Ilustrace Alarm
Existuje vůbec nějaké odvětví, kde by se žena mohla těšit na stejný příjem jako její kolegové? A co dělat, když zjistíme, že bereme méně, než bychom měly?
V tomto dílu jsme se rozhodly mimo jiné vysvětlit řadu omylů a nepřesností, které o odměňování panují. Vysvětlíme například, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, jestli je o platu vůbec možné jednat nebo proč není právně relevantní argument to, že si někdo „řekl o víc“.
Hlavní prostor věnujeme vysvětlení celého fenoménu Gender Pay Gapu, tedy rozdílu v odměňování mezi ženami a muži. Pod pojmem Gender Pay Gap (GPG) chápeme podle Lenky Simerské jednak společenský fenomén, jednak statistický ukazatel, to jest o kolik procent v celé ekonomice berou ženy průměrně méně než muži. Aktuální výše GPG je v ČR 16,4 procent. Pro srovnání v celé EU je to 13 procent. Lenka vysvětluje, jak se toto číslo počítá, co vlastně znamená, a co vše je z něj možné vyčíst.
Příčin je celá řada a jsou velmi provázané. Mezi hlavní příčiny patří vertikální i horizontální segregace na trhu práce. Dalšími jsou mateřství, rozdělení rolí ve společnosti, často záleží i na konkrétním oboru či firmě. Nemůžeme říci, že jen jeden či dva faktory vysvětlí celý ten rozdíl. Společným jmenovatelem jsou především stereotypy a představy v hlavách lidí. Různé faktory fungují na různých úrovních a jak správně poznamenala Lenka Simerská, řadě z nich se budeme věnovat v průběhu celého podcastu o ženách v práci.
Mluvíme o tom, že si mladé ženy už na začátku kariéry říkají o méně peněz (až o 10 procent) a proč tomu tak je. Zásadní vliv má také mateřská a rodičovská dovolená, kdy největší rozdíly mezi průměrnými výdělky mužů a žen najdeme ve věkové skupině 35 až 45 let (viz Průzkum o diskriminaci). Velkým tématem je také zneužívání zranitelné pozice žen na rodičovské dovolené, kdy jsou s nabídkou „přivýdělku“ využívány jako levná pracovní síla. Ani po rodičovské dovolené při nástupu zpět na pracovní trh nemají ženy vyhráno, protože jako hlavním pečujícím jim často nejsou nabízeny stejné možnosti růstu a profesní příležitosti jako mužským kolegům. Pandemie covidu situaci a postavení žen ještě zhoršila. Výsledkem nižších výdělků jsou i rozdíly v důchodech – takzvaný Gender Pension Gap.
V právním okénku kromě rozdílu mezi mzdou a platem hovoříme například o tom, že rovně odměňovat je zákonná povinnost, nikoli benefit, nebo o důležitém ustanovení § 110 zákoníku práce – to zakotvuje kritéria, podle kterých se stanoví hodnota práce, a zaměstnavatelé mají povinnost při rozhodování o výdělku tato kritéria respektovat. Dále vysvětlujeme, proč může být protiprávní, když se po rodičovské vrátíme do práce a dostaneme stejnou mzdu, se kterou jsme odcházely. Stranou jsme nemohly nechat ani právně nevymahatelné doložky mlčenlivosti – doufáme, že nová projednávaná evropská směrnice vnese do toho, jak o penězích můžeme mluvit, jasno.
Hovořily jsme o tom, že jsou velké rozdíly mezi obory – nejhorší je situace ve finančním sektoru, například pro finanční makléřky činí GPG až 40 procent. Lenka představila mzdovou a platovou kalkulačku Rovná odměna, která ukazuje reálnou úroveň odměňování, a analytický nástroj Logib, který firmám ukáže vliv pohlaví na rozdíly v odměňování a pomůže jim tak nerovnosti odstraňovat. Mluvila ale i o zaměstnavatelích, kteří k tématu přistupují odpovědně a je možné je považovat za příklady dobré praxe. Výzkumy i naše zkušenosti pak ukazují, že nerovnosti v odměňování nejsou záležitostí pouze zaměstnanců, ale také freelancerů.
Vymáhat svá práva není u nás jednoduché a podrobněji se na toto téma podíváme v jedné z příštích epizod. V tomto díle ale shrnujeme kroky a postupy, které je možné udělat, pokud máme pocit, že naše odměňování není v pořádku, včetně možností, na koho se v této problematice obrátit.
Zajímají nás také vaše názory a zkušenosti i vaše dotazy, nejen o tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.