Foto Clauber Cleber Caetano, Flickr, CC BY 2.0
Jako by Brazílie byla oproti Spojeným státům opožděná o dva roky. Právě tato doba totiž uplynula mezi zvolením Donalda Trumpa a volebním vítězstvím „Trumpa tropů“ Jaira Bolsonara a nyní stejný čas dělí útok Trumpových příznivců na americký Kapitol a nedělní pokus Bolsonarových podporovatelů o státní převrat.
Několika tisícům příznivců exprezidenta Bolsonara oblečeným v národních barvách se přes přítomnost nepočetné (a nutno říct také nečinné) policie podařilo v neděli 8. ledna vniknout do prezidentského paláce a budovy brazilského Kongresu a Nejvyššího soudu. Útoku na demokratické instituce státu předcházely týdny protestů těch Brazilců, kteří se nesmířili s vítězstvím levicového kandidáta Luly da Silvy a opakovaně mluvili o zfalšovaných volbách. Pochybnosti o neregulérnosti voleb ale – přes nevoli mnoha politiků – rozptýlila armáda, která o průběhu voleb vypracovala zprávu, a to přímo na rozkaz Bolsonara, mimo jiné bývalého vojáka. Tisíce Brazilců přesto od říjnových voleb dávaly velmi hlasitě najevo svou nespokojenost a mimo jiné požadovaly zveřejnění zdrojového kódu brazilského volebního softwaru, ke kterému armáda podle svých slov neměla přístup. S blížící se inaugurací staronového prezidenta Luly da Silvy se pak ke slovu stále více dostávali radikálnější Bolsonarovi příznivci.
Výzvy k vojenskému puči i bombové útoky
Kromě výzev k převratu mířených k armádě a kempování před několika vojenskými základnami se protestující odhodlali i k radikálnějším činům. Nejvyhrocenější byla situace v brazilské metropoli, kde demonstranti zaútočili na velitelství federální policie a zapalovali okolo stojící autobusy a auta. Jen pár dní před Lulovou inaugurací brazilská policie zadržela muže, který se měl přiznat k plánu odpálit výbušninu na letišti v hlavním městě Brasília, což mělo sloužit jako záminka k vojenskému převratu a konci vlády nového prezidenta.
Nedělní útok na vládní budovy nakonec trval okolo tří hodin, po nichž se bezpečnostním složkám povedlo znovu získat pod kontrolu všechny tři státní budovy.
Sám Bolsonaro během svého bouřlivého čtyřletého mandátu často vyhrožoval možným zásahem armády proti svému nástupci a po jeho volební prohře panovaly obavy z podobného vývoje jako ve Spojených státech. Bolsonaro ale svou porážku uznal a z Floridy, kam zamířil ještě před Lulovou inaugurací, nedělní vandalismus vlažně odsoudil. „Poklidné demonstrace v rámci zákonů tvoří součást demokracie,“ uvedl exprezident na Twitteru. „Nicméně plenění a vniknutí do veřejných budov, jako se to stalo dnes, stejně jako to, co praktikovala levice v letech 2013 a 2017, jsou výjimkou z tohoto pravidla,“ dodal Bolsonaro. K uklidnění situace však své příznivce nevyzval a pouze se ohradil proti Lulovu tvrzení, že za aktuální situaci nese zodpovědnost.
První politické oběti
Nedělní útok na vládní budovy nakonec trval okolo tří hodin, po nichž se bezpečnostním složkám povedlo znovu získat pod kontrolu všechny tři státní budovy. Podle vyjádření brazilské policie byly dosud zatčeny tři stovky lidí, počet zadržených ale téměř jistě ještě výrazně vzroste. Mezitím už začaly padat hlavy ve vedení regionu.
https://twitter.com/Metropoles/status/1612160776898285569?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1612160776898285569%7Ctwgr%5E0b51e7202aef4936b9ab6623d6970981ec059df8%7Ctwcon%5Es1_c10&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.eldiario.es%2Finternacional%2Fbolsonaristas-invaden-congreso-brasileno-manifestacion-lula_1_9850275.html
Na devadesát dní svou funkci opouští guvernér federálního distriktu Ibaneis Rocha. Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes k pozastavení výkonu funkce guvernéra a Bolsonarova sympatizanta uvedl, že k útokům na vládní budovy „mohlo dojít pouze se souhlasem nebo dokonce přímým zapojením orgánů veřejné bezpečnosti a zpravodajských služeb“. Ve funkci končí také ministr vnitra federálního distriktu Anderson Torres, bývalý Bolsonarův ministr spravedlnosti. O jeho odvolání rozhodl Rocha, který jinak svou vinu odmítá. Kancelář generálního prokurátora následně uvedla, že podala návrh na Torresovo zatčení.
URGENTE: Invasores quebram vidraças da chapelaria do Congresso e invadem a Câmara dos Deputados. Extremistas já estão no Salão Verde e nos anexos do prédio. Também houve invasão ao Palácio do Planalto. Presidente Lula não está no local. pic.twitter.com/lP91pLqTuf
— Renato Souza (@reporterenato) January 8, 2023
Kritikou úřadů v hlavním městě nešetřil prezident Lula da Silva, který v reakci na útoky podepsal dekret o federální intervenci v distriktu. Tím stát přebral kontrolu nad všemi policejními složkami v metropoli a v případě potřeby zde může nasadit armádu. Prezident následně na tiskové konferenci obvinil Bolsonara z podněcování k útokům a kritizoval nedostatek bezpečnostních složek v hlavním městě. Úřady podle Luly da Silvy dovolily „fašistům“ a „fanatikům“ způsobit zmatek a vniknout do vládních budov. „Tito vandalové, které bychom mohli nazvat fanatickými fašisty, udělali něco, co se nikdy v historii této země nestalo,“ řekl Lula, který byl v době útoku na oficiální cestě do státu São Paulo. „Všichni tito lidé budou dopadeni a potrestáni,“ dodal prezident.
Zahraničí stojí za úřadujícím prezidentem
Za úřadujícího prezidenta se mezitím postavila většina latinskoamerických vládních představitelů. „Brazilská vláda má naši plnou podporu tváří v tvář tomuto zbabělému a odpornému útoku na demokracii,“ uvedl na twitteru chilský prezident Gabriel Boric. Svou podporu brazilskému prezidentovi vyjádřil také argentinský ministr zahraničí Santiago Cafiero. „Vyjadřujeme svou solidaritu s Lulou a pozvedáme své hlasy na obranu brazilské demokracie,“ řekl podle deníku El Diario Cafiero. Ve stejném duchu se pak vyslovily také Kolumbie, Mexiko nebo Ekvádor.
Stejně tak se brazilská hlava státu dočkala podpory ze strany partnerů mimo latinskoamerický region. Španělský premiér Pedro Sánchez důrazně odsoudil útok na vládní budovy a vyzval „k okamžitému návratu k demokratické normalitě“. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borella „brazilská demokracie zvítězí nad násilím a extremismem“ a americký prezident Joe Biden označil nedělní události za „útok na demokracii a pokojné předání moci“.
Bidenovi spolustraníci v Kongresu Alexandria Ocasio-Cortez a Joaquin Castro mezitím vyzvali k vydání Bolsonara do Brazílie, kde bývalému prezidentovi hrozí trestní stíhání kvůli reakci jeho vlády na pandemii covidu, která si v zemi vyžádala téměř 700 tisíc životů. Podle brazilského magazínu Istoé Bolsonaro aktuálně usiluje o italské občanství pro sebe a svou rodinu, aby se tak vyhnul případnému stíhání.
Autor je spolupracovník redakce.