Foto Klára Kalibová, použito se souhlasem autorky
Prvního prosince 2022 představilo osmnáct organizací v čele s In Iustitia Memorandum o ochraně lidí s postižením. To si klade za cíl změnit alarmující situaci na poli předsudečného i jiného násilí vůči osobám s handicapem. Dokument shrnuje aktuální poznatky z praxe a výzkumu, které poukazují na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před násilím, a vyzývá ke konkrétním krokům, jež pomohou ochranu zdravotně postižených před diskriminací a všemi formami násilí posílit. Slavnostnímu představení Memoranda byla přítomná i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která návrh plně podpořila. „Plně podporuji konkrétní opatření uvedená v Memorandu. Lidé s postižením jsou daleko častěji obětí útoků z nenávisti a čelí různým formám útlaku. Je proto potřeba zajistit jejich dostatečnou ochranu a věnovat tomuto tématu zásadní pozornost,“ uvedla.
V Memorandu samotném se pak píše: „My, lidé s postižením, představitelé organizací zdravotně postižených a organizací pracujících s lidmi s postižením, na základě aktuálních poznatků z praxe a výzkumu upozorňujeme na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím. Vyzýváme společnost, instituce i jednotlivce ke společnému úsilí o vytváření prostředí, ve kterém budou podporována, chráněna a prosazována lidská práva a základní svobody lidí s postižením, včetně práva na ochranu před diskriminací a všemi formami násilí. Toto úsilí musí být vždy prováděno se zapojením lidí se zdravotním postižením a s respektem k jejich důstojnosti, nezávislosti a rovnosti.“
S advokátkou Klárou Kalibovou jsme se v tomto dílu Kvót zaměřily právě na problematiku násilí na lidech s handicapem, a to v širších souvislostech společnosti, politické reprezentace i lidskoprávních otázek. Dostaly jsme se i k dalším tématům, která Kalibová řeší, především k jejímu úspěchu u Ústavního soudu, který se Kalibové zastal ve věci nenávistných e-mailů, jež dostávala. Dlouhodobé obtěžování nenávistnými zprávami podle soudu nelze bagatelizovat. Závažné případy narušení soukromí a lidské důstojnosti by tak podle něj měly řešit trestní soudy, nikoliv jen přestupkové komise.
Kalibová svou právní praxi bezprostředně po ukončení studia spojila s obhajobou práv obětí trestných činů a neziskovým sektorem. Věnovala se zastupování obětí obchodu s lidmi a organizovaného zločinu a posléze také obětem předsudečné trestné činnosti. Od roku 2019 se věnuje výkonu samostatné advokacie. Je členkou České kriminologické společnosti a odborné rady International Network Against Hate Studies a držitelkou ceny Alice G. Masarykové za přínos k ochraně lidských práv. Přednášela na půdě OSN, Evropské komise a Organizace pro pomoc a bezpečnost v Evropě na téma práva obětí předsudečné trestné činnosti. Pravidelně školí policii a státní zástupce.