Foto Tutz Dias, Unsplash
Dosavadní brazilský prezident Jair Bolsonaro je zodpovědný za řadu sociálně-environmentálních problémů, se kterými se země potýká. Od počátku jeho vlády čelily jeho útokům nejen brazilské instituce a tisk, ale i občanská společnost a původní obyvatelé, jejichž práva jsou zaručena ústavou. V případě znovuzvolení Bolsonara by kontinuita současného vládního programu znamenala katastrofální zhoršení situace a ohrožení budoucnosti nejen Brazilců, ale i celého světa.
Bolsonarova administrativa má na svědomí více než 680 tisíc obětí v důsledku špatného řízení pandemie covid-19. V průběhu jeho vlády dramaticky vzrostla podpora nelegální těžby dřeva: od roku 2019 bylo takto zničeno 31 tisíc km2 původního lesa, což je ekvivalent území Belgie. Svojí antienvironmentální agendou se ostatně nijak netají. Během své kampaně například prohlásil, že za svého funkčního období neuzná žádné požadavky autonomie původních obyvatel, a často dával jasně najevo svůj záměr otevřít Amazonii dalšímu ničení.
Nejvíce ohroženy jsou domorodé národy ve snaze chránit svou půdu a svá práva. Více než 41 procent hlášených konfliktů se týkalo právě domorodých komunit a je to právě i Bolsonarova vláda, kdo takové násilí umožňuje.
Od nástupu Bolsonara do úřadu bylo schváleno přibližně 1 500 nových pesticidů. Mnoho pesticidů povolených a používaných v Brazílii obsahuje účinné látky, které nejsou v EU povoleny, protože jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Například herbicid atrazin, který je v EU již více než 15 let zakázán kvůli svému toxickému vlivu na podzemní vody, lze v Brazílii stále nalézt ve více než 70 komerčních produktech.
Ničení lesů v Amazonii i mimo ni
Během posledních tří let došlo v amazonském deštném pralese k 52,9 procentnímu nárůstu odlesňování ve srovnání se třemi předchozími roky. Fotografie požárů šokovaly celý svět a celkový obraz země byl v posledních letech oslaben i kvůli nástupu popíračských diskursů a postupné demontáži sociálně-environmentálních a klimatických politik. Nárůst odlesňování, stejně jako násilí vůči ekologickým aktivistům a domorodým obyvatelům, byl bezprecedentní.
Odlesňování v celé Brazílii ale není jen hrozbou pro tuto jihoamerickou zemi. Vlivem narůstajících požárů se emise Brazílie zvýšily o 10 procent. Podle analýzy Carbon Brief je Brazílie aktuálně pátým největším producentem emisí na světě, a to především díky využívání půdy a lesnictví. Lesy jsou ale životně důležité v boji proti klimatické krizi — ztráta těchto životně důležitých ekosystémů znamená více uhlíku v atmosféře a méně nástrojů k zachycení toho, který už byl vypuštěn.
V posledních čtyřech letech byly oslabeny důležité orgány na ochranu sociobiodiverzity a původních obyvatel, jako jsou IBAMA, ICMBio a Funai. Tyto instituce měly nejnižší rozpočet za posledních 17 let. Jedním z důsledků je i to, že jsou oceány více ohroženy nehodami ropného průmyslu. S větším ničením životního prostředí přichází také více násilí. Podle zprávy Global Witness byla Brazílie v roce 2021 jednou z nejnebezpečnějších zemí světa pro ekologické aktivisty s celkem 20 zaznamenanými vraždami.
V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 1 576 konfliktů týkajících se vlastnických práv půdy, což je od roku 1985 nové maximum. Nejvíce ohroženy jsou domorodé národy ve snaze chránit svou půdu a svá práva. Více než 41 procent hlášených konfliktů se týkalo právě domorodých komunit a je to právě i Bolsonarova vláda, kdo takové násilí umožňuje. Bolsonaro také označil nevládní organizace za „rakovinu“ země a prohlásil, že jejich hlas, hlas občanské společnosti, pro něj nemá žádný význam. V roce 2019 obvinil nevládní organizace, že požáry v Amazonii samy zakládaly.
Naopak během předchozích volebních období, kdy zemi vládl Lula, došlo v Amazonii k výraznému poklesu odlesňování, čemuž napomohla jak účinná vládní opatření, tak aktivní zapojení organizací občanské společnosti, výzkumných ústavů a univerzit. Nová vláda nicméně bude muset zvrátit kroky, za něž je zodpovědný právě Bolsonaro. Ve svém vítězném projevu se Lula zavázal potlačit nelegální těžbu dřeva a zabírání půdy. Slíbil také rozsáhlou revizi politiky životního prostředí, srovnatelnou s navrhovaným Green New Dealem ve Spojených státech. Ambiciózní program bude nicméně těžké protlačit přes Kongres, kde mají Bolsonarovi spojenci početně navrch.
Lulova ekologická spojenkyně Marina Silvaová v pondělí sdělila agentuře Reuters, že nově zvolený prezident oznámí záměr o obnovení globálního vedení Brazílie v oblasti změny klimatu tím, že vyšle své zástupce na klimatický summit OSN COP27, který se bude konat příští týden v Egyptě. Brazílie by se tak mohla opět zařadit po bok států, u kterých je ochrana životního prostředí a snaha řešit klimatickou krizi jednou z priorit.
Autor je mediální koordinátor klimatické kampaně Greenpeace.