Američtí demokraté udrželi Senát. Místo republikánské vlny přišla řada levicových referend

Američané volili nový Kongres. Konečné výsledky ještě nejsou dopočítané, je ale jasné, že demokraté udrží Senát, a v mnoha státech navíc uspěla progresivní referenda.

Během uplynulého víkendu byly v Nevadě a Arizoně dopočítány výsledky dvou klíčových volebních klání o křesla v americkém Senátu. Díky nim se může demokratická strana radovat, že udrží nejtěsnější možnou většinu v horní komoře Kongresu. Ale nejen to, v závislosti na výsledcích druhého kola senátních voleb v Georgii na začátku prosince si mohou teoreticky dokonce o jedno křeslo polepšit.

Co zatím není definitivně dopočítané, jsou výsledky dolní komory. I ve Sněmovně reprezentantů dosud demokraté drželi většinu (o trochu méně těsnou než v Senátu). Všeobecně se ovšem očekávalo, že kvůli nepopularitě administrativy Joea Bidena a inflaci, která v posledním roce drtila peněženky Američanů, voliči Demokratickou stranu potrestají a většinu minimálně ve Sněmovně reprezentantů získají republikáni. V tuto chvíli takový výsledek vypadá velmi pravděpodobně, byť asi s menším rozdílem, než předpovídali mnozí vedoucí republikáni. Zároveň však není teoreticky vyloučeno, že si těsnou většinu udrží demokraté i tady. To by byl na poměry voleb v půlce prezidentova prvního období, kdy zpravidla vládnoucí strana výrazně tratí, velmi nadprůměrný výsledek.

Regionální rozdíly

Výsledky se velmi lišily mezi jednotlivými státy a důkladné analýzy se musí vypořádat s mnoha elementy. Na Floridě drtivě obhájil guvernérský úřad republikán Ron DeSantis, který je ve straně vnímán jako potenciální rival Donalda Trumpa – a jejich rivalita teď bude jen stoupat. Mnoha „trumpovským“ kandidátům, například novému ohijskému senátoru J. D. Vancovi se relativně dařilo, ale dost jich naopak propadlo. Naopak do velkých potíží se dostali demokraté v jindy pro ně daleko příznivějším státě New York. Účtovat se tu bude nejen se stranickým vedením, jehož bezskrupulózní jednání zjevně vedlo k ztrátě několika křesel v Kongresu, ale také s bývalým guvernérem Andrewem Cuomem, jehož nadbíhání republikánům mělo na výsledek voleb také vliv.

Úspěchy slavila referenda o reprodukční svobodě i v tak republikánských státech, jako jsou Kentucky nebo Montana.

Největším demokratickým úspěchem je vítězství v senátních volbách v Pensylvánii. Dotyčné křeslo dosud drželi republikáni a právě díky tomuto vítězství mají demokraté šanci svou senátní většinu posílit. Zdejší demokratický kandidát John Fetterman vedl na poměry demokrata nekompromisní kampaň akcentující mimo jiné ekonomický populismus spojený s levým křídlem demokratické strany. Jeho kampaň ale byla výrazně poznamenaná srdečními potížemi, kvůli kterým byl Fetterman hospitalizován během vrcholících primárek (a stále zápolí s plynulostí svého projevu).

Jeho republikánský protivník Mehmet Oz ale nebyl schopný z této Fettermanovy slabiny těžit. Trumpem podpořený Oz se potýkal s obrazem nezúčastněného, oportunistického politika, který žije mimo stát, který chce zastupovat. Fetterman naopak množství energie věnoval vedení kampaně v rurálních – v posledních dekádách spíše republikánských – okrscích a to se mu dle výsledku vyplatilo.

Interrupce, práce, drogy

Z pohledu americké levice mezi nejzajímavější výsledky už trochu tradičně patří vedle výsledku voleb do Kongresu a lokálních zastupitelských sborů také vítězství v mnoha státních referendech. Už v průběhu léta se ukázalo, že v době po zrušení interrupčního precedentu mají demokraté šanci na úspěch v referendech o zachování interrupčních práv i v tak „konzervativních“ státech, jako je Kansas. V aktuální vlně vyhrála takzvaná „pro-choice“ strana (tedy stoupenci liberálnějšího nastavení interrupčních zákonů) od Kalifornie přes Michigan až po Vermont. Úspěchy slavila referenda o reprodukční svobodě i v tak republikánských státech, jako jsou Kentucky nebo Montana.

V Michiganu navíc s interrupčním referendem spojená volební účast dovedla demokraty k většině v obou komorách i k obhájení guvernérského mandátu. Demokraté po volbách oznámili, že hodlají nově nabyté moci využít k proodborářským reformám zdejšího pracovního práva. Podobných témat se týkala další várka úspěšných referend. Stát Illinois si odhlasoval přidání práva na kolektivní vyjednávání do státní ústavy. Nevadští voliči odhlasovali zvýšení minimální mzdy na 12 dolarů za hodinu, v Nebrasce zvítězilo v referendu zvýšení na celých 15 dolarů a obyvatelé Washingtonu DC se rozloučí s velmi nízkou sazbou minimální mzdy pro zaměstnance, kteří dostávají spropitné.

Úspěchy slavily také dvě kampaně v referendech týkajících se zdravotnictví. V Jižní Dakotě si voliči odhlasovali rozšíření programu Medicaid, který zprostředkovává zdravotní péči pro nízkopříjmové Američany. V Arizoně si zastropovali úrokové sazby na dluhy v souvislosti se zdravotní péči a rozšířili kategorii majetku, který v takových případech nemohou zabavovat vymahači dluhů.

V uplynulé dekádě zaznamenaly Spojené státy narůstající vlnu dekriminalizace i legalizace konopí jak pro lékařské, tak rekreační užití. Letos se k ní přidaly státy Maryland a Missouri, které legalizovaly rekreační užití. Colorado se pro změnu přidalo k zatím nepočetné množině amerických států, které dekriminalizovaly psychedelické drogy (před dvěma lety si obdobný krok odhlasovali voliči v Oregonu).

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále