Foto Czeva, CC BY-SA 3.0
„Lidé čekají na dávky v situaci, kdy rodinné rozpočty zatížilo zdražování i narůstající ceny elektřiny a plynu. Týká se to hlavně dávek v hmotné nouzi,“ řekla Alarmu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Důvodem zpoždění vyplácení dávek je podle mluvčí ministerstva prezidentovo veto novely státního rozpočtu. „Některá oddělení úřadů práce neměla na vyplácení dávek připravené rezervy,“ vysvětlila s tím, že obvykle úřady rezervy mívají. Davidová uvedla, že ministerstvo má povinnost dávky vyplatit do konce měsíce, což podle ní udělá. Jde tedy o to, že lidem dávky přijdou později, což ale může někomu způsobit potíže, pokud má na výplatu těchto dávek navázané nějaké platby, například nájem.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu státního rozpočtu pro rok 2022 koncem listopadu kvůli tomu, že příjmová stránka by podle něho mohla být vyšší. Poslanci posléze minulý týden prezidentovo veto přehlasovali a minulý pátek novela vyšla ve sbírce zákonů. I tak ale kvůli prezidentskému vetu někteří na dávky stále čekají.
Vyplácení dávek v Česku je systémový problém, kterému se Alarm věnuje dlouhodobě, například v rámci speciální série textů (A)sociální stát. Ve speciálu věnovanému dávkám jsme se zabývali nastavením systému i tím, jak je v Česku byrokraticky náročné na dávku v hmotné nouzi vůbec dosáhnout. Opožděné vyplácení dávek je pak dalším problémem. Mnoho z těch, kteří pobírají dávku v hmotné nouzi, jsou lidé bez domova. I z toho vyplývá, jaké problémy může způsobit i „pouhé“ zpoždění dávky o pár dní. „Dávky hmotné nouze, jakožto chudinská dávka pro lidi v tísni, na život ve skutečnosti nestačí a všichni zúčastnění, tedy úředníci na úřadu práce, sociální pracovníci i příjemci dávek to vědí. Zároveň je ale příjem těchto dávek podmíněn absolutní chudobou – jejich příjemci tedy nesmí mít nic, ani úspory,“ píší Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal v úvodním textu loňské reportážní řady.