Foto Majda Slámová, použito se souhlasem autorky
Skupina více než stovky lidí dnes ráno zablokovala koksovnu Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. Při nenásilné přímé akci obsadili vchod do areálu i nákladiště, odkud se koks odváží po železnici. Na překladišti koksu poukázali na to, že i když jsou místní už zoufalí a na koksovnu si dlouhodobě stěžují, řešení stále nikde.
Skupina se účastnila Klimakempu, který pořádá na louce u Děhylova poblíž Ostravy hnutí Limity jsme my. Jeho hlavními tématy jsou letos spravedlivá transformace, energetická chudoba a krize bydlení. Součástí programu kempu bylo množství panelových diskusí či workshopů svépomocného zateplování, následované solidární brigádou v Ostravě. V pátek proběhla demonstrace za důstojné bydlení a dostupné energie, která byla namířená proti praktikám firem Asental a Heimstaden. V sobotu následně skupina lidí zablokovala vchod do areálu koksovny Svoboda, čímž se jim podařilo dočasně zastavit provoz.
Účastníci akce se tím snažili upozornit na to, že koksárna Svoboda dlouhodobě a vědomě znečišťuje ovzduší a celou situaci přehlíží a bagatelizuje. Zároveň už podle nich funkce koksovny ztratila smysl. Původně byla navázána na těžký průmysl v regionu, což už je ale minulost. Po útlumu těžby v regionu se do koksovny dováží černé uhlí ze zahraničí a ani vyrobený koks v regionu nezůstává, ale vyváží se do Spojených států. „Koksovna Svoboda je součástí globálního fosilního průmyslu, který způsobuje klimatickou krizi, a navíc regionu vůbec nic nepřináší. Koks i peníze směřují do zahraničí a lidem zůstane jenom zkažený vzduch, zničené klima a podlomené zdraví,“ říká členka hnutí Limity jsme my Hedvika Stachovcová.
Místní si tak na koksovnu stěžují už delší dobu a v Ostravě ji nechce ani samotné město: proto také letos zadalo rozptylovou studii, jejímž cílem bylo vliv koksovny na ovzduší popsat co nejpřesněji. Jedním z míst, kde byla zjištěna největší koncentrace silně karcinogenního benzo(a)pyrenu je Základní škola Gebaurerova, která se od koksovny nachází pouze asi půl kilometru vzdušnou čarou. Své o tom ale ví i obyvatelé blízkého okolí koksovny. Četné havarijní úniky plynů, které bylo možné pozorovat v podobě plamenů a tmavého kouře, provázeného intenzivním zápachem, byly pro obyvatele okolí běžné.
Podle účastníků přímé akce je koksovna Svoboda symbolem ničení klimatu, životního prostředí a sociální nespravedlnosti v regionu a její další provoz považují za neslučitelný se spravedlivou transformací. Kvůli takřka neustálému intenzivnímu zápachu, znečištění ovzduší a strachu o vlastní zdraví dochází k významnému odlivu obyvatel z regionu.