Foto European Union, Flickr, CC-BY-4.0
Evropský energetický trh je podle španělského premiéra Pedra Sáncheze nefunkční a nutí evropské vlády ke kreativním řešením, ještě před pár lety nemyslitelným. Sánchez také vládám členských zemí položil otázku, proč se nepoučily z pandemie a nepostupovaly při nákupu plynu společně, jako v případě vakcín. Podle španělské vlády by nyní Evropská komise mohla pyrenejský přístup k energetické krizi uplatnit v celé Unii.
Zastropované ceny
V celoevropské debatě o energetice se ustálilo přejmenování Pyrenejského poloostrova na „energetický ostrov“. Evropská komise tak argumentuje i ve výjimce, kterou pro Španělsko a Portugalsko schválila v červnu. Výjimka se týká zastropování cen v obou zemích Pyrenejského poloostrova. Komise tím uznala, že jsou tyto členské státy v otázkách energetiky ve velké míře oddělené od zbytku trhů EU. Od poloviny července zde proto platí regulace cen plynu využívaného při výrobě elektrické energie na 40 eur (asi 980 korun) za megawatthodinu. Cenový strop po půlroce od zavedení začne stoupat o pět eur za megawatthodinu měsíčně až na 70 eur za megawatthodinu. Případný rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou na trhu dorovnává elektrárnám stát. Zastropování je schválené na rok a obě země by mělo stát zhruba 8,4 miliardy korun.
Madrid přišel s oživením myšlenky na vybudování „transpyrenejského“ plynovodu, který by přes Francii vedl až do střední Evropy.
Podle prvních analýz je tato politika efektivní. Po prvním měsíci fungování zastropování vedlo ke snížení cen elektřiny o přibližně 18 procent. Mezi velkými zeměmi EU tak Španělsko patří ke státům, kde jsou ceny elektřiny nejnižší, zatímco v předchozích letech platil přesný opak. Podle skupiny ASE, která se zabývá energetickými úsporami, jsou španělské ceny o zhruba čtvrtinu nižší než ve zbytku Unie. I přes zastropování jsou ale ceny výrazně vyšší než před rokem, uvedli výzkumníci z madridské univerzity Complutense.
Podle průzkumu společnosti Dynata 60 procent Španělů uvedlo, že má problémy s obstaráním nákupu základních potřeb. To je o 7 procent více, než je celosvětový průměr. Průzkum dále uvádí, že na 31 procent obyvatel Španělska přiznává, že se musí snažit vyjít s penězi. Nutno poznamenat, že Španělsko patří k zemím s jedním s největších podílů osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Po Rumunsku a Bulharsku je spolu s Řeckem podle Eurostatu nejvíce ohroženo z celé EU a těmto hrozbám je vystaveno až 28 procent obyvatel.
Vláda tak během současné krize navzdory původním plánům souhlasila také s pohotovostním režimem dvou bloků uhelných elektráren v As Pontes v severozápadním Španělsku, ačkoli mělo dojít k úplnému ukončení činnosti. Jde o obdobné provizorní řešení, k jakému přistupuje německá vláda v případě jaderných elektráren.
Daňové reformy mají být spravedlivé a efektivní
Španělská vláda vzhledem k socioekonomickým problémům, které současná krize ještě zhoršila, přistoupila k dalším plošným opatřením. Od října došlo ke snížení daně z přidané hodnoty na plyn z 21 na 5 procent. Premiér Pedro Sánchez argumentoval, že vláda chce tímto způsobem pomoci domácnostem s drahými energiemi. Za poslední rok už vláda v Madridu snížila DPH na elektřinu. „Aby měli naši občané nižší účty za vytápění,“ řekl Sánchez v rozhovoru v rozhlasové stanici Cadena SER.
Vláda se podle něj snaží „spravedlivě přerozdělit náklady“, které přinesla Putinova invaze na Ukrajinu. Proto Španělsko přistoupilo k dalším plošným opatřením, kterými má nahradit výpadek příjmů státu. Tyto daňové reformy by v příštích dvou letech měly přinést 3,1 miliardy eur.
Vláda představila novou solidární daň pro superbohaté, která má začít platit od příštího roku. Ministryně financí María Jesús Montero uvedla, že nová daň se bude týkat asi 23 tisíc lidí, což odpovídá přibližně 0,1 procenta daňových poplatníků ve Španělsku. U osob s majetkem v hodnotě od 3 do 5 milionů eur bude sazba daně činit 1,7 procenta. Lidé s majetkem 5 až 10 milionů eur zaplatí daň ve výši 2,1 procenta a lidé s majetkem nad 10 milionů eur budou zdaněni výší 3,5 procenta. Výpadky příjmů z daně z přidané hodnoty chce španělská vláda pokrýt také novou speciální daní a novým poplatkem z dovozu a vývozu elektřiny do Francie.
Vláda rovněž chystá zvýšit sazbu daně z příjmu z 26 na 27 procent pro lidi, kteří vydělávají více než 200 tisíc eur. Plánuje také snížit daň z příjmu u ročních mezd do 21 tisíc eur. Daň z kapitálových výnosů pro příjmy nad 300 tisíc eur se pak navýší o dva procentní body na 28 procent. Ministryně financí Montero z PSOE (sociální demokracie, která je domovskou stranou premiéra Sáncheze) uvedla, že z reforem bude mít prospěch 50 procent zaměstnanců, vzhledem k tomu, že průměrný roční plat ve Španělsku činí 21 tisíc eur.
Kritika z řad konzervativců i krajní pravice
Španělsko se spolu s dalšími členskými státy dohodlo, že spotřebu plynu sníží o sedm procent. Spotřeba plynu ve Španělsku je ale zatím letos ve srovnání s loňskem vyšší. Rekordní vlny veder, které letos (nejen) Pyrenejský poloostrov zasáhly, způsobily skokové navýšení spotřeby kvůli vyššímu využití klimatizace. Vlivem nesnesitelných veder se ale zároveň snížila hladina vodních toků, takže výsledkem byla nižší produkce vodních elektráren. Ty jsou ve Španělsku významným zdrojem při výrobě elektřiny.
V souvislosti s tím došlo ve společných prostorech barů, restaurací, hotelů či obchodů k nařízení ztlumit klimatizaci na 27 stupňů. Po 22. hodině je navíc povinné vypnout osvětlení vitrín a veřejných budov, kde nikdo nepracuje. Tento dekret schválil koncem srpna parlament a od té doby čeří vody španělské politické debaty. Opoziční Lidová strana (PP) vládu premiéra Sáncheze vyzvala, aby tato opatření okamžitě zrušila. Konzervativní opozice vládě vyčítá, že svůj plán nekonzultovala dostatečně s představiteli hospodářských sektorů a místní samosprávy. Představitelé madridské autonomní oblasti, pod kterou spadá hlavní město a kde vládne právě Lidová strana, již ohlásili, že úsporný balíček napadnou u ústavního soudu. Vláda podle nich totiž reguluje oblasti, kde mají výlučnou pravomoc regiony.
Španělská vláda schválila plán v souvislosti se snahou Evropské unie snížit spotřebu plynu v příští topné sezoně o 15 procent. Řada států si vymohla výjimky, například Španělsko chce spotřebu snížit jen o sedm procent. Podle krajně pravicové opozice – strany Vox (v Evropském parlamentu spojenec Bratrů Itálie nebo ODS), která na regionální úrovni s lidovci spolupracuje – vládní strany staví agendu globalistické elity nad potřeby Španělů. Argumentuje tak v příspěvcích na webu a sociálních sítích.
Plynovod do střední Evropy
Španělsko a Portugalsko mají sedm terminálů na zkapalněný zemní plyn LNG, kterými by podle vlád obou zemí mohli pomoci energeticky zásobovat střední Evropu. Španělsko má ze všech zemí EU těchto terminálů sice nejvíce, zároveň ale doposud nedošlo k vybudování potřebné infrastruktury na distribuci plynu do vzdálenějších oblastí. Madrid proto vzhledem k probíhající energetické krizi přišel s oživením myšlenky na vybudování „transpyrenejského“ plynovodu, který by přes Francii vedl až do střední Evropy. Německý kancléř Olaf Scholz o tomto projektu řekl, že by mohl „masivně přispět“ ke zmírnění krize v zásobování. Kromě plynu by potrubím mohl proudit také ekologicky šetrný a udržitelný zelený vodík.
Zatím projekt naráží na neochotu ze strany Francie. Premiér Sánchez však řekl, že je rozhodnut projekt uskutečnit i přes negativní postoj Paříže. A to i za předpokladu, že by se měl uchýlit k plánu B, který by měl znamenat spojení přes Itálii. Španělsko a Portugalsko chtějí, aby EU zaplatila účet za vybudování takového spojení. Cena projektu se odhaduje na přibližně 440 milionů eur. Také ministryně pro ekologický přechod a demografické výzvy Teresa Ribera uvedla, že italská alternativa se zkoumá, ale přesto by nejsnazší bylo zvolit cestu přes Pyreneje a Francii. Ministryně také uvedla, že plynovod (a vodíkovod) by mohl být uveden do provozu koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024.
Autor je politolog.