Pay Gap 4: Paní svého času?

Ve čtvrtém díle podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zabývají flexibilitou a tím, zda nám umožňuje být paní svého času.

O flexibilitě každý mluví, ale není vždy jasné, co se tím myslí. Zároveň bývá prezentována jako jednoznačný benefit pro zaměstnance a administrativní zátěž pro zaměstnavatele, ale takto černobíle to rozhodně vidět nemůžeme. V tomto díle našeho podcastu flexibilitou rozumíme jakékoli pružné pracovní uspořádání. Tedy cokoli, co nějakým způsobem vybočuje z „tradiční“ pevně dané pracovní směny od – do na jasně určeném místě. Zpravidla je posílen prvek autonomie zaměstnance – on si částečně určuje jak nebo kde práci vykoná.

Flexibilita může přinést zaměstnavatelům řadu benefitů, od spokojenějších a motivovanějších zaměstnanců, přes snížení fluktuace až po větší diverzitu ve firmě. I tak ale není u nás ve srovnání s jinými státy využívána tolik, jak by snad bylo potřeba. Česko významně zaostává za ostatními zeměmi (Německo, Rakousko, severské státy) v tom, že výrazně nižší podíl žen má možnost pracovat na částečný úvazek nebo z domova. O pracovní době většiny pracovníků rozhodují jejich zaměstnavatelé a klienti (dle Eurostatu 61 procent).

Pro zaměstnance a zvlášť pro ženy je možnost flexibility důležitá pro rozvoj a udržení kariéry, sladění rodinného a osobního života, ale také třeba pro lepší duševní i fyzické zdraví. Chybějící nebo nedostatečná flexibilita má řadu negativních dopadů na ekonomiku, společnost, zaměstnavatele, ženy i rodiny. Je ale potřeba mít na paměti, že muži a ženy využívají flexibilní pracovní uspořádání jinak – muži zpravidla více pracují, ženy tráví více času domácími povinnostmi a také méně odpočívají.

Právní okénka jsou tentokrát výživná. Vysvětlíme si principy rozvrhování pracovní doby i určování místa výkonu práce. Flexibilní uspořádání tyto principy poněkud prolamují, stále jen ale v zaměstnavatelem určených mantinelech. Tato uspořádání jsou primárně věcí dohody smluvních stran, byť existují zvláštní skupiny zaměstnanců a zaměstnankyň – zejména pečujících – které mají na flexibilitu vyšší nárok. I zde ale platí zákonný princip rovného zacházení – pokud zaměstnavatel někomu nějaké flexibilní uspořádání umožní a jinému ne, nesmí být podkladem pro tyto rozdíly diskriminační kritéria.

Z konkrétních nástrojů jsme v epizodě probíraly pružnou pracovní dobu a práci z domova, tzv. home office. Podle průzkumu platformy Byznys pro společnost mezi matkami malých dětí právě pružná pracovní doba usnadňuje návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené (uvedlo až 80 procent dotazovaných), podobně jako možnost alespoň částečné práce z domova. Pomáhá zvládnout i práci na plný úvazek a na rozdíl od nižších úvazků neznamená nižší příjem. V právním okénku si také vysvětlíme, jak pružná pracovní doba funguje, na co si dát pozor, když se blíží konec měsíce, jak je to s přesčasy a proč pro někoho může být pružná pracovní doba nevýhodná.

V současné době může podle výzkumů společnosti LMC využívat home office v různé míře okolo 30 procent zaměstnanců a 74 procent firem nabízí práci z domova alespoň některým. Během covidu byla práce z domova využívána v mnohem větší míře, ale pak nastal tlak ze strany zaměstnavatelů na návrat do kanceláří. Bohužel stále panují různé předsudky a stereotypy, kdy i někteří vrcholní politici neváhají práci z domova označovat za flákání se a dovolenou. Upozornily jsme na riziko stírání hranic mezi soukromým a pracovním životem, řešily právo na odpojení a další problematické otázky práce na dálku. V právním okénku kritizujeme nedostatečnou právní úpravu i dosud nepovedené snahy o legislativní změny a dojde opět i na téma přesčasové práce.

Zmíníme pochopitelně naše vlastní zkušenosti i příběhy jiných, sdílíme tipy a triky, které vám pomohou získat či vyjednat flexibilnější práci, upozorňujeme také na pasti flexibility. Zmiňujeme publikace, které mohou pomoci zaměstnavatelům i zaměstnancům pracovat s různými formami flexibility při oboustranné spokojenosti a to:

Šárka Homfray a kol.: Nástroje slaďování osobního a pracovního života (kniha) nebo

Barbora Krčmářová: Sen nebo realita: psychologické aspekty flexibilních forem práce (manuál).

Zajímají nás také vaše názory a zkušenosti i vaše dotazy, nejen o tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Čtěte dále