Foto Kancelář veřejného ochránce práv
Po rezignaci Moniky Šimůnkové se hledá nový zástupce ombudsmana. To není nic lehkého vzhledem ke smutné skutečnosti, že je ombudsmanem stále Stanislav Křeček. Hledá se tak zástupce právního diletanta, který vůči veřejnosti vystupuje agresivně, arogantně a přezíravě a je známý především pro opakovaná rasistická vyjádření.
Případ Křeček
Zákon o veřejném ochránci práv bohužel nepočítal s tím, že by senát nebo prezident navrhl a poslanecká sněmovna zvolila do čela instituce, která má chránit občany před pochybením úřadů, pomáhat jim proti diskriminaci a kontrolovat zacházení s lidmi omezenými na svobodě, člověka, kterého tyto činnosti nezajímají a který jejich právní podstatě nerozumí. Přesto se to v roce 2020 stalo a z lenivého zástupce ombudsmanky Anny Šabatové se na návrh Miloše Zemana stal ombudsman. Jeho zástupkyně Monika Šimůnková byla zvolena o pár měsíců dříve, když se ještě počítalo s tím, že do čela instituce usedne Helena Válková. Té však na poslední chvíli zlomila vaz spolupráce s prokurátorem Urválkem, a tak se otevřely dveře pro tehdy již takřka dvaaosmdesátiletého Křečka.
Pokud sněmovna zvolí Víta Schroma, čekají ho nejbizarnější okamžiky kariéry, neboť bude muset vyjít s člověkem, který se dávno ztratil ve své vlastní mysli.
Spolupráce Křečka a Šimůnkové byla od počátku problematická. První případy jí začal odebírat již po pár měsících ve funkci, když jí zakázal šetřit omezení přítomnosti otců u porodu, protože to podle Křečka není žádné právo.
Po sérii sporů s Křečkem, který pokračoval ve své aroganci a rasistických výrocích a nakonec Šimůnkovou zbavil veškeré náplně práce, aby si z ní udělal sekretářku, Šimůnková rezignovala. Že by ombudsman svému zástupci nebo zástupkyni odebral veškerou svěřenou agendu, se za dvacetiletou historii úřadu nestalo nikdy. Nepřistoupila k tomu ani Anna Šabatová, která s Křečkem coby svým zástupcem dlouhodobě bojovala pro jeho xenofobní vyjádření, kterými poškozoval a znevažoval instituci.
Prezidentovi kandidáti
Dalšího zástupce bude jmenovat po loňských volbách sice nová sněmovna, v ní je však prakticky podobné rozložení sil s afinitou ke konzervatismu. A to pro volbu nevěstí mnoho dobrého. Vypovídající je už to, že se bude vybírat ze tří mužů, kdy dva navrhl prezident a jednoho senát. Ten nakonec těsně nepodpořil Jakuba Kříže, spojeného s katolickými a konzervativními extremisty z Opus dei a Aliance pro rodinu, který vystupuje proti právům lidí LGBTQ+ na vlastní rodinu nebo proti právům žen na tělesnou integritu.
Ombudsman i zástupce jsou voleni stejným způsobem a nezávisle na sobě. Získat sobě blízkého zástupce se podařilo pouze prvnímu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, který si prosadil Annu Šabatovou. Právě tato dvojice položila základy respektované instituce, kterou nyní Křeček likviduje. Při jejím vzniku se předpokládalo, že v jejím čele budou respektované právní a veřejné autority. S někým, jako je Stanislav Křeček, zákonodárci prostě nepočítali.
Dnes jsme v situaci, kdy Miloš Zeman navrhl Zdeňka Koudelku a Petra Scholze, přičemž první je známý nechvalně a druhý nijak. Zdeněk Koudelka, jehož Zeman navrhoval na zástupce ombudsmana už před třemi lety, je v současnosti spojen především s ultrakonzervativním hnutím Trikolora, u něhož působí jako právní expert a za něž kandidoval v Brně do senátu s podporou ultrapravicové SPD a lokální strany Moravané.
Minulý rok Koudelka kandidoval pro změnu do sněmovny, a to na kandidátce Trikolóry, Svobodných a Soukromníků spolu se Zdeňkem Pernicou, vůdcem brněnských Slušných lidí. To je uskupení, které ministerstvo vnitra zařadilo na seznam extremistických organizací pro jeho přímé propojení s neonacismem. Koudelka k tomu konstatoval: „Jeho názory jsou mi často blízké.“ V jejich odporu proti očkování je před volbami podpořil také Daniel Landa. Koudelka a Pernica měli být hlavními taháky na jižní Moravě a tvořili spolu dvojici na billboardech i v postech na sociálních sítích.
Křečka se Koudelka v médiích opakovaně zastával před i po jeho zvolení ombudsmanem a Křeček to s díky sdílel na svém facebooku. Je jisté, že tohle by byl skutečně funkční tandem, který by instituci definitivně zlikvidoval, protože fanoušek ultrapravice Koudelka na rozdíl od zmateného Křečka ještě trefí sám do dveří.
Druhý Zemanův kandidát, šestašedesátiletý Petr Scholz, není veřejně známý ničím. Působil třeba jako ombudsman Energetického úřadu pod Alenou Vitáskovou, další oblíbenkyní Miloše Zemana. Tato pozice však tiše zanikla. V současnosti pracuje na ministerstvu zahraničí, kde má na starosti „řešení právních záležitostí diplomatického protokolu“. Profesně se soustředil na oblast financí, bankovnictví a energetický sektor. Oblastem působnosti Veřejného ochránce práv se nevěnoval nijak, ani nemá v těchto tématech žádnou publikační činnost. Jeho kandidatura ani zvolení tak nedávají žádný smysl, pokud nemá být jen tichým asistentem nebo opatrovníkem Křečka.
Kdo pomůže Křečkovi?
Zbývá tak Vít Alexander Schorm, který byl senátním kandidátem na ombudsmana v roce 2020, kdy prohrál právě s Křečkem. Schorm před více než dvaceti lety působil jako poradce tehdejšího předsedy Nejvyššího soudu Otakara Motejla a později jako vedoucí kanceláře místopředsedy vlády Pavla Rychetského. Od roku 2001 působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Zatímco Zemanovým nominantnům chybí pro práci zástupce kvalifikace odborná a v případě Koudelky i lidská, u Schorma je jí naopak až moc. Ne s ohledem na úřad, ale na Křečka.
V nedávném rozhovoru pro pořad Reportéři ČT Křeček moderátorce rozporoval čísla o klesajících podnětech na rasovou diskriminaci. Čísla začala klesat po jeho nástupu do funkce a jako vysvětlení se nabízí jeho opakovaná rasistická vyjádření. Křeček se číslům podivil s tím, že neví, odkud ta čísla jsou, protože on má jiná čísla a jiná čísla jsou podle něj i ve výroční zprávě. Jenomže právě čísla z výroční zprávy reportérka Křečkovi četla a poskytla jí je Křečkova mluvčí, která to potvrdila přímo během rozhovoru. Ombudsman jen kroutil hlavou, jako by se proti němu spikl celý svět.
Křeček má jiná čísla, jiná fakta a jiné právo než zbytek země. Když na závěr rozhovoru zopakuje, že si musí každý pomoct sám, lze mu asi věřit, že to myslí upřímně. Jen je škoda, že zrovna on sedí v čele instituce, jejímž posláním je pomáhat druhým. Ze všech nejvíc by teď potřeboval pomoc sám Stanislav Křeček.
Pokud sněmovna zvolí Víta Schroma, čekají ho nejbizarnější okamžiky kariéry, neboť bude muset vyjít s člověkem, který se dávno ztratil ve své vlastní mysli. Druhou možností je, že sněmovna úřad definitivně zabije volbou Zemanových nohsledů. A nakonec zbývá varianta, že jako minule nebude napoprvé zvolen nikdo a celá blamáž s hledáním kandidátů se bude opakovat. Poslanecká sněmovna opakovaně předvedla, že dokáže zahodit libovolného respektovaného a kvalifikovaného kandidáta nebo kandidátku a trpělivě hledat toho nejhoršího z nás.
Autor je redaktor Alarmu.