Foto Steve Riot, Pixabay
Školy všech úrovní v Evropě dlouhodobě patří k nejpodfinancovanějším institucím, přestože právě jejich fungování značně ovlivňuje budoucnost země. Jako příklad lze uvést Maďarsko. Když strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem vyhrála poprvé volby, stala se právě změna školních osnov jedním z nástrojů, pomocí kterých si Orbán začal upevňovat moc. To se ale maďarským učitelům přestává líbit. S průměrným ročním platem 8063 eur mají jednu z nejnižších mezd v Evropě. I proto se řada z nich už od září vydává do ulic stávkovat nejen za lepší platy, ale i za větší samostatnost a reformy školství, za což už padly tresty v podobě propouštění za „občanskou neposlušnost“. V zemi, kde ve školství chybí 16 tisíc zaměstnanců, to může mít dalekosáhlé následky.
Čeští učitelé berou ročně v průměru 13 807 eur (tedy zhruba 335 tisíc korun), což je podstatně méně, než kdyby tutéž práci vykonávali třeba v Chorvatsku nebo Estonsku.
Nejsou to ale jen peníze, co ve školství chybí. Starosti s resortem mají i na Západě. Francouzské školství v současnosti postrádá čtyři tisíce pedagogů a ještě černější je scénář v Německu, kde má do dvou let chybět až 25 tisíc pracovníků. A to platy německých pedagogů patří k evropské špičce. Více než v Německu pracovníci ve školství pobírají už jen ve Švýcarsku a Lucembursku, které žebříčku příjmů dominuje. V závěsu se ještě umístilo Dánsko, tam už ale roční nástupní plat oproti prvním třem místům klesl pod padesát tisíc eur ročně, na necelých 48 tisíc. Němečtí učitelé tak pobírají dvakrát tolik, co jejich kolegové ve Francii nebo Itálii. Naopak druhou stranu žebříčku okupuje Albánie s 4233 eury a v závěsu za ní i další balkánské země. Na nižších příčkách žebříčku najdeme i Slovensko s 8862 eury a kousek nad ním Českou republiku.
Čeští učitelé berou ročně v průměru 13 807 eur (tedy zhruba 335 tisíc korun), což je podstatně méně, než kdyby tutéž práci vykonávali třeba v Chorvatsku nebo Estonsku. Češi jsou dokonce hluboko pod průměrem zemí Evropské unie, který činí 25 tisíc eur. A lepší zítřky školství ani pedagogy nečekají. V příštím roce se v rámci šetření učitelský plat propadne ze 119 procent průměrné mzdy na 110 procent, tedy tam, kde byl před čtyřmi lety.
Čeští učitelé naposledy stávkovali v roce 2019. Nejprve v březnu na den učitelů, kdy do práce přišli v černém, nebo aspoň s černou smuteční páskou na rukávu. Upozornit tím chtěli na nízké platy a nejasnou vizi, kterou jim stát nabízel. Na podzim téhož roku už byli radikálnější a s pomocí odborů vyhlásili stávkovou pohotovost.