Foto facebookový profil Zdeňka Hřiba
Předvolební týdny se v Praze nesly v duchu jednoho velkého namlouvání. Odehrávalo se mezi lídrem koalice Spolu Bohuslavem Svobodou a tahounem pražského ANO Patrikem Nacherem. Ačkoliv na plakátech se Nacher proti Spolu ostře vymezoval, v rozhovorech a debatách působili oba kandidáti jako staří známí, jako dobří přátelé, jako lidé, kteří se přece umějí rozumně dohodnout. Po volbách (které byly mimo jiné ve znamení menšího úspěchu Spolu, než jaký se očekával) pravicová koalice mírně obrátila a oznámila, že chce jednat hlavně s Piráty a hnutím STAN.
Když nejde o Babiše, nejde o nic
Stalo se tak mimo jiné i proto, že Spolu nezískalo dostatečný počet mandátů k tomu, aby bylo určující silou v jakékoli myslitelné magistrátní koalici. Na pohodlné vládnutí koalici vždy pár mandátů chybělo. Začalo se tedy mluvit o tom, že by koalice na magistrátu měla kopírovat koalici vládní. Do vyjednávání šli Piráti s požadavkem přibrat kromě STAN i Prahu sobě, a především: že odmítají, aby v Radě zasedl kdokoliv, kdo je trestně stíhaný. Především druhá podmínka se však pro koalici Spolu ukázala jako nerealizovatelná. Šermování slušností a kritika stíhaných politických kandidátů se hodí jenom, když jde o celostátní antibabišismus. Na komunální úrovni jsou politické standardy představitelům ODS i ANO úplně lhostejné.
Šermování slušností a kritika stíhaných politických kandidátů se hodí jenom, když jde o celostátní antibabišismus.
Není překvapivé, že se Spolu skrz své hlavní postavy na pražské scéně, Marka Bendu a Zdeňka Zajíčka, snaží neúspěšné vyjednávání hodit na Piráty. Prý rozehráli moc vysokou hru. Měli nesmyslné požadavky. Nechtěli se dohodnout. To všechno jen proto, že si Piráti stojí za tím, co hlásají vždy: odmítají kumulace funkcí a nechtějí zasednout v Radě s někým, kdo je trestně stíhaný.
I když se v mnoha jiných oblastech Piráti posunuli a leccos ze své autenticity, údernosti a dravosti už dávno ztratili, svých zásadních principů se drží. Popřít kvůli účasti v magistrátní koalici hlavní pilíře své politiky nedává smysl. Je třeba věci nazývat pravými jmény: vstřícný krok není na Pirátech, ale na koalici Spolu. Mít trestně stíhané politiky v Radě není normální. Tvářit se, že je možné zároveň vykonávat práci lékaře, poslance a primátora je pokrytecké. Zodpovědný člověk by to nikdy ani netvrdil, natož aby to chtěl realizovat.
Dalo se to čekat
Navzdory některým očekáváním nemá Spolu pohodlnou většinu ani s ANO. Už však stihli ohlásit, že mají velké programové průniky – až na sociální oblast. Zdeněk Zajíček z ODS na začátku týdne řekl, že kvůli údajné Hřibově povýšenosti započnou další vyjednávání, na konci týdne se však ODS chce vrátit zase k Pirátům. Jazýčkem na vahách je teď hnutí STAN. Pro jejich pražského lídra, architekta Petra Hlaváčka, není situace vůbec jednoduchá. Čistě ideologicky by asi se Spolu asi vládnout mohl. Jenže co ANO?
Navíc se dá očekávat, že koalice Spolu a ANO by byla nejen silně nestabilní, ale také nepoučená, co se aktuálních potřeb v oblasti městského plánování, urbanismu, dopravy nebo bydlení týká. To ostatně prokazoval Svoboda před volbami neustále. Jeho neskrývaná arogance byla nejspíš jedním z důvodů, proč on sám ve volbách příliš úspěšný nebyl a proč za očekáváními zaostala i celá koalice Spolu.
Bylo by ovšem neupřímné tvrdit, že se od Spolu dal čekat jiný scénář než ten, který nyní koalice realizuje. V české politice jsme už tak moc zvyklí na vysokou míru cynismu a politikaření, že bude mnoha lidem vysvětlení Spolu o pirátském vymýšlení si připadat reálné a relevantní. Tak by to ale být nemělo, odpovědnost za krach jednání jde čistě za týmem kolem Svobody. Naopak vůle trvat na základních požadavcích, kterou razí Piráti, je důležitá. Česká politika je dlouhodobě rozbředlá, relativizující a nedůvěryhodná. Každý, kdo se to snaží nabourat, si zaslouží spíš obdiv než paternalistické a pokrytecké poučování.
K Pirátům lze jistě mít řadu výhrad. Jejich snahu udržet si alespoň nějakou důstojnost a nevyměnit politické funkce za zradu vlastních voličů a voliček a proklamovaných ideálů, jim však můžeme vyčítat jen stěží. Že to pražské Spolu ochotně dělá, je jen a pouze vizitkou této koalice. Vzhledem k tomu, co v posledních měsících lidé kolem Bohuslava Svobody i on sám předvádějí, to ale není překvapivé. Nějaký narativ prezentovat musí. Škoda, že v něm není ani špetka pravdy.
Autorka je redaktorka Alarmu.