Překvapení se nekoná. Babišova kandidatura ukazuje, že pořád věří hlavně sám sobě

Konec spekulacím. Bývalý premiér, oligarcha a majitel hnutí ANO oznámil kandidaturu na prezidenta. Předvolební kampaň tak bude ve znamení brodění se v bahně.

Těžko říct, koho ta zpráva mohla vůbec nějak překvapit. Babiš se pár dní před vypršením lhůty pro oficiální podání kandidátních listin u ministerstva vnitra rozhodl, že do boje o prezidentský úřad přeci jen půjde. A to i přesto, že bývalý premiér v posledních týdnech ztrácel důsledkem kumulací problémů tah na branku a předvolební šetření začala dokládat, že v druhém kole by Babiš prohrál takřka s kýmkoliv. Ani zhoršující se kurzy sázkařů ale Babiše neodradily. A stejně jako u většiny kroků, pro které se rozhoduje, se i u prezidentského závodu rozhodl vsadit sám na sebe.

Kam je schopný Babiš zajít v hodnotové destabilizaci České republiky, jsme si mohli vyzkoušet v minulých parlamentních volbách.

Spekulovat tři měsíce před volbami o tom, jak dopadnou, nemá smysl. Ještě několik týdnů před prezidentskými volbami v roce 2013 byl největším favoritem na postup do druhého kola Jan Fischer, který nakonec úplně pohořel. Současná situace nejvíce nahrává Petru Pavlovi, a to i přesto, že se generálova předlistopadová minulost dostává do centra pozornosti. Byť velmi bulvárním způsobem, což celé debatě jen ubližuje.

Znovu Antibabiš

Stejně jako u další výrazné kandidátky, Danuše Nerudové, se novináři ani společnost seriózně neptají, jaký člověk, s jakou minulostí, kompetencemi a skutečnými názory se tu o tak významný úřad, jako je zrovna ten prezidentský, uchází. Jakkoliv dryáčnické (už tradičně) je chování historika Petra Blažka, jakkoliv novinářsky neprofesionální jsou výpady deníku Právo i Echo24, Pavel by v zájmu zachování věrohodnosti úřadu měl být schopný spekulace namířené proti své osobě důvěryhodně vyvrátit – čistě proto, že jich bude přibývat. Jenže s Babišovou kandidaturou hrozí, že se nyní vše smrskne do klasických Babiš – Antibabiš diskusí a vyprázdněnost české politiky se bude jen prohlubovat.

Zároveň s tím je ale nutné připravit se na nebývale agresivní kampaň. Kam je schopný Babiš zajít v hodnotové destabilizaci České republiky, jsme si mohli vyzkoušet v minulých parlamentních volbách. Xenofobní, útočné, nacionalistické a především proti Pirátům podpásově vedené útoky nebraly konce. Politická soutěž od nástupu Babiše nebývale zhrubla. A ačkoliv se nyní, startem prezidentské kampaně, snaží Babišův tým představit bývalého premiéra coby klidného, uvážlivého, až starosvětsky působícího státníka, nic nemůže být vzdálenější realitě.

Představa, že se Babiš najednou uklidní a bude se tvářit nebo snad chovat konsensuálně a smířlivě, neodpovídá ani Babišově politické tradici, ani zájmům, které oligarcha v mocenském boji staví do popředí. Po prohraných parlamentních volbách hraje nyní takřka o všechno. A dá se očekávat, že se podle toho bude chovat. Nejen on, ale i jeho spolupracovníci včetně médií, která vlastní.

Svoboda a zranitelnost

Podceňovat Babiše by ale byla velká chyba. A to i proto, že se důsledkem zhoršující situace stále větší počty lidí dostávají do vážného materiálního ohrožení. Vláda nedokáže jednat ekonomicky správně, a to ani s ohledem na rozpočet, natož s ohledem na reálné, každodenní obavy a prožitky občanů. Výsledkem je stále se zvětšující propast mezi těmi, které krize zasahuje méně a těmi, kteří a které už nemají z čeho brát. Bude zajímavé sledovat, nakolik se složité situace, částečně způsobené i vládou Petra Fialy, bude pokoušet Babiš využít. Bylo by kupodivu, kdyby se o to nepokusil.

Stejně jako u parlamentních voleb si nyní, možná snad i více než v uplynulém roce, musíme klást otázky, které jdou nad rámec povrchního pojímání demokracie jako souboru symbolických hodnot. Ty jsou důležité, ale bez reálné politiky, která by situaci slabších, ohrožených a zranitelných kladla na stejnou úroveň spolu s ideály svobody a udržitelnosti, se žádná větší změna konat nebude.

Zbavovat důležité společenské principy jejich skutečného podloží, redukovat naději na efemérní „prožitek“ nikoliv na požadavek sociálního smíru a ochrany před pádem na dno, je totiž živnou půdou pro všechny politiky Babišova typu. Čekají nás další náročné tři měsíce. A uvědomit by si to měla jak vláda Petra Fialy, tak i ti kandidáti, kteří v této soutěži budou jen rozmělňovat politické hlasy pro demokratické kandidáty s reálnou šancí Babiše porazit.

Autorka je redaktorka Alarmu.

Čtěte dále