Foto Toa Heftiba, Unsplash
EET skončilo, ale nikdo neví proč. Stát čtyři roky sbíral data, ale neumí z nich nic vyvodit. A tak se zrušení EET opírá především o fakt, že ho zavedl Babiš a neprůstřelnou formuli, že už podnikatelé nebudou sprostými podezřelými, jak to vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura.
Elektronická evidence tržeb fungovala od roku 2016 do roku 2020, kdy byla pozastavena v rámci covidových úlev podnikatelům. Za ta léta stát nashromáždil nekonečné množství dat, která však buď neumí, nebo nechce vyhodnotit. Věci se zde tak zavádí a zase ruší bezdůvodně a beze smyslu. U drobností to tak nezamrzí, ale EET se dotkla statisíců podnikatelů, byla vůči ní vznesena mnohá obvinění, ale i slova chvály. Zároveň nepřinesla avizovanou apokalypsu, ale ani slibované desítky miliard do rozpočtu.
Místo analýzy slohovka
Ve velmi povrchní závěrečné zprávě ke zrušení EET ministerstvo financí odhaduje, že státní rozpočet přijde o 4,2 miliardy korun, respektive tuto částku rozpočet v roce 2023 nezíská, protože EET nebude zavedeno. Schválený schodek rozpočtu na příští rok je přitom rekordních 295 miliard korun, přičemž se jedná především o zbožné přání a ne realitu. V návrhu rozpočtu se například počítalo s ekonomickým růstem ve výši 1,1 procent, zatímco dnes ministerstvo počítá s poklesem o 0,2 procent. Ale zpět k EET.
Jak se dočteme dále v „analýze“, dle ministerstva financí přineslo EET v roce 2019 státnímu rozpočtu necelých 13 miliard korun. S touto cifrou se už ale dále nepracuje a operuje se prostě s nejnižším dostupným odhadem ve výši 4,2 miliardy korun. Proč tomu tak je, z analýzy nevyplývá. Prostě proto.
Bohužel máme v ruce místo analýzy několikastránkovou fabulaci, v níž se operuje s asi pěti náhodně vybranými čísly a několika odhady.
Vláda ve výčtu výhod zrušení EET konstatuje pozitivní dopady na podnikatele, kteří takto ušetří. Jak přesně to bude pozitivní pro podnikatele, kteří budou poctivě přiznávat všechny příjmy, zatímco jejich konkurence se bez dohledu přesune do šedé zóny, zákon neřeší. Prostě doufá, že to tak nebude.
Analýza konstatuje, že zrušení nebude mít žádné sociální dopady. Žádné další vysvětlení neuvádí. Z analýzy Hospodářských novin z roku 2017, rok po zavedení EET v restauracích, však vyplynulo, že došlo ke skokovému růstu přiznaných tržeb, počtu zaměstnanců a výši platů. Jinými slovy, lidé pracující načerno, což byl standard gastro podnikání, dostali smlouvy, přiznané platy a spolu s tím také práva, která předtím neměli. Jakpak by zrušení EET nemělo mít sociální dopady?
Ministerstvo financí dále argumentuje, že jelikož po zavedení EET a po epidemii covidu vzrostlo využívání bezhotovostních plateb, je už EET zbytečné, protože elektronické platby budou dále narůstat, a to jako kontrola stačí. Toto tvrzení se opírá prakticky jen o protažení existujícího trendu, který nebere v potaz trend opačný, kdy různá zařízení ve snaze ušetřit platební terminály ruší, nebo odmítají platby do určité částky, protože za každou transakci musí poskytovateli platebního terminálu platit provizi.
Zákon pamatuje na to, že má obchodník povinnost přijímat platby v hotovosti, ale nemá tuto povinnost v případě bezhotovostních plateb, a to ani v případech, kdy má funkční platební terminál. Pokud vás tedy rozčiluje, že někteří obchodníci nepřijímají platby kartou v nižší hodnotě než například 100 korun, pak má jejich jednání oporu v zákoně, respektive jeho výkladu Českou obchodní inspekcí.
Odmítání možných rizik je v důvodové zprávě podepřeno sérií neověřených hypotéz a zbožných přání. Například prý nedojde po zrušení EET k návratu k placení zaměstnanců na ruku, protože byla zrušena superhrubá mzda. Jenomže její zrušení pomohlo těm, kdo vydělávají nejvíce, a to opravdu nejsou servírky a lidi za barem. Místo zdůvodnění se zpráva hemží obraty typu „nepředpokládá se“.
Nejsilnější argument pro zrušení EET se pak opírá o jiné daňové optimalizace, jako je zmíněné zrušení superhrubé mzdy a dále vznik a navýšení paušálu pro živnostníky, kdy do určité výše příjmů nemusí příjmy přiznávat a stačí jen platit paušální daň.
Stát se však současně u některých živností zrušením EET připraví o možnost kontrolovat, zda se příjmy do daňového stropu vejdou. Jedná se tak o argumentaci kruhem. Současně je to jeden z mnoha příkladů, kdy stát vytlačuje pracující k živnostem. Čeští živnostníci platí mnohem nižší daně než pracující, za což je na druhé straně čekají mnohem nižší důchody a státní rozpočet mnohem méně peněz. V Evropě jsme v tomto unikát.
Z druhé strany se argumentovalo například tím, že EET přineslo zbytečnou šikanu a mnoho drobných živnostníků nebo venkovských restaurací muselo zavřít, protože EET nezvládli zaplatit. Jedná se o relevantní otázku, na kterou však zpráva ke zrušení EET nenabízí vůbec žádnou odpověď, což je vskutku neuvěřitelné. Proč to nevíme? Jak je možné, že nemáme v ruce detailní analýzu fungování celého systému?
Česku vládne nejsilnější vořech, jmenuje se Zbyněk
EET běželo reálně čtyři roky. Stát má nekonečnou hromadu dat, ze kterých mohl poskládat neprůstřelnou analýzu, jak to tedy celé fungovalo, nebo nefungovalo. Možná se skutečně jednalo o omyl hodný kompletního zrušení. Možná měl být zrušen jen pro některé podnikatele, nebo upraven tak, aby dával smysl. Je obvyklé, že se až v praxi přichází na chyby, které se postupně řeší, aby daná věc, opatření či zákon, fungovaly tak, jak mají. I v případě zrušení by se nám do budoucna hodila analýza toho, co tento experiment přinesl a kde uškodil.
Bohužel máme v ruce místo analýzy několikastránkovou fabulaci, v níž se operuje s asi pěti náhodně vybranými čísly a několika odhady. Což je pravda o dost víc, než když se rušila superhrubá mzda, kdy se výpadek státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun neopíral vůbec o nic.
Nejde zde o obhajobu EET, ale o jeden konkrétní příklad fungování českého vládnutí, v němž jedna strana něco silou protlačí a uvede do praxe, jsou s tím spojeny obrovské náklady, systém nakonec začne fungovat, aby pak přišla jiná strana a celou věc natruc zrušila, protože může. Analýzu pak nejspíš nemáme prostě proto, že by zrušení EET nedokázala obhájit.
Výsledkem je prohloubení nedůvěry ve stát, který se stává symbolem nepředvídatelnosti a chaosu, který je dobré preventivně šidit, protože on se vůči nám chová úplně stejně. Zvítězily sice strany, které nám slibovaly Západ, ale tohle je Východ jako z učebnice, kde silnější pes, vy víte co.
Tohle nás odlišuje třeba od severských států, kde je prostředí pro všechny předvídatelné, politické strany si jsou vědomy své odpovědnosti za budoucnost země a na klíčových věcech se proto dohodnou, protože cokoli jiného by bylo šílené. Jako bonus se vládnutí opírá o data, analýzy a zdůvodnění, aby bylo jasné, co a proč se dělá a aby se o tom také dalo věcně debatovat nebo do krve hádat.
Český způsob vládnutí se bohužel neopírá o nic. Je to kmenová válka a víra v duchy. Je míň racionální než hádky dětí v mateřské škole, tápání ve tmě, v chaosu dat, která se nikdo ani nenamáhá sesbírat, uspořádat a analyzovat, protože to nejspíš nikdo neumí. Kdyby uměl, ministři by to stejně nepochopili. Že bylo zrušeno EET je možná úplně jedno, nebo je to dokonce dobře, ale není jedno, jak diletantským způsobem se v této zemi vládne. S tím bychom se smířit neměli.
Autor je redaktor Alarmu.