Faustin Vuningoma: Jste zodpovědní za to, zda lidstvo jako celek přežije

Rozhovor s Faustinem Vuningomou, rwandským národním klimatickým koordinátorem a členem panafrické aliance klimatické spravedlnosti.

Světová klimatická konference COP27 v Šarm aš-Šajchu skončila s dvoudenním zpožděním v neděli. Sám jste tam byl – jak teď hodnotíte její výsledky?

Je dobře, že se diskutovalo o tématu kompenzačního fondu, o kterém si země globálního Severu nemyslí, že by se tak měl jmenovat. Zatím není nic konkrétního rozhodnuto, ale alespoň byl položen základ pro další jednání a to je důležité.

Není dobře, že se o tématu úspor CO2 ve skutečnosti téměř nemluvilo. Evropa se kvůli energetické krizi opět orientuje na fosilní paliva a Afrika podobně tlačí na rozvoj industrializace pomocí fosilních paliv. To je opravdu nebezpečný scénář a prakticky znemožňuje splnění cíle 1,5.

O klimatické spravedlnosti bylo v Šarm aš-Šajchu řečeno mnoho. Co to pro vás znamená?

Klimatická spravedlnost znamená, že ti, kteří jsou zodpovědní za klimatickou změnu, odškodní ty, kteří nejvíc trpí jejími následky. Vy na Severu musíte redukovat své emise a podporovat nás na Jihu v tom, abychom zvládli žít s následky vašeho konání. Jste zodpovědní za to, zda lidstvo přežije jako celek. Řekněte to svým bratrům a sestrám v Německu, protože na tom závisí náš život.

Kde už teď zde ve Rwandě i v regionu cítíte konkrétní důsledky klimatické změny?

Vydejte se odtud směrem na sever k Africkému rohu, kde uvidíte všechny ty lidi a zvířata, kteří hladoví, protože už čtyři roky dostatečně nepršelo, pak už se takhle ptát nebudete. Běžte směrem na jih a mluvte s lidmi, kteří během povodní ztratili své nejbližší a všechno ostatní, pak najdete svou odpověď.

Společnosti na Severu musí radikálně změnit své obvyklé podnikání, jinak emise nikdy neklesnou, pouze budou dále stoupat.

Mluvte s těmi lidmi tady a teď v ročním období, během kterého by vlastně mělo velmi mnoho pršet, ale místo toho nemilosrdně svítí slunce, a pak pochopíte, co tu znamená změna klimatu. Ceny potravin se v posledních dvou letech skoro ztrojnásobily, protože úroda byla špatná. To sucho cítím ve své peněžence. Když musí lidé svůj celý příjem vydat za potraviny, pak nezbývá nic na oblečení, nájem nebo daně. Ekonomické důsledky nedostatku deště jsou mnohem horší, než můžete vidět. Klimatická změna způsobuje řetězovou reakci, která naše ekonomiky přivádí na pokraj kolapsu.

Důsledky klimatické změny je tedy postižen především globální Jih?

Ne, nemyslete si, že nebudete postiženi ve stejné míře. Někdo se může domnívat, že máte dostatek zdrojů k tomu, abyste vyvinuli dostatečnou odolnost proti klimatické katastrofě. Ale nikoho by ještě donedávna nenapadlo, že povodně, vlny veder, lesní požáry posledních let přijdou i k vám tak rychle a v takové síle. Nikdo neumí přesně říct, jaký bude vývoj. Kdo ví, možná budete jednoho dne stát jako uprchlíci před našimi dveřmi. Co bude, když bude v Německu stále větší a větší vedro a budete před ním muset uprchnout – přijdete pak k nám? Možná jsme dnes ještě ti nedostatečně vyspělí, ale zítra se dáte na cestu přes Středozemní moře, protože Evropa už nebude k životu. Věda nám mnohé vysvětlila, ale vývoj klimatu nám ukazuje, že nejsme v žádném případě s to pochopit a propočítat vše. V budoucnu nebude trpět jen globální Jih, ale i globální Sever.

Protože mnoho vlád globálního Severu nenaplní své cíle na ochranu klimatu dohodnuté v Paříži, pokouší se už dnes zaplatit zemím globálního Jihu, aby za ně příslušné škrty provedly. Co si o tom myslíte?

Je absurdní, že my v Africe mluvíme o úsporách, protože všechny africké země dohromady jsou zodpovědné přesně za 3,7 procent globálních emisí. Pokud ale německá vláda bude chtít od rwandské vlády koupit část rozpočtu dohodnutého v Paříži, pak z toho bude naše společnost krátkodobě těžit.

Díky těmto příjmům budeme mít k dispozici více zdrojů na adaptační opatření vůči důsledkům změny klimatu a budování odolnosti vůči klimatu. Tento přesun uhlíkových rozpočtů ze Severu na Jih však neznamená, že zajistí nezbytné snížení celkových emisí na celém světě. Rwandské lesy a rašeliniště vždy zachycovaly CO2 – jediný rozdíl je nyní v tom, že za to dostáváme zaplaceno od vás. Ale nakonec budou globální emise přesto stoupat dál, a to je ten problém.

Ale není to svým způsobem určitá kompenzace globálního Severu vůči Jihu?

Pokud mluvíme o kompenzacích, musíme nejprve mluvit o tom, jak hodlá Sever vynahradit všechnu tu zkázu, kterou způsobil na Jihu – tu zkázu, která už se stala, ne tu, která má přijít. Ekosystémy, které byly zničeny, druhy, které vymřely, všichni lidé, kteří zemřeli v důsledku přírodních katastrof. Jak to hodláte kompenzovat? Za příčiny této katastrofy nejsme zodpovědní my, nýbrž vy na globálním Severu.

Může za těchto podmínek existovat spravedlivé a efektivní obchodování s certifikáty?

Pokud existuje obchodování s certifikáty, nesmí být v jeho rámci uplatňován dvojí metr. Pokud nějaký podnik na Severu profituje z vypuštění tuny CO2, musí být projekt na Jihu, který tuto tunu opět váže, tímto podnikem finančně kompenzován stejnou měrou. To by vytvořilo přímou pobídku ke skutečnému snížení emisí, protože by se emise ekonomicky nevyplatily. Společnosti na Severu musí radikálně změnit své obvyklé podnikání, jinak emise nikdy neklesnou, pouze budou dále stoupat.

Diskuse o tom, jak se vypořádat s důsledky klimatických změn, je v plném proudu i na Severu. Jakmile se ale stane konkrétní, objeví se odpor.

Je smutné, když si vy na Severu myslíte, že můžete takhle pokračovat, a Jih všechny tyto emise vykompenzuje. To se nestane, protože to není možné. Nejsou na to kapacity. Jediný tržní mechanismus, který by něčemu prospěl, je ten, který by opravdu snížil globální emise.

A jak bychom se měli této výzvě postavit?

I když jste příčinou této katastrofy vy, musíme bojovat s následky této hrozby společně. Země je jediné místo, kde můžeme žít. Kdyby byl možný život na Marsu, tak by tam určitě už pár Němců bylo (smích). Ale důvod, proč tu spolu sedíme, je ten, že nemáme žádné jiné místo k životu kromě tohoto. Musíme se tedy společně zachránit a zanechat tuto planetu budoucím generacím jako místo, kde stojí za to žít.

Navrhněte konkrétně, jak se k tomuto cíli můžeme přiblížit.

Můj návrh je jednoduchý: musíme změnit způsob podnikání – směrem k takovému, jehož výlučným cílem není zisk. Musíme změnit způsob výroby tak, aby způsoboval co nejméně emisí. Nechybí nám k tomu dobré nápady ani technické znalosti – brání nám pouze lpění na individuálních ziscích. Někteří podnikatelé se drží ropy nebo uhlí, protože z nich mají neuvěřitelné zisky. Pokud jste již dnes miliardářem, chcete být zítra multimiliardářem. A přitom ignorují lidi, kteří trpí na úkor jejich bohatství. Miliardáři žijí na stejné planetě a zemřou spolu s námi. Nikdo na této planetě není v bezpečí a žádnou jinou planetu nemáme. Nezbývá nám nic jiného, ​​než spolupracovat. Snižme doopravdy emise o potřebné množství, budujme odolnost, připravme se na nejhorší a udělejme vše pro to, aby se planeta skutečně nestala neobyvatelným místem.

Z němčiny přeložila Zuzana Fuksová.

Čtěte dále