?
V Dánsku zase koncem září parlament většinově schválil zastropování cen elektřiny a plynu. Součástí návrhu bylo i dočasné snížení daně z energie na minimální úroveň. „V těžkých časech je třeba podat Dánům pomocnou ruku,“ komentoval rozhodnutí sociálnědemokratický ministr financí Nikolai Wammen. Zároveň dodal, že s blížící se zimou bude situace eskalovat a nevylučuje, že bude třeba přijmout další opatření. To ovšem komplikuje situace na dánské politické scéně, jelikož se na začátku listopadu konají předčasné volby.
Naopak norská vláda je k zastropování ceny plynu skeptická. Podle premiéra Jonase Gahra Støra to nijak nevyřeší hlavní problém, kterým je nedostatek plynu v Evropě. Stejný názor razí i Švédsko. Na nedávno proběhlém pražském summitu se evropští lídři sice shodli na tom, že musí ceny plynu snížit. Na způsobu, jak toho dosáhnout, už se ale neshodli. Jednou z možností je společná půjčka, což se nelíbí Magdaleně Andersson. Bývalá premiérka je nespokojená s tím, že EU ještě nesplatila půjčku na obnovu po coronavirové pandemii, se kterou tehdy Švédsko nesouhlasilo, a další půjčka je podle ní špatný nápad.
Autorka je spolupracovnice redakce.