Foto Flickr, CC BY-SA 2.0
Rodina, migrace a hrozba levice. Taková témata dominovala projevům na kongresu hnutí Vox s názvem Viva 22, který do Madridu přilákal podle organizátorů na deset tisíc účastníků. Letos se navíc hostiteli akce a předsedovi hnutí Santiagu Abascalovi povedlo zajistit prostřednictvím předtočených projevů účast známých tváří světové populistické pravice.
Zatímco bývalý americký prezident Donald Trump, maďarský premiér Viktor Orbán nebo vítězka italských voleb Giorgia Meloni poslali na kongres předtočenou zdravici, osobně do španělské metropole přicestoval (jako jediný zahraniční státník) polský premiér Mateusz Morawiecki. „Jsem Polák, jsem křesťan a nehodlám se za to omlouvat, protože mám vztah k minulosti, ale také ke svobodě, zákonům, solidaritě a právům,“ pronesl v Madridu Morawiecki.
Spolupráce nade vše
Velkou pozornost věnovali organizátoři i účastníci akce vítězce italských parlamentních voleb a pravděpodobné příští italské premiérce, šéfce krajně pravicového hnutí Bratři Itálie Giorgii Meloni. „Ve Španělsku stejně jako v Itálii a v celé Evropě se většina občanů nevidí v utopiích a ideologiích levice a žádají nás, abychom převzali odpovědnost za vládnutí. Sami to nezvládneme, potřebujeme loajální a spolehlivé partnery, kteří přestanou pomrkávat na levici a pomohou nám vytvořit alternativu,“ uvedla ve videovzkazu Meloni. Právě spolupráce podle italské političky může pomoci konzervativním stranám v dalších státech Evropy.
Úspěch krajní pravice ve Španělsku, který by byl srovnatelný s tím v Itálii, zatím průzkumy ani vývoj v zemi nenaznačují.
Meloni ve svém projevu vyzvala k vytvoření „pragmatické Evropy“, která „pracuje na ekologickém přechodu, aniž by zničila svou výrobní strukturu a zcela se odevzdala Číně“. Evropa by podle ní také měla „důrazně bránit své hranice tváří v tvář nelegálním přistěhovalcům a investovat do porodnosti, svobody vzdělávání a sociální role rodiny“.
Téma hranic a migrace ve svých proslovech zmínili i další zahraniční řečníci. Maďarský premiér Viktor Orbán mluvil o „milionech migrantů zaplavujících naše hranice“ a obzvláště ostrý byl pak směrem k Evropské unii. „Nesmíme se vzdát našich národních zájmů a musíme pokračovat v obraně našich tradic a suverenity proti bruselským byrokratům,“ řekl Orbán. „Expres z Říma už dorazil do Bruselu a vlak z Madridu řízený mým přítelem Santiagem Abascalem už startuje,“ dodal maďarský předseda vlády na závěr projevu.
Bývalý americký prezident Donald Trump pak ve zdravici natočené ve svém soukromém letounu gratuloval Abascalovi k jeho „mimořádné práci“ a zdůraznil nutnost bránit „naše hranice a naši konzervativní agendu“. Podle republikánského senátora Teda Cruze mezi sebou svádějí bitvu na jedné straně globalisté a na druhé „ti z nás, kteří hájíme hodnoty vlasti a rodiny“.
S otevřenou náručí
Ještě před zahraničními hosty ale k účastníkům kongresu promluvil předseda Voxu Abascal, lídr aktuálně třetí nejsilnější strany v dolní komoře španělského parlamentu. Rok před celostátními volbami ve Španělsku mířila Abascalova slova především k potenciálním politickým partnerům.
Hnutí Vox podle svého předsedy bude na své partnery „čekat s otevřenou náručí a nadšeně je přijme ve chvíli, kdy budou chtít (stejně jako Vox) bránit Španělsko“. „Byli bychom rádi, kdybychom nebyli v obraně Španělska a zdravého rozumu sami, a doufejme, že jednoho dne sami nebudeme,“ pronesl Abascal, který označil současnou politickou situaci v zemi za „vážnou“. Levicová vláda premiéra Pedra Sáncheze podle něj vede Španělsko „na pokraj propasti“ a „drancuje státní rozpočet“.
Volby v prosinci 2023 budou podle Abascala mimo jiné hlasováním o zachování genderových zákonů, jež „útočí na rodinu a zdravý rozum“, a také o navracení lidí, kteří do Španělska přišli „bez zaklepání“ zpět do zemí jejich původu.
Úspěch krajní pravice ve Španělsku, který by byl srovnatelný s tím v Itálii, ale zatím průzkumy ani vývoj v zemi nenaznačují. Zopakovat by se podle posledních průzkumů nemusel ani výsledek Voxu z posledních parlamentních voleb, kdy hnutí získalo přes patnáct procent hlasů. Jenže do voleb zbývá ještě dost času a aktuální situace ve Španělsku pravici nahrává. Ačkoli Sánchezova vláda patří k evropským lídrům v plošných opatřeních na pomoc občanům ve vrcholící energetické krizi, průzkumy favorizují opoziční konzervativní Lidovou stranu (PP), které přisuzují více než třetinu všech hlasů.
Vracíme se do roku 1936
Právě z Lidové strany, se kterou Vox spolupracuje na regionální úrovni, v roce 2013 po neshodách odešel zakladatel a současný lídr hnutí Abascal. Přesto ale obě strany často tvoří neoficiální blok proti vládním levicovým stranám a například v autonomním regionu Kastilie a León spolu tvoří vládní koalici.
Obě strany navíc často kritizují vládní opatření týkající se pracovněprávní ochrany žen, která Vox označuje za „genderovou ideologii“, a častým terčem útoků Voxu je i španělské feministické hnutí. Kromě toho hnutí sbírá voliče, kteří se cítí ohroženi nacionalistickými tendencemi ve španělských regionech, především pak v Katalánsku a Baskicku. V minulosti tak například vedení Voxu volalo po represi všech stran a politiků, kteří se účastnili nebo účastní boje za katalánskou nezávislost.
Do prezentace strany, za kterou opakovaně kandidovali lidé spojení s fašistickými a neonacistickými organizacemi, občas prosákne obsah přímo spojený s vládou fašistického diktátora Franciska Franka. Naposledy se tak stalo právě na kongresu Viva 22, kde zazněla píseň začínající slovy „vracíme se do roku 1936“, tedy do roku, kdy začala španělská občanská válka. Mimo to text skladby obsahuje verš „My jsme fachas“ (slangový výraz pro fašisty). Autor písně youtuber Isaac Parejo se brání, že skladba byla špatně pochopena a že jde o parodii. Podle něj píseň neříká, že se chce hnutí Vox vrátit do roku 1936, ale že tam zemi vrací levicová vláda. Na hnutí už podala žalobu skupina zastupující oběti Frankova režimu.
Autor je novinář.