Nenápadná německá vesnice Lützerath se v posledních týdnech těší pozornosti nejen německé veřejnosti. Stala se totiž místem jednoho ze stěžejních klimatických zápasů aktuálně probíhajících v Evropě. Nachází se pod ní stovky milionů tun hnědého uhlí, které jsou až příliš lákavým ziskem pro ty, kdo chtějí využít stávající energetické krize a nestability v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně se jedná o energetickou společnost RWE, která nedaleko Lützerathu provozuje důl Garzweiler a má zájem na jeho rozšíření.
Problém je ale samozřejmě v tom, že pokud máme smysluplně doufat v nepřekročení kritických limitů globálního oteplování, musí uhlí — a to nejen v Lützerathu — zůstat pod zemí. Současnou energetickou krizi nelze oportunisticky využívat pro návrat k fosilním palivům, ale právě jako stimul pro zrychlení energetického přechodu na obnovitelné zdroje a nízkoemisní ekonomiku. Rozhodnutí německé vlády o rozšíření těžby je v tomto ohledu skutečně nezodpovědné, krátkozraké a v konečném důsledku katastrofální.
Dobře to vědí jak aktivisté, tak i poslední obyvatelé jinak vystěhovaného Lützerathu, kteří v rámci kampaně Lützerath Lebt společnými silami na místě blokují snahy o rozšíření těžby. Policejní složky, které se střetly s blokujícími aktivisty i s posledními z místních, postupují hrubě a podle některých i za hranou zákona. Svědectví o tom přináší i fotografie Petra Zewlakka Vrabce přímo z místa dění.
