Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
Za poslední dva roky pomohlo sdružení Interrupce bez hranic (Aborcja bez Granic) celkem 78 tisícům ženám v Polsku bezpečně podstoupit interrupci. Pro srovnání, podle oficiálních statistik polské nemocnice provedly dohromady 107 zákroků během celého roku 2021. Víme o dvou ženách, které přišly o život kvůli tomu, že lékaři odmítli reagovat na jejich zdravotní stav během těhotenství. Alespoň v jednom z těchto případů se přitom odkazovali na rozhodnutí Ústavního soudu ze 22. října 2020, jež téměř úplně zakázalo legální potraty v Polsku. Každodennost Polek je čím dál roztříštěnější mezi dystopickou realitou ultrakonzervativního politického řádu a běžnými životními potřebami, mezi něž lze řadit také moderní gynekologii a zdravotní péči.
Potraty mimo nemocnice
„Nepochybujeme o tom, že pseudorozhodnutí Ústavního soudu způsobilo, že jsme museli převzít zákroky, které by se jinak měly provádět v polských nemocnicích,“ komentovala situaci Natalia Broniarczyk z Aborcyjny Dream Team (součást sdružení Interrupce bez hranic) v proslovu k druhému výročí rozhodnuti Ústavního soudu.
Další čísla jen potvrzují, že navzdory omezování ženských reprodukčních a zdravotních práv, Polky i ženy pobývající v Polsku využívají dostupné služby – hlavně farmakologickou interrupci. Třeba mezinárodní organizace Women Help Women, která poskytuje poštovní přístup k potratovým tabletám, odpověděla na více než 90 tisíc zpráv z Polska. Jen za poslední rok využilo služby této organizace více než 19 tisíc lidí. Pomoc od organizace Interrupce bez hranic se dostala také 1 515 ženám z Ukrajiny. Většina z nich našla v Polsku azyl kvůli válce.
Takzvaná prorodinná politika státu s cílem zvýšení porodnosti v Polsku, které čelí demografické katastrofě, je jedním z vlajkových hesel vlády Práva a spravedlnosti. Za posledních sedm let se místo toho podařilo vládnoucím politikům konzervativní a katolické pravice soustavně snižovat počet novorozených dětí.
Roste také počet žen hledajících pomoc v Česku. Organizace Ciocia Czesia, která v České republice poskytuje Polkám interrupční pomoc, spočítala, že od začátku svého působení před dvěma lety byla v kontaktu s 2 096 osobami a celková částka poskytnuté pomoci činí 872 149 korun.
„Na politické a právní scéně se nic nezměnilo (za poslední dva roky). Určitě v našem kolektivu fungujeme efektivněji a víme více než před dvěma lety, pracujeme také na svém zviditelnění v médiích, a díky tomu se na nás obrací stále více lidí. Rozhodně máme vzestupnou tendenci v počtu zpráv, které dostáváme,“ uvedly aktivistky z Ciocii Czesii.
Právo na přístup k moderní a bezpečné medicíně
Ženy v Polsku platí stejné povinné zdravotní pojištění jako ostatní členové společnosti. Přesto je jim odmítán přístup k moderní medicíně a gynekologické péči. Navíc tato situace vede k přenášení odpovědnosti na lékaře. Ti byli také potrestaní v kauze smrti pacientky Izabely z Pszczyny. Nikdo jiný zodpovědnost nepřevzal: ani zákonodárci, ani představitelé katolické církve, ani fundamentalistická hnutí jako Ordo Iuris, které je v Polsku velmi aktivní v oblasti tzv. obrany tradičních hodnot.
Celková situace také nenapomáhá udržovat důvěru mezi pacientkami a lékaři a lékařkami. Gynekologie coby obor nemluví v případě péče o zdraví a životy žen jedním hlasem, nestojí solidárně za pacientkami ani za moderní medicínou. Organizace pomáhající ženám jako FEDERA provozují databázi přátelských doktorů a doktorek. V problematice reprodukčního zdraví se totiž nejedná pouze o samotné interrupce, ale také o osvětu či přístup k bezpečné antikoncepci.
Klesající porodnost
K druhému výročí rozhodnutí Ústavního soudu byly v posledních dnech zveřejněny dva průzkumy veřejného mínění o postojích Polek a Poláků k interrupci a otázkám z oblasti reprodukčních práv.
V průzkumu pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM, na otázku, zda mělo rozhodnutí Ústavního soudu a z něj vyplývající omezení vliv na rozhodnutí mít děti, odpověděla více než polovina respondentů a respondentek kladně: rozhodnutí snížilo jejich touhu mít děti. Je to o sedm procentních bodů více než v průzkumu z roku 2021. Je také zřejmé, že roste zejména podíl žen s tímto pocitem: ještě před rokem si 57 procent žen myslelo, že rozsudek se projeví v menší ochotě mít děti, dnes je to 67 procent. Takzvaná prorodinná politika státu s cílem zvýšení porodnosti v Polsku, které čelí demografické katastrofě, je jedním z vlajkových hesel vlády Práva a spravedlnosti. Za posledních sedm let se místo toho podařilo vládnoucím politikům konzervativní a katolické pravice soustavně snižovat počet novorozených dětí. Podle posledních dat polského Hlavního statistického úřadu počet nově narozených dětí v Polsku kontinuálně klesá a momentálně je nižší než v roce 2015, kdy PiS poprvé vyhrálo parlamentní volby. Navíc se dle statistik za poslední dva roky zvýšila kojenecká úmrtnost a zároveň se rodí více dětí s vrozenými závažnými zdravotními problémy.
V jiném průzkumu, tentokrát pro servis Onet.pl, téměř 70 procent dotázaných hodnotilo rozsudek Ústavního soudu negativně a většina z nich jej označila za „rozhodně špatný“. V průzkumu byla také položena otázka, kdo nese největší zodpovědnost za rozhodnutí Ústavního soudu omezující právo na potrat. Nejvíce odpovědí získal Jarosław Kaczyński – 27,25 procent, a na druhém místě se umístili vedoucí představitelé polské katolické církve (22,1 procent).
Smutné je, že zatím nevznikl výzkum, který by se soustředil pouze na ženy, zejména na ženy v reprodukčním věku, aby zazněl hlas těch, kterých se nerespektování jejich práv jako pacientek, občanek a daňových poplatnic přímo týká. Výsledky průzkumů citovaných výše jsou zajímavé, ale pořád ponechávají silný rozhodovací hlas mužům. Odpovědi žen mizí procentuálně někde v celkovém vnímání interrupce jako problému, o kterém má rozhodovat celá společnost, která na něj má mít stejně důležitý názor. Takové chápání otázky ženských a reprodukčních práv setrvává v mainstreamu jako důsledek patriarchálního uspořádání polské veřejné sféry.
Co bude za další dva roky?
Za další dva roky je jisté, že interrupce tu stále budou. Zda ovšem budou probíhat skrze svépomocnou síť mezinárodních a domácích organizací, žen, matek, dcer a kamarádek, nebo v rámci systémového řešení na úrovni moderního státu, který všem svým občankám (a občanům) garantuje stejná práva na kvalitní medicínskou péči bez ideologické zátěže – to je otázka politického uspořádání po parlamentních volbách, které proběhnou za rok. Některé výzkumy volebních preferencí naznačují, že je možné, že většinu v nich získá opozice, která pak sestaví vládu. Otázkou je, jak se členové dvou nejsilnějších opozičních stran Občanská koalice (Koalicja Obywatelska) a Polska 2050 budou vztahovat k otázce ženských a reprodukčních práv. Prozatím strana Polska 2050 navrhovala celostátní referendum a předseda Občanské koalice Donlad Tusk (jenž jako dlouholetý premiér neoliberální vlády neudělal pro liberalizaci práva na potrat nic) naznačuje, že jeho strana je pro změnu zákona a garanci práva na umělé přerušení těhotenství do 12. týdne.
Výzkumy z minulého týdne také ukazují, že generace nejmladších Polek a Poláků zastává liberální názory. Jejich otevřený postoj proti nadvládě jak katolické církve, tak konzervativní politiky a hodnot s ní spojených, se může stát významným aktérem při rozhodování o budoucnosti nejen reprodukčních práv, ale i celkového postavení mnoha sociálních skupin, jejichž hlas byl doposud v Polsku politicky tlumen.
Autorka je socioložka. Působí na FHS UK a v Centru pro společenské otázky SPOT.